Page 23 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 44/2016
P. 23
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 44/2016
LOUŽNICKÉ TRADICE
MYSLIVOST
Postava myslivce se objevovala v různý
pohádkách, např. postava čerta bývá často
zobrazována v mysliveckém stejnokroji. S
myslivostí byl také spojen vznik různých
hudebních děl, která tvoří nedílnou součást
mysliveckých ceremonií.
Myslivcům byla odedávna připisována čarovná
moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru
a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich
kouzelné moci a spojení s tajemnými silami.
Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné
byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem a zvěř je prý poslouchá
na slovo. Dokonce se proslýchalo, že mají myslivci spolky s ďáblem a
možná proto si lidé představovali lidskou podobu vyslance pekel, tedy
čerta jako myslivce. Pytláci se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože
věřili, že by se kulka od myslivce odrazila a zasáhla střelce.Když přišel
někdo nový do mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň
zastřelil jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u
myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou službu
brzy opustí. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov
nevydařil. Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít hlaveň zastřeleného zvířete. K
myslivosti patří v první řadě mimořádná míra etiky. Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti jiné bytosti, musí být k
tomu morálně připraven a to zvláště dnes, kdy myslivec nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval pro obživu, ale
usmrcoval jen jedince churavé, slabé, do chovu nevhodné a nad kmenové stavy přespočetné proto, aby
zachoval celek přírody. Musí tedy o životě zvěře a o přírodě vůbec vědět mnoho, aby své rozhodnutí obhájil
před sebou samým i svými druhy. Rytířsky musí vidět ve zvěři nikoliv jen živý terč, ale partnera s právem na
rovnost šancí. Z toho důvodu není možno pokládat myslivost za druh sportu. Myslivost má však hlubší smysl, je
to široký pojem, zahrnující i složku hospodářskou, lov popřípadě střelba je pouze jednou z jejich stránek.
Střelectví jako takové je ovšem druhem sportu. Při střeleckém sportu je cílový objekt lhostejný, střelba je
účelem. V myslivosti hraje při střelbě na lovu cílový objekt rozhodující úlohu, pro myslivce je též předmětem
ochrany, péče a uváženého výběru. Střelba je zde pouze prostředkem.
I když to žádný zákon nezakazuje, v duchu myslivecké etiky myslivec například nevystřelí na panáčkujícího
zajíce, nebo na bažanta, pokud neletí. Musí-li odstřelit slabou srnu se špatně vyvinutým srnčetem, střílí nejprve
mládě, které by bez matky s jistotou uhynulo. A to je pouhý zlomek modelových situací, kde záleží na
myslivecké etice. Právě tedy tato patří na první místo do souboru mysliveckých zvyků a tradic. A jest si jen
přáti, aby myslivci naplnili skutky parolu, kterou myslivecký spisovatel František Vodička
deklaroval v roce 1948 ve své knize “Zvěř a myslivost ve světle věků”: Kdo je dobrým
myslivcem, je i dobrým člověkem.
POSLEDNÍ LEČ –Završením veškeré snahy a odměnou je v neposlední řadě zážitek z
poslední leče. Myslivecká zábava "POSLEDNÍ LEČ" byla každoroční tradicí konanou i
v naší obci. Poslední leč je zopakováním všech úspěchů, zklamání, hodnocení lovů, předání
zkušenosti mladším začínajícím myslivcům, ale také povídky opředené mysliveckou latinou u
sklenky dobrého vína. Příjemnou atmosféru navodí hudba, tanec a zvěřinová večeře. Pro veřejnost je jistě
zajímavá zvěřinová tombola.
Myslivecké knoflíky
300 g hladké mouky, 200 g tuku, 80 g práškového cukru, 1 vejce, 1 žloutek, 1 lžíce rumu,
špetka vanilky. NÁPLŇ: 2 bílky, 100 g pískového cukru, 100 g nastrouhaných ořechů, půlky
ořechů na ozdobení.
Odleželé těsto rozválíme a vykrájíme z něj kolečka o průměru asi 3 cm. Přendáme je na plech a ve
vyhřáté troubě je dobleda upečeme. Mezitím z bílků a cukru ušleháme tuhý sníh a promícháme jej s
ořechy. Na kolečka doprostřed nastříkáme trochu sněhu, poklademe půlkami ořechů, vložíme zpět do
trouby, teplotu snížíme na 170 °C a těsto dopečeme. Pečivo ihned sesuneme na podložku, po vychladnutí je
uložíme v chladu a necháme odležet.
23
LOUŽNICKÉ TRADICE
MYSLIVOST
Postava myslivce se objevovala v různý
pohádkách, např. postava čerta bývá často
zobrazována v mysliveckém stejnokroji. S
myslivostí byl také spojen vznik různých
hudebních děl, která tvoří nedílnou součást
mysliveckých ceremonií.
Myslivcům byla odedávna připisována čarovná
moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru
a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich
kouzelné moci a spojení s tajemnými silami.
Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné
byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem a zvěř je prý poslouchá
na slovo. Dokonce se proslýchalo, že mají myslivci spolky s ďáblem a
možná proto si lidé představovali lidskou podobu vyslance pekel, tedy
čerta jako myslivce. Pytláci se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože
věřili, že by se kulka od myslivce odrazila a zasáhla střelce.Když přišel
někdo nový do mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň
zastřelil jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u
myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou službu
brzy opustí. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov
nevydařil. Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít hlaveň zastřeleného zvířete. K
myslivosti patří v první řadě mimořádná míra etiky. Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti jiné bytosti, musí být k
tomu morálně připraven a to zvláště dnes, kdy myslivec nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval pro obživu, ale
usmrcoval jen jedince churavé, slabé, do chovu nevhodné a nad kmenové stavy přespočetné proto, aby
zachoval celek přírody. Musí tedy o životě zvěře a o přírodě vůbec vědět mnoho, aby své rozhodnutí obhájil
před sebou samým i svými druhy. Rytířsky musí vidět ve zvěři nikoliv jen živý terč, ale partnera s právem na
rovnost šancí. Z toho důvodu není možno pokládat myslivost za druh sportu. Myslivost má však hlubší smysl, je
to široký pojem, zahrnující i složku hospodářskou, lov popřípadě střelba je pouze jednou z jejich stránek.
Střelectví jako takové je ovšem druhem sportu. Při střeleckém sportu je cílový objekt lhostejný, střelba je
účelem. V myslivosti hraje při střelbě na lovu cílový objekt rozhodující úlohu, pro myslivce je též předmětem
ochrany, péče a uváženého výběru. Střelba je zde pouze prostředkem.
I když to žádný zákon nezakazuje, v duchu myslivecké etiky myslivec například nevystřelí na panáčkujícího
zajíce, nebo na bažanta, pokud neletí. Musí-li odstřelit slabou srnu se špatně vyvinutým srnčetem, střílí nejprve
mládě, které by bez matky s jistotou uhynulo. A to je pouhý zlomek modelových situací, kde záleží na
myslivecké etice. Právě tedy tato patří na první místo do souboru mysliveckých zvyků a tradic. A jest si jen
přáti, aby myslivci naplnili skutky parolu, kterou myslivecký spisovatel František Vodička
deklaroval v roce 1948 ve své knize “Zvěř a myslivost ve světle věků”: Kdo je dobrým
myslivcem, je i dobrým člověkem.
POSLEDNÍ LEČ –Završením veškeré snahy a odměnou je v neposlední řadě zážitek z
poslední leče. Myslivecká zábava "POSLEDNÍ LEČ" byla každoroční tradicí konanou i
v naší obci. Poslední leč je zopakováním všech úspěchů, zklamání, hodnocení lovů, předání
zkušenosti mladším začínajícím myslivcům, ale také povídky opředené mysliveckou latinou u
sklenky dobrého vína. Příjemnou atmosféru navodí hudba, tanec a zvěřinová večeře. Pro veřejnost je jistě
zajímavá zvěřinová tombola.
Myslivecké knoflíky
300 g hladké mouky, 200 g tuku, 80 g práškového cukru, 1 vejce, 1 žloutek, 1 lžíce rumu,
špetka vanilky. NÁPLŇ: 2 bílky, 100 g pískového cukru, 100 g nastrouhaných ořechů, půlky
ořechů na ozdobení.
Odleželé těsto rozválíme a vykrájíme z něj kolečka o průměru asi 3 cm. Přendáme je na plech a ve
vyhřáté troubě je dobleda upečeme. Mezitím z bílků a cukru ušleháme tuhý sníh a promícháme jej s
ořechy. Na kolečka doprostřed nastříkáme trochu sněhu, poklademe půlkami ořechů, vložíme zpět do
trouby, teplotu snížíme na 170 °C a těsto dopečeme. Pečivo ihned sesuneme na podložku, po vychladnutí je
uložíme v chladu a necháme odležet.
23
