Page 14 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 35/2015
P. 14
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ – OČNÍ SILÁK
Rod Euphrasia zahrnuje 150 až 180 druhů, které rostou zejména
v mírných pásmech, několik druhů i na Filipínách, Borneu,
Celebesu a Nové Guineji.
Jednoletá, poloparazitická, 3 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha
přímá nebo vystoupavá, pýřitá, někdy větvená. Lodyžní listy
přisedlé, vejčité, zubaté, žláznatě chlupaté. Květenství husté,
později prodloužené, květy jednotlivé v úžlabí horních listů,
koruna při rozkvětu 8 až 11 mm dlouhá, během květu se
prodlužuje až na asi 15 mm, bělavé, obvykle s bledě fialovým
horním i dolním pyskem a žlutou skvrnou v ústí, někdy celá
koruna modravě fialová. Kvete v VII až X.
Světlík roste na krátkostébelných loukách, pastvinách,
vřesovištích, preferuje půdy písčité až hlinité, vlhké až
vysýchavé, málo až středně výživné, bohaté na minerály, slabě
kyselé.
V ČR dříve dosti hojně rostl, v posledních asi 40 letech je
ubývající, dnes jen roztroušeně, nejvíce od pahorkatin po
horské oblasti, roste však i v nížinách. Celkově roste v Evropě
na severu asi po 60° severní šířky, na východě po Ural, na jihu
do jižní Francie, sever Itálie a střední část Balkánu.
Světlík obsahuje zejména iridoidní glykosid aukubin, dále
tříslovinu, trochu kumarínu, hořčiny, silici, oleje, flavonoidy,
kyselinu kávovou, soli mědi a hořčíku.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba euphrasiae) seřezáváním, suší se
ve stínu velmi opatrně, aby listy zůstaly zelené (mají sklon
černat). Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40
°C.
Droga patří k nejvýznamnějším přírodním očním léčivům, tlumí
oční záněty (záněty spojivek, víček apod.), pomáhá při oční
únavě spojené se světloplachostí, odstraňuje slzení očí. Kromě
toho snižuje krevní tlak, podporuje trávení, tlumí neproduktivní suchý kašel při bronchitidě, pomáhá při duševní
přepracovanosti, zevně ve formě obkladů se užívá na hnisavé kožní rány a na výplachy očí.
Odvar se připravuje krátkým varem (asi 2 minuty) z přibližně 1,5 čajové lžičky drogy na šálek vody.
SVĚTLÍK V ČESKÉM HERBÁŘI Z ROKU 1899:
Světlík (Euphrasia) má tenký kořen vřetenovitý, rovný, kmen štíhlý, 9—15 ctm. vysoký, listy kulaté, téměř lesklé,
květy bílé. Kvete od června do podzimku, má semeno malé, hnědé. Rostlina ta sbírá se v čas květu; má chuť
slano-hořkou, stahující. Přičítá se jí prospěšný účinek při kataru sliznic, vůbec při kašli, chrapotu, bolení v uších a
hlavě, závrati, zánětu očí. Užívá se šťáva, jež sílí a čistí oko. Zrak sílí se též, jestli rostlina sušená stluče se na
prášek a toho se denně užívá 2 gramy ve vodě. Oční voda se upraví z 60 gramů vody světlíkové, 60 gr. vody
růžové, 4 gr. prášku z aloe a 1,25 gr. cukru olověného. Promíchá se a denně večer několik kapek se pustí do očí;
neb rozmačká se světlík a jitrocel, přidá 60 gramů vody feniklové a růžové, močí se to 2 dny a procedí; večer pak
se pustí několik kapek do očí. Prášek se též dělá z 1 It. světlíku, ½ It. skořice, po 1 It. zázvoru bílého, kardamom,
hrozinek, muškátu (květu), feniklu, 12 It. cukru; to se smíchá a vždy ráno se toho půl lžíce nasype na chléb ve
víně omočený; sílí to zrak lidí starších. Též sílí paměť, žaludek, zahání závrať, žloutenku, kámen — užívá-li se
denně 3—4 It. na lačný žaludek. Cukr světlíkový má týž účinek; denně ráno a večer užije-li se ho kousek jako
muškátový ořech, působí proti žloutence.
Směs na hemoroidy:
15g kopřivy, 10g smetanky, 30g natě řebříčku a 30g natě jablečníku;
jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a 10 min. vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po
doušcích.
14
SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ – OČNÍ SILÁK
Rod Euphrasia zahrnuje 150 až 180 druhů, které rostou zejména
v mírných pásmech, několik druhů i na Filipínách, Borneu,
Celebesu a Nové Guineji.
Jednoletá, poloparazitická, 3 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha
přímá nebo vystoupavá, pýřitá, někdy větvená. Lodyžní listy
přisedlé, vejčité, zubaté, žláznatě chlupaté. Květenství husté,
později prodloužené, květy jednotlivé v úžlabí horních listů,
koruna při rozkvětu 8 až 11 mm dlouhá, během květu se
prodlužuje až na asi 15 mm, bělavé, obvykle s bledě fialovým
horním i dolním pyskem a žlutou skvrnou v ústí, někdy celá
koruna modravě fialová. Kvete v VII až X.
Světlík roste na krátkostébelných loukách, pastvinách,
vřesovištích, preferuje půdy písčité až hlinité, vlhké až
vysýchavé, málo až středně výživné, bohaté na minerály, slabě
kyselé.
V ČR dříve dosti hojně rostl, v posledních asi 40 letech je
ubývající, dnes jen roztroušeně, nejvíce od pahorkatin po
horské oblasti, roste však i v nížinách. Celkově roste v Evropě
na severu asi po 60° severní šířky, na východě po Ural, na jihu
do jižní Francie, sever Itálie a střední část Balkánu.
Světlík obsahuje zejména iridoidní glykosid aukubin, dále
tříslovinu, trochu kumarínu, hořčiny, silici, oleje, flavonoidy,
kyselinu kávovou, soli mědi a hořčíku.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba euphrasiae) seřezáváním, suší se
ve stínu velmi opatrně, aby listy zůstaly zelené (mají sklon
černat). Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40
°C.
Droga patří k nejvýznamnějším přírodním očním léčivům, tlumí
oční záněty (záněty spojivek, víček apod.), pomáhá při oční
únavě spojené se světloplachostí, odstraňuje slzení očí. Kromě
toho snižuje krevní tlak, podporuje trávení, tlumí neproduktivní suchý kašel při bronchitidě, pomáhá při duševní
přepracovanosti, zevně ve formě obkladů se užívá na hnisavé kožní rány a na výplachy očí.
Odvar se připravuje krátkým varem (asi 2 minuty) z přibližně 1,5 čajové lžičky drogy na šálek vody.
SVĚTLÍK V ČESKÉM HERBÁŘI Z ROKU 1899:
Světlík (Euphrasia) má tenký kořen vřetenovitý, rovný, kmen štíhlý, 9—15 ctm. vysoký, listy kulaté, téměř lesklé,
květy bílé. Kvete od června do podzimku, má semeno malé, hnědé. Rostlina ta sbírá se v čas květu; má chuť
slano-hořkou, stahující. Přičítá se jí prospěšný účinek při kataru sliznic, vůbec při kašli, chrapotu, bolení v uších a
hlavě, závrati, zánětu očí. Užívá se šťáva, jež sílí a čistí oko. Zrak sílí se též, jestli rostlina sušená stluče se na
prášek a toho se denně užívá 2 gramy ve vodě. Oční voda se upraví z 60 gramů vody světlíkové, 60 gr. vody
růžové, 4 gr. prášku z aloe a 1,25 gr. cukru olověného. Promíchá se a denně večer několik kapek se pustí do očí;
neb rozmačká se světlík a jitrocel, přidá 60 gramů vody feniklové a růžové, močí se to 2 dny a procedí; večer pak
se pustí několik kapek do očí. Prášek se též dělá z 1 It. světlíku, ½ It. skořice, po 1 It. zázvoru bílého, kardamom,
hrozinek, muškátu (květu), feniklu, 12 It. cukru; to se smíchá a vždy ráno se toho půl lžíce nasype na chléb ve
víně omočený; sílí to zrak lidí starších. Též sílí paměť, žaludek, zahání závrať, žloutenku, kámen — užívá-li se
denně 3—4 It. na lačný žaludek. Cukr světlíkový má týž účinek; denně ráno a večer užije-li se ho kousek jako
muškátový ořech, působí proti žloutence.
Směs na hemoroidy:
15g kopřivy, 10g smetanky, 30g natě řebříčku a 30g natě jablečníku;
jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a 10 min. vyluhujeme. Pijeme 2 - 3x denně pomalu po
doušcích.
14
