Page 44 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 08/2019
P. 44
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 08/2019
MATĚJ-24. 2.
Za blížící se konec zimy a předzvěst jara se vždy považoval
svátek svatého Matěje, který připadá na 24. února. K tomuto
dni se také váže celá řada lidových pranostik:
Na svatého Matěje, sluníčko se usměje.
Na svatého Matěje, pije skřivan z koleje.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Rozšířeným lidovým zvykem bylo v tento den obcházení sadů
ještě před východem slunce a vzývání svatého Matěje. Aby
ochránil stromy před mrazem a zajistil dostatek plodů,
přičemž lidé stromy třásli nebo do kmenů klepali větvemi. My
tento zvyk se již neprovozuje, ale je pěkný, co říkáte?
Bylo to tak, že hospodář chodil od stromu ke stromu, do každého několikrát udeřil a pak ho pohladil. Děti chodily do
zahrad někdy až navečer. Byly bosé a také tloukly do stromů. Při tom se nemohly podívat nahoru do větví, protože
věřily, že v nich sedí sv. Matěj, který by jim nic nenadělil. Dokud nepřednesly celé říkadlo, nesměly se podívat ani do
kořenů.
“Svatej, milej Matěji, máme k tobě naději, abys nám udělil jablek, hrušek, švestek a všeho jinýho.”
Kdo nestihnul od podzimka do dopoledne na sv. Matěje zasít podzimní žito a zasel ho až odpoledne, žito se mu jen
plazilo.
Apoštol sv. Matěj.
Matěj byl synem zbožných a bohatých rodičů v městě Betlémě. Byl tak
velmi zbožný, že se stal jedním ze 72 učedníků Ježíšových. Byl přítomen
na Ježíšových kázáních, při zázracích i zmrtvýchvstání.
Po ukřižování a nanebevstoupení Páně se měl doplnit počet jeho apoštolů.
Matěj a Josef Barsabáš byli navrženi k volbě na místo Jidáše
Iškarionského. Při losování měl větší štěstí Matěj, na kterého pak vstoupil
Duch Svatý. Poté Matěj začal kázat svým spoluobčanům a později se vydal
dál, prochodil Etiopii, Kapadocii a Macedonii a všude mezi lid šířil svaté
Evangelium. V Macedonii však byl zajat, přivázán na kříž, kamenován a 24.
února roku 63 n.l. sťat sekyrou. Jeho ostatky jsou uchovány v benediktinském klášterním kostele v Trevíru a jeho
hlava se uctívá v bazilice St. Maria Maggiore v Římě.
PRVNÍ POUŤ
Zatímco sedláci chystali pluhy na pole k orbě, v
Praze se konala první pouť roku. Ta největší,
matějská. Pořádala se u kostela sv. Matěje v
Dejvicích, a to již od roku 1595. Původní kostel
nechal postavit roku 971 kníže Boleslav II. Z
vděčnosti, že na tomto místě vyvázl se zdravou kůži
při napadení medvědem. Jedna verze praví, že
knížeti pomohl sám svatý Matěj, jiná, že medvěd byl
ochočený a patřil tamnímu chalupníkovi, který se
jmenoval Matěj.. Matějská pouť postupně pozbývala
na tradičním charakteru a proměnila se v lidovou
veselici, které se účastnily davy lidí. Od roku 1963 se
pořádá na Výstavišti v Holešovicích.
22. 2. až 8. 3. - Matějská obleva
Jde o jednu z velmi významných teplotních epizod roku, která je doložena v mnoha pranostikách. Byla považována za
praktické ukončení nepřetržité zimy a od tohoto období se začínaly přípravy na zahájení jarních zemědělských prací.
Pravděpodobnost výskytu srážek je poměrně vysoká a pohybuje se kolem 75 - 80%. Je při tom zajímavé, že konec
tohoto teplého úseku je různě pohyblivý a někdy se protáhne až do prvních březnových dní. Poněkud delší období
matějské oblevy bývá často přerušeno krátkým úsekem náhlých chladných dní a to přibližně 4 - 6 dní koncem února.
44
MATĚJ-24. 2.
Za blížící se konec zimy a předzvěst jara se vždy považoval
svátek svatého Matěje, který připadá na 24. února. K tomuto
dni se také váže celá řada lidových pranostik:
Na svatého Matěje, sluníčko se usměje.
Na svatého Matěje, pije skřivan z koleje.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Rozšířeným lidovým zvykem bylo v tento den obcházení sadů
ještě před východem slunce a vzývání svatého Matěje. Aby
ochránil stromy před mrazem a zajistil dostatek plodů,
přičemž lidé stromy třásli nebo do kmenů klepali větvemi. My
tento zvyk se již neprovozuje, ale je pěkný, co říkáte?
Bylo to tak, že hospodář chodil od stromu ke stromu, do každého několikrát udeřil a pak ho pohladil. Děti chodily do
zahrad někdy až navečer. Byly bosé a také tloukly do stromů. Při tom se nemohly podívat nahoru do větví, protože
věřily, že v nich sedí sv. Matěj, který by jim nic nenadělil. Dokud nepřednesly celé říkadlo, nesměly se podívat ani do
kořenů.
“Svatej, milej Matěji, máme k tobě naději, abys nám udělil jablek, hrušek, švestek a všeho jinýho.”
Kdo nestihnul od podzimka do dopoledne na sv. Matěje zasít podzimní žito a zasel ho až odpoledne, žito se mu jen
plazilo.
Apoštol sv. Matěj.
Matěj byl synem zbožných a bohatých rodičů v městě Betlémě. Byl tak
velmi zbožný, že se stal jedním ze 72 učedníků Ježíšových. Byl přítomen
na Ježíšových kázáních, při zázracích i zmrtvýchvstání.
Po ukřižování a nanebevstoupení Páně se měl doplnit počet jeho apoštolů.
Matěj a Josef Barsabáš byli navrženi k volbě na místo Jidáše
Iškarionského. Při losování měl větší štěstí Matěj, na kterého pak vstoupil
Duch Svatý. Poté Matěj začal kázat svým spoluobčanům a později se vydal
dál, prochodil Etiopii, Kapadocii a Macedonii a všude mezi lid šířil svaté
Evangelium. V Macedonii však byl zajat, přivázán na kříž, kamenován a 24.
února roku 63 n.l. sťat sekyrou. Jeho ostatky jsou uchovány v benediktinském klášterním kostele v Trevíru a jeho
hlava se uctívá v bazilice St. Maria Maggiore v Římě.
PRVNÍ POUŤ
Zatímco sedláci chystali pluhy na pole k orbě, v
Praze se konala první pouť roku. Ta největší,
matějská. Pořádala se u kostela sv. Matěje v
Dejvicích, a to již od roku 1595. Původní kostel
nechal postavit roku 971 kníže Boleslav II. Z
vděčnosti, že na tomto místě vyvázl se zdravou kůži
při napadení medvědem. Jedna verze praví, že
knížeti pomohl sám svatý Matěj, jiná, že medvěd byl
ochočený a patřil tamnímu chalupníkovi, který se
jmenoval Matěj.. Matějská pouť postupně pozbývala
na tradičním charakteru a proměnila se v lidovou
veselici, které se účastnily davy lidí. Od roku 1963 se
pořádá na Výstavišti v Holešovicích.
22. 2. až 8. 3. - Matějská obleva
Jde o jednu z velmi významných teplotních epizod roku, která je doložena v mnoha pranostikách. Byla považována za
praktické ukončení nepřetržité zimy a od tohoto období se začínaly přípravy na zahájení jarních zemědělských prací.
Pravděpodobnost výskytu srážek je poměrně vysoká a pohybuje se kolem 75 - 80%. Je při tom zajímavé, že konec
tohoto teplého úseku je různě pohyblivý a někdy se protáhne až do prvních březnových dní. Poněkud delší období
matějské oblevy bývá často přerušeno krátkým úsekem náhlých chladných dní a to přibližně 4 - 6 dní koncem února.
44
