Page 18 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 35/2015
P. 18
íroda sama nutila lid, aby vedle hospodářství si hledal zaměstnání výnosnější, a tak již v dávných dobách
obchodníci s galanterním zbožím z Loužnice, Zásady a Radčic procházeli a projížděli celou Evropu.
Zámožnější mívali k tomu i více koní a několik najatých lidí. Z jara se vydali na cestu, jezdili do Ruska, Rumunska,
Italie, ba i do Španěl a Švédska. Na zimu se vraceli a vypravování z cest nebylo konce. Místy, jako v Uhrách, byli
vydáni na milost i nemilost různým loupeživým rotám. Kteří koní neměli, naložili zboží na trakař. Touha po cizině
v našem lidu byla mocná. Podnes jsou jednotlivci v Brazílii, Rumunsku a Jižní Africe. Ženy doma vzdělávaly pole a
dle toho vypadalo polařství. Obchod přiváděl blahobyt, však přílišná marnivost a nešetrnost byla jeho doprovodem
a tak v letech 40 tých přivedeno vše na mizinu. Přišly zlé časy, lid neměl čeho jísti a vypravuje se, že lidé přibíhali
do mlýnů a zde vylizovali moučný prach.
Po roce 1870 přišla sklářům skvělá perioda, takže každý hledal práci při skle. I sedlák odkládal ruchadlo a raději
faktořil. Všecky tři mlýny změněny v brusírny a nová postavena. Tak se stala Loužnice kolébkou broušení českého
sklářství. Sekáč perel si vydělal značný peníz, návlekem po domácku se zaměstnávali i děti i starší lidé. V letech
1888 – 89 zavedením sekacích strojů nastal veliký úpadek, výdělek stlačen na 10 – 15%. Asi 12 let se živořilo, až
broušení skleněných kroužků před 25 ti lety z německého území sem zavedené přineslo nový blahobyt celému
kraji i Loužnici. Nadvýroba však brzo ceny snižovala a proto místo broušených kroužků zaváděny „šmirglované“.
Nastávaly mzdové boje, místy prudké i stávky. Organizace dělníků, výrobců i exportérů zadržely úpadek. Válka
přispěla k tomu, že sklady v Indii byly vyprodány, proto jako perle i kroužky těšily se při velikém zvýšení cen i
značnému odbytu. Někteří jednotlivci hodně zbohatli. Skutečné broušení však vždy více a více mizelo, broušené
nahrazováno zbožím nebroušeným. Sobectví a hrabivostí několika výrobců se podařilo ošáliti i národní bohy
v Indii, že za oběť přijaly i nebroušené „šmirgláky“. Naprostá desorganisace ve výrobě kroužků přivedla tuto na
nejnižší stupeň a teprve v poslední době utvořené organisace dělnictva, výrobců i exportérů mohou přispěti
k zdárnému vývoji tohoto pro naše hory nejvýš důležitého artiklu. Podpora a dozor vládních činitelů jsou zde
nutny, zvláště krotiti osobní choutky jednotlivců.
Výroba skleněných perlí, dožila se po válečné skvělé konjuktuře podobného úpadku. Všecky vady vyznačené při
artiklu kroužkovém působily i zde a snad ve větší míře.
Ku podpoře obchodu a průmyslu i hospodářství přispívá elektrizace obce nákladem 300.000,- Kč zřízená,
organisovaná ve 2 elektrodružstvech. Hospodářské posílení i spoření občanstva jest úkolem „Spoř.a zál.spolku pro
Loužnici a ok.“
K uvědomění občanstva a zdatnosti tělesné i mravní působí „Sokol“ jenž jest jedním z prvních v našich horách.
Loni oslavil své 40 ti leté trvání. Vlastní „Sokolovnu“ si postavil v roce 1920, nákladem 300.000,- Kč. Sokol
soustřeďuje muže i ženy, dorost i žactvo obého pohlaví ve značném počtu a zvláště v posledních letech vzpružuje
činnost.
Ochranu majetku již 42 let obstarává „Sbor hasičský“, jenž značně přispívá na školní pomůcky.
Kulturní úkoly plní knihovna sokolská a v budoucnosti bude plniti vzorná knihovna obecní, jež se zřizuje. K sociální
péči přispívá žákovský dorost „Čsl. Červeného kříže“, jeho odbor se zřizuje pro občanstvo.
2-třídní škola v obci jest postavena roku 1898. Občanstvo projevuje lásku ke škole i přízeň k učitelstvu. Důkazem
toho, že učitel jest již druhé období starostou obce.
STATISTIKA: Obec čítá 84 domů se 444 obyvateli ve 127 rodinách, dobytka hovězího 62 kusů, koz 130, koňů 8.
Dle zaměstnání je 24 menších chalupníků a rolníků, 16 výrobců skleněného zboží, 3 galanterní zbožím, 1
pletařství, 8 řemeslníků, 2 smíšené obchody, „Konsumní družstvo“, 2 hostince, výroba kartonáže, 6 brusíren a 6
mačkáren skleněného zboží. Nejvíce jest dělníků sklářských, kteří pracují v místních závodech a po domácku. Více
dělnictva i z okolí pracuje v Loužnici. Občané odebírají 308 časopisů: deníku 53, jiných 218, děti 37, průměrně
každá rodina 2 ½ časopisů. Telefonů je zde 7, radiopřijímačů 11.
TURISTIKA: Jako celý okres železnobrodský i Loužnice s okolím je romantická. K severu nad Zásadou zdvihá
tmavé témě Černá Studnice (1 ½ hod.) se svou důkladnou rozhlednou, z níž je vyhlídka velkolepá. Na západě se
rýsuje Ještěd, z jihu lze prohlédnouti panoramu „Českého ráje“ s Troskami v pozadí, blíže Malou Skálu (1 1/3
hod.). Nedaleko Loužnice jest památná jirkovská borovice.
Loužnice jest na severozápadě okresu poslední českou obcí, sousední Huť (Labau) jest již německá.
A. Ludvík
18
obchodníci s galanterním zbožím z Loužnice, Zásady a Radčic procházeli a projížděli celou Evropu.
Zámožnější mívali k tomu i více koní a několik najatých lidí. Z jara se vydali na cestu, jezdili do Ruska, Rumunska,
Italie, ba i do Španěl a Švédska. Na zimu se vraceli a vypravování z cest nebylo konce. Místy, jako v Uhrách, byli
vydáni na milost i nemilost různým loupeživým rotám. Kteří koní neměli, naložili zboží na trakař. Touha po cizině
v našem lidu byla mocná. Podnes jsou jednotlivci v Brazílii, Rumunsku a Jižní Africe. Ženy doma vzdělávaly pole a
dle toho vypadalo polařství. Obchod přiváděl blahobyt, však přílišná marnivost a nešetrnost byla jeho doprovodem
a tak v letech 40 tých přivedeno vše na mizinu. Přišly zlé časy, lid neměl čeho jísti a vypravuje se, že lidé přibíhali
do mlýnů a zde vylizovali moučný prach.
Po roce 1870 přišla sklářům skvělá perioda, takže každý hledal práci při skle. I sedlák odkládal ruchadlo a raději
faktořil. Všecky tři mlýny změněny v brusírny a nová postavena. Tak se stala Loužnice kolébkou broušení českého
sklářství. Sekáč perel si vydělal značný peníz, návlekem po domácku se zaměstnávali i děti i starší lidé. V letech
1888 – 89 zavedením sekacích strojů nastal veliký úpadek, výdělek stlačen na 10 – 15%. Asi 12 let se živořilo, až
broušení skleněných kroužků před 25 ti lety z německého území sem zavedené přineslo nový blahobyt celému
kraji i Loužnici. Nadvýroba však brzo ceny snižovala a proto místo broušených kroužků zaváděny „šmirglované“.
Nastávaly mzdové boje, místy prudké i stávky. Organizace dělníků, výrobců i exportérů zadržely úpadek. Válka
přispěla k tomu, že sklady v Indii byly vyprodány, proto jako perle i kroužky těšily se při velikém zvýšení cen i
značnému odbytu. Někteří jednotlivci hodně zbohatli. Skutečné broušení však vždy více a více mizelo, broušené
nahrazováno zbožím nebroušeným. Sobectví a hrabivostí několika výrobců se podařilo ošáliti i národní bohy
v Indii, že za oběť přijaly i nebroušené „šmirgláky“. Naprostá desorganisace ve výrobě kroužků přivedla tuto na
nejnižší stupeň a teprve v poslední době utvořené organisace dělnictva, výrobců i exportérů mohou přispěti
k zdárnému vývoji tohoto pro naše hory nejvýš důležitého artiklu. Podpora a dozor vládních činitelů jsou zde
nutny, zvláště krotiti osobní choutky jednotlivců.
Výroba skleněných perlí, dožila se po válečné skvělé konjuktuře podobného úpadku. Všecky vady vyznačené při
artiklu kroužkovém působily i zde a snad ve větší míře.
Ku podpoře obchodu a průmyslu i hospodářství přispívá elektrizace obce nákladem 300.000,- Kč zřízená,
organisovaná ve 2 elektrodružstvech. Hospodářské posílení i spoření občanstva jest úkolem „Spoř.a zál.spolku pro
Loužnici a ok.“
K uvědomění občanstva a zdatnosti tělesné i mravní působí „Sokol“ jenž jest jedním z prvních v našich horách.
Loni oslavil své 40 ti leté trvání. Vlastní „Sokolovnu“ si postavil v roce 1920, nákladem 300.000,- Kč. Sokol
soustřeďuje muže i ženy, dorost i žactvo obého pohlaví ve značném počtu a zvláště v posledních letech vzpružuje
činnost.
Ochranu majetku již 42 let obstarává „Sbor hasičský“, jenž značně přispívá na školní pomůcky.
Kulturní úkoly plní knihovna sokolská a v budoucnosti bude plniti vzorná knihovna obecní, jež se zřizuje. K sociální
péči přispívá žákovský dorost „Čsl. Červeného kříže“, jeho odbor se zřizuje pro občanstvo.
2-třídní škola v obci jest postavena roku 1898. Občanstvo projevuje lásku ke škole i přízeň k učitelstvu. Důkazem
toho, že učitel jest již druhé období starostou obce.
STATISTIKA: Obec čítá 84 domů se 444 obyvateli ve 127 rodinách, dobytka hovězího 62 kusů, koz 130, koňů 8.
Dle zaměstnání je 24 menších chalupníků a rolníků, 16 výrobců skleněného zboží, 3 galanterní zbožím, 1
pletařství, 8 řemeslníků, 2 smíšené obchody, „Konsumní družstvo“, 2 hostince, výroba kartonáže, 6 brusíren a 6
mačkáren skleněného zboží. Nejvíce jest dělníků sklářských, kteří pracují v místních závodech a po domácku. Více
dělnictva i z okolí pracuje v Loužnici. Občané odebírají 308 časopisů: deníku 53, jiných 218, děti 37, průměrně
každá rodina 2 ½ časopisů. Telefonů je zde 7, radiopřijímačů 11.
TURISTIKA: Jako celý okres železnobrodský i Loužnice s okolím je romantická. K severu nad Zásadou zdvihá
tmavé témě Černá Studnice (1 ½ hod.) se svou důkladnou rozhlednou, z níž je vyhlídka velkolepá. Na západě se
rýsuje Ještěd, z jihu lze prohlédnouti panoramu „Českého ráje“ s Troskami v pozadí, blíže Malou Skálu (1 1/3
hod.). Nedaleko Loužnice jest památná jirkovská borovice.
Loužnice jest na severozápadě okresu poslední českou obcí, sousední Huť (Labau) jest již německá.
A. Ludvík
18
