Page 31 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 48/2017
P. 31
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 48/2017
ŠTĚDRÝ DEN
Ke Štědrému dni se váže zřejmě nejvíce zvyků, pověr a praktik. Tradiční vánoční zvyky se předávaly z generace na
generaci a v dnešní době většina z nich již nemá původní podobu. Jsou přizpůsobené modernímu světu a tím vznikají
novodobé tradice postavené na starých základech. My si připomeneme ty staré a původní vánoční zvyky.
Štědrý den – ráno
Již od rána se dodržovaly tradice, které měly vliv na to,
jaký bude příští rok. Kdo vstal za rozbřesku a umyl se
vodou ze studny nebo z potoka, byl po celý další rok
zdráv. Dětem se dalo cukroví, aby byly sladké (hodné).
Hospodyně ráno začala vařit polévku „štědrovačku“, do
které dala vše, co v chalupě bylo. To proto, aby v domě
bylo vždy dostatek jídla. Slepicím se ráno na Štědrý den
nasypalo zrní s mákem, aby v dalším roce dobře nesly.
Hospodář zajel s dvouročkem (dvouletý kůň) do lesa pro
dříví, aby prý koník jezdil jako oheň. Mládež zhotovila
slaměného panáka, kterému se říkalo „brusař“ a
podstrčila ho některému ze sousedů do domu. Ten se ho
snažil co nejdříve zbavit, brusař totiž způsoboval srážení vánočkového těsta. Hospodyně pečlivě hlídala, aby jí do těsta
nespadl vlas, to by znamenalo velké mrzutosti.
Štědrý den – během dne
Na Štědrý den se nesmělo chodit do hospody ani hrát karty, nesmělo se nadávat a klít (ani při úleku).
Kdo se celý den postil, uviděl večer zlaté prasátko. Je to zvyk z pohanských dob, kdy se slavil zimní
slunovrat a jeho symbolem bylo slunce a zlaté prase. Hospodyně zadělaly těsto na chleby a vdolky.
Kopistím (nástroj na mísení těsta) pak pomazaly ovocné stromy, aby dobře rodili a rukama od mouky pohladily plané
stromky, aby začaly plodit. O Štědrém dni se nesmělo prát, aby se nepřivolala do domu smůla. Čištění chlévů na štědrý
den by zase přineslo kulhání dobytka. Pometlem se vyčistila pec od popela a chlapci potom po pometlu přeběhli, aby se
v noci nepočůrávali. Dopis milovanému, napsaný na Štědrý den, znamenal budoucí rozchod. Odpoledne se začal zdobit
vánoční stromeček. Kdo v předvečer vstoupil bosou nohou na sekyru, toho neměly v příštím roce bolet nohy. Hospodář
před večeří obalil ovocné stromy slámou a zatřepal s nimi, aby se včas probudily ze zimního spánku.
Štědrý den – večer
Ke štědrovečerní tabuli se usedalo ve svátečním oblečení. Stůl musel být
prostřený pro sudý počet lidí. Věřilo se, že před večeří chodí stoly obhlížet
Smrt, a kde prý najde lichý počet, tam se následující rok vrátí pro jednoho
ze členů rodiny. Aby se v rodině držely peníze, dávala se pod každý talíř
mince nebo šupina z kapra. Ta měla stejný význam i v peněžence. Do
každého rohu stolu se dávala ošatka. V jedné byl pecen chleba, aby rodina
měla dostatek jídla. Ve druhé bylo to, co se urodilo na poli a v zahradě,
aby byla další rok dobrá úroda. Ve třetí byly peníze, symbolizující blahobyt
a ve čtvrté byly kousky potravin pro drůbež a dobytek. Nohy
štědrovečerního stolu se omotávaly řetězem, aby rodina držela pohromadě
a také proti zlodějům na poli. Na stůl se dával bílý ubrus a na něj
dožínkový věnec, který sloužil jako podnos pod polévku. Dále byl na stole
bochník chleba, česnek, hrnek medu a svíce.
Štědrovečerní večeře
Jakmile vyšla první hvězda, hospodyně začala nosit na stůl. Hospodář
zapálil svíčky na stromečku a všichni se pomodlili. Poté usedli ke stolu.
Hospodář rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Každý svůj
kousek snědl, to proto, aby všichni z rodiny trefili domů a aby se po roce
opět sešli. Potom hospodář nakrájel na malé kousky chléb, pomazal je
medem a každému dítěti dal. Říkal u toho: “Kraju chleba, mažu medem,
abyste všeci byli po celý rok tak dobří, jak ten med je.“ Dále se jedla jídla ze společné mísy. Nejdříve hrách, ten
spojoval rodinu v dobrém i zlé, poté polévka pro sílu, čočka pro hojnost a peníze a nakonec se pro radost a pohodu
jedl kuba, ryba nebo jiný masitý pokrm. Po dobu jídla se nikdo nesměl od štědrovečerního stolu zvednout. Znamenalo
by to, že rodina se příští Vánoce nesejde celá.
Nezapomínalo se ani na dobytek, každému se dal kousek ze štědrovečerní večeře. Kravám a koním se dala vánočka,
houserovi česnek, studánka v blízkosti také dostala kousek vánočky, aby měla čistou vodu. Zbytky z jídla, skořápky a
kosti naházely děti pod stromy, aby bylo hodně ovoce.
31
ŠTĚDRÝ DEN
Ke Štědrému dni se váže zřejmě nejvíce zvyků, pověr a praktik. Tradiční vánoční zvyky se předávaly z generace na
generaci a v dnešní době většina z nich již nemá původní podobu. Jsou přizpůsobené modernímu světu a tím vznikají
novodobé tradice postavené na starých základech. My si připomeneme ty staré a původní vánoční zvyky.
Štědrý den – ráno
Již od rána se dodržovaly tradice, které měly vliv na to,
jaký bude příští rok. Kdo vstal za rozbřesku a umyl se
vodou ze studny nebo z potoka, byl po celý další rok
zdráv. Dětem se dalo cukroví, aby byly sladké (hodné).
Hospodyně ráno začala vařit polévku „štědrovačku“, do
které dala vše, co v chalupě bylo. To proto, aby v domě
bylo vždy dostatek jídla. Slepicím se ráno na Štědrý den
nasypalo zrní s mákem, aby v dalším roce dobře nesly.
Hospodář zajel s dvouročkem (dvouletý kůň) do lesa pro
dříví, aby prý koník jezdil jako oheň. Mládež zhotovila
slaměného panáka, kterému se říkalo „brusař“ a
podstrčila ho některému ze sousedů do domu. Ten se ho
snažil co nejdříve zbavit, brusař totiž způsoboval srážení vánočkového těsta. Hospodyně pečlivě hlídala, aby jí do těsta
nespadl vlas, to by znamenalo velké mrzutosti.
Štědrý den – během dne
Na Štědrý den se nesmělo chodit do hospody ani hrát karty, nesmělo se nadávat a klít (ani při úleku).
Kdo se celý den postil, uviděl večer zlaté prasátko. Je to zvyk z pohanských dob, kdy se slavil zimní
slunovrat a jeho symbolem bylo slunce a zlaté prase. Hospodyně zadělaly těsto na chleby a vdolky.
Kopistím (nástroj na mísení těsta) pak pomazaly ovocné stromy, aby dobře rodili a rukama od mouky pohladily plané
stromky, aby začaly plodit. O Štědrém dni se nesmělo prát, aby se nepřivolala do domu smůla. Čištění chlévů na štědrý
den by zase přineslo kulhání dobytka. Pometlem se vyčistila pec od popela a chlapci potom po pometlu přeběhli, aby se
v noci nepočůrávali. Dopis milovanému, napsaný na Štědrý den, znamenal budoucí rozchod. Odpoledne se začal zdobit
vánoční stromeček. Kdo v předvečer vstoupil bosou nohou na sekyru, toho neměly v příštím roce bolet nohy. Hospodář
před večeří obalil ovocné stromy slámou a zatřepal s nimi, aby se včas probudily ze zimního spánku.
Štědrý den – večer
Ke štědrovečerní tabuli se usedalo ve svátečním oblečení. Stůl musel být
prostřený pro sudý počet lidí. Věřilo se, že před večeří chodí stoly obhlížet
Smrt, a kde prý najde lichý počet, tam se následující rok vrátí pro jednoho
ze členů rodiny. Aby se v rodině držely peníze, dávala se pod každý talíř
mince nebo šupina z kapra. Ta měla stejný význam i v peněžence. Do
každého rohu stolu se dávala ošatka. V jedné byl pecen chleba, aby rodina
měla dostatek jídla. Ve druhé bylo to, co se urodilo na poli a v zahradě,
aby byla další rok dobrá úroda. Ve třetí byly peníze, symbolizující blahobyt
a ve čtvrté byly kousky potravin pro drůbež a dobytek. Nohy
štědrovečerního stolu se omotávaly řetězem, aby rodina držela pohromadě
a také proti zlodějům na poli. Na stůl se dával bílý ubrus a na něj
dožínkový věnec, který sloužil jako podnos pod polévku. Dále byl na stole
bochník chleba, česnek, hrnek medu a svíce.
Štědrovečerní večeře
Jakmile vyšla první hvězda, hospodyně začala nosit na stůl. Hospodář
zapálil svíčky na stromečku a všichni se pomodlili. Poté usedli ke stolu.
Hospodář rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Každý svůj
kousek snědl, to proto, aby všichni z rodiny trefili domů a aby se po roce
opět sešli. Potom hospodář nakrájel na malé kousky chléb, pomazal je
medem a každému dítěti dal. Říkal u toho: “Kraju chleba, mažu medem,
abyste všeci byli po celý rok tak dobří, jak ten med je.“ Dále se jedla jídla ze společné mísy. Nejdříve hrách, ten
spojoval rodinu v dobrém i zlé, poté polévka pro sílu, čočka pro hojnost a peníze a nakonec se pro radost a pohodu
jedl kuba, ryba nebo jiný masitý pokrm. Po dobu jídla se nikdo nesměl od štědrovečerního stolu zvednout. Znamenalo
by to, že rodina se příští Vánoce nesejde celá.
Nezapomínalo se ani na dobytek, každému se dal kousek ze štědrovečerní večeře. Kravám a koním se dala vánočka,
houserovi česnek, studánka v blízkosti také dostala kousek vánočky, aby měla čistou vodu. Zbytky z jídla, skořápky a
kosti naházely děti pod stromy, aby bylo hodně ovoce.
31
