Page 27 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2017
P. 27
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2017
LOUŽNICKÉ TRADICE
ADVENT
Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského „adventus“, což znamená
"příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila
na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání
nadměrného jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. I tak se o adventu
konaly některé lidové obřady, které tento zákaz více méně porušovaly. První adventní nedělí navíc začínal (na rozdíl od
toho kalendářního) liturgický rok. Křesťané totiž odvíjeli čas od narození Krista, tj. že ke všem událostem docházelo
buď ante nebo post Christum natum (před nebo po narození Krista). Až do třetí adventní neděle byla charakteristickou
postní barvou temně fialová, po třetí neděli ji nahradila barva, symbolizující radost, barva růžová. Každá z adventních
nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová, stříbrná a zlatá). Doba adventní nebyla svým začátkem ani délkou
vždy stejná. Například z roku 581 pochází nařízení biskupa Perpetua, podle něhož byl stanoven začátek adventu na
svátek sv. Martina, tzn. 11. listopadu. Rovněž jsou zmínky o 40 denním půstu před Vánocemi. Sněm církevní Turonský
roku 567 n.l. ustanovil začátek adventu na počátek prosince. Z roku 1001 pochází z opatství Abbo zmínka o adventu,
trvajícím čtyři neděle. Advent, tak jak ho známe, začíná čtvrtou neděli před Štědrým večerem, trvá 22 až 28 dní a může
připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem.
V roce 2017 připadla 1. adventní neděle na 2. prosince.
Pokud budete ctít Advent, tak jako v časech našich praprapředků, jistě si udělejte čas a udělejte si procházku skoro již
zimním lesem. S překvapením zjistíte, že les žije a je krásný i v zimě. Všimnete si že, mech není jen zelený. Je krásně
světle šedý, zelený v různých odstínech. Vezměte velkou mísu nebo talíř a vkusně naskládejte různé druhy mechu
vedle sebe. Je i pěkné zapíchat borůvkové a brusinkové větvičky ale i jehličnany. Možná dokonce najdete i houby. Ještě
něco červeného, šípky a vypadá to krásně na stole jako dekorace. Jen pozor na svíčky! Doporučuji vlhčit vodou.
O Adventu:
Před adventem se smělo veselit, tančit či dobře jíst naposledy o svátku svaté Cecílie (22.11.)
Nejhorší bývalo třídenní období „suchých dnů“, kdy směli věřící požívat jen suchý chléb, těmto dnům se říkalo ad-
ventní kvatembr.
6. Století se během adventu smělo jen vyjímečně uzavírat manželství a to jen u biskupa.
Adventní odříkání skončilo až o Štědrém večeru s příchodem první hvězdičky.
V první polovině adventu konají katoličtí věřící již za ranního svítání bohoslužby zvané roráty.
V 1.polovině 19.století se v Německu a Rakousku objevily první adventní věnce. Tenkrát byly ještě ze dřeva
V ČECHÁCH SE O ADVENTU STAVĚJÍ BETLÉMY
Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 svatý František z Assisi
v italské Umbrii. V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v
roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Jak vypadal, nikdo
přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně
s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky
začaly šířit do dalších kostelů a klášterů.
Ke konci 18. století, v době
osvícenství, jesličky opustily
kostely a ujaly se na
vesnicích i ve městech mezi
prostým lidem. K základním
figurkám - Ježíškovi v
jeslích, Marii, Josefovi, volu,
pastýřům se stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i další postavy ze svého
nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny.
Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly rozmanité. Betlémy byly papírové,
ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných
hmot. I v betlémářství se vytvořily v průběhu staletí četné krajové rozdíly jak
v pojetí, tak i v materiálech. Betlémy dodnes vábí mnoho návštěvníků do
různých regionálních muzeí. Nejvíce se stavěly v okolí Králíků na
Královéhradecku, v Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších a Třešti.
V Železném Brodě máte možnost navštívit výstavu skleněných betlémů,
které k našemu kraji neodmyslitelně patří.
Od letošního roku máme velký betlém také v Loužnici
27
LOUŽNICKÉ TRADICE
ADVENT
Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského „adventus“, což znamená
"příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila
na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání
nadměrného jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. I tak se o adventu
konaly některé lidové obřady, které tento zákaz více méně porušovaly. První adventní nedělí navíc začínal (na rozdíl od
toho kalendářního) liturgický rok. Křesťané totiž odvíjeli čas od narození Krista, tj. že ke všem událostem docházelo
buď ante nebo post Christum natum (před nebo po narození Krista). Až do třetí adventní neděle byla charakteristickou
postní barvou temně fialová, po třetí neděli ji nahradila barva, symbolizující radost, barva růžová. Každá z adventních
nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová, stříbrná a zlatá). Doba adventní nebyla svým začátkem ani délkou
vždy stejná. Například z roku 581 pochází nařízení biskupa Perpetua, podle něhož byl stanoven začátek adventu na
svátek sv. Martina, tzn. 11. listopadu. Rovněž jsou zmínky o 40 denním půstu před Vánocemi. Sněm církevní Turonský
roku 567 n.l. ustanovil začátek adventu na počátek prosince. Z roku 1001 pochází z opatství Abbo zmínka o adventu,
trvajícím čtyři neděle. Advent, tak jak ho známe, začíná čtvrtou neděli před Štědrým večerem, trvá 22 až 28 dní a může
připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem.
V roce 2017 připadla 1. adventní neděle na 2. prosince.
Pokud budete ctít Advent, tak jako v časech našich praprapředků, jistě si udělejte čas a udělejte si procházku skoro již
zimním lesem. S překvapením zjistíte, že les žije a je krásný i v zimě. Všimnete si že, mech není jen zelený. Je krásně
světle šedý, zelený v různých odstínech. Vezměte velkou mísu nebo talíř a vkusně naskládejte různé druhy mechu
vedle sebe. Je i pěkné zapíchat borůvkové a brusinkové větvičky ale i jehličnany. Možná dokonce najdete i houby. Ještě
něco červeného, šípky a vypadá to krásně na stole jako dekorace. Jen pozor na svíčky! Doporučuji vlhčit vodou.
O Adventu:
Před adventem se smělo veselit, tančit či dobře jíst naposledy o svátku svaté Cecílie (22.11.)
Nejhorší bývalo třídenní období „suchých dnů“, kdy směli věřící požívat jen suchý chléb, těmto dnům se říkalo ad-
ventní kvatembr.
6. Století se během adventu smělo jen vyjímečně uzavírat manželství a to jen u biskupa.
Adventní odříkání skončilo až o Štědrém večeru s příchodem první hvězdičky.
V první polovině adventu konají katoličtí věřící již za ranního svítání bohoslužby zvané roráty.
V 1.polovině 19.století se v Německu a Rakousku objevily první adventní věnce. Tenkrát byly ještě ze dřeva
V ČECHÁCH SE O ADVENTU STAVĚJÍ BETLÉMY
Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 svatý František z Assisi
v italské Umbrii. V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v
roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Jak vypadal, nikdo
přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně
s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky
začaly šířit do dalších kostelů a klášterů.
Ke konci 18. století, v době
osvícenství, jesličky opustily
kostely a ujaly se na
vesnicích i ve městech mezi
prostým lidem. K základním
figurkám - Ježíškovi v
jeslích, Marii, Josefovi, volu,
pastýřům se stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i další postavy ze svého
nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny.
Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly rozmanité. Betlémy byly papírové,
ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných
hmot. I v betlémářství se vytvořily v průběhu staletí četné krajové rozdíly jak
v pojetí, tak i v materiálech. Betlémy dodnes vábí mnoho návštěvníků do
různých regionálních muzeí. Nejvíce se stavěly v okolí Králíků na
Královéhradecku, v Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších a Třešti.
V Železném Brodě máte možnost navštívit výstavu skleněných betlémů,
které k našemu kraji neodmyslitelně patří.
Od letošního roku máme velký betlém také v Loužnici
27
