Page 45 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 08/2019
P. 45
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 08/2019
MASOPUST
V roce 2019 připadá termín masopustního úterý na 5. BŘEZNA.
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen
běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před
Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo
přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho,
protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do
rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam
neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely
vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní
představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly
závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů",
jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny -
něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě
zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních
masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např.
medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční
maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající
často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid
s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se
žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci.
Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních
všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o
půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali
Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v
zeleném kabátě.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě
staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však
nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18.
století se začaly pořádat zvláštní taneční
zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné
jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům.
První reduta v Praze se konala v roce 1752.
Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se
na Moravě říká fašank, fašinek nebo ostatky?
Docela dlouho: Období začíná po svátku Tří
králů, tedy 7. ledna. Stanovení termínu
závěrečného dne − masopustního úterý před
Popeleční středou − je tak trochu
matematicko-astronomická úloha.
Popeleční středa totiž nemá své pravidelné datum. V každém případě zahajuje čtyřicetidenní postní období před
Velikonocemi. Jejich termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku − první neděle po něm je velikonoční.
45
MASOPUST
V roce 2019 připadá termín masopustního úterý na 5. BŘEZNA.
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen
běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před
Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo
přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho,
protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do
rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam
neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely
vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní
představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly
závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů",
jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny -
něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě
zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních
masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např.
medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční
maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající
často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid
s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se
žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci.
Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních
všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o
půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali
Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v
zeleném kabátě.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě
staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však
nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18.
století se začaly pořádat zvláštní taneční
zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné
jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům.
První reduta v Praze se konala v roce 1752.
Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se
na Moravě říká fašank, fašinek nebo ostatky?
Docela dlouho: Období začíná po svátku Tří
králů, tedy 7. ledna. Stanovení termínu
závěrečného dne − masopustního úterý před
Popeleční středou − je tak trochu
matematicko-astronomická úloha.
Popeleční středa totiž nemá své pravidelné datum. V každém případě zahajuje čtyřicetidenní postní období před
Velikonocemi. Jejich termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku − první neděle po něm je velikonoční.
45
