Page 20 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 44/2016
P. 20
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 44/2016
PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI V LOUŽNICI
Myslíte si, že u nás není nic zajímavého? Že jsme jen obec, kterou protíná mezinárodní silnice I/10?
Tak to jste na omylu, v této rubrice Vám přinášíme zajímavosti z přírody v naší obci, ať už se jedná o faunu, floru či
geologii. Pokud o něčem zajímavém sami víte, budeme rádi, když se s námi podělíte. Je důležité znát naši krajinu a
obec, abychom ji také mohli chránit a být na ni pyšní.
V dobách našeho dětsví, jsme často slýchávali během letních měsíců, silné dupání a funění a mysleli si, že
to jsou zloději, ale byl to ježek. Ve stodolách mezi složeným senem nebo dřívím měl ježek zimní pelíšek.
V dnešní době potkat tohoto nočního tvora je velkou vzácností.
JEŽEK
Ježek západní (Erinaceus europaeus),
známý též pod názvem ježek obecný, je
středně velký západoevropský
hmyzožravec, spolu s ježkem východním
jediný zástupce čeledi ježkovitých
(Erinaceidae) v ČR.
Vyskytuje se v podstatě na celém území
České republiky.
Obývá území od nížin až po 800 m n. m.,
výjimečně jej můžeme spatřit až 1 100 m
vysoko. Žije na okrajích lesů, pasekách, v
křovinách, v parcích a zahradách nebo ve
městech.
Ježek západní je se svou délkou 22–27
cm a hmotností mezi 0,9 až 1 kg o něco
větší než jeho příbuzný, již výše zmíněný
ježek východní. Na světlé hlavě má
tmavý pruh táhnoucí se od čenichu k
očím a tvarovaný do písmena V. Břišní
strana těla je u dospělého jedince
šedohnědá až šedá s podélnou hnědou
skvrnou, u mláďat hnědá bez skvrny. Bodliny, kterých může mít ježek západní na těle až 8 500, má uhlazené a
pravidelně pruhované, směřující dozadu a dlouhé 20–30 mm.
Ježek západní žije, až na období rozmnožování, samotářským životem. Je aktivní v noci, kdy je často slyšet jeho
pronikavé funění a dupání, ve dne odpočívá ve svém hnízdě vystlaném trávou a umístěném v méně dostupných
místech, např. pod kameny nebo mezi kořeny stromů. Ačkoli je všežravec, dává přednost především živočišné stravě,
zvláště pak bezobratlým živočichům, mezi které patří slimáci, žížaly, brouci nebo jiný hmyz. Zvláště pak preferuje
žížaly, stonožky Glomeris marginata a Tachypodoiulus niger nebo zástupce čeledi střevlíkovitých Carabus nemoralis.
Občas se přiživuje i žábami, malými hlodavci, mladými ptáky, ptačími vejci nebo plody. Potravu vyhledává díky svému
výborně vyvinutému čichu.
Pokud se cítí ohrožený a spatří např. predátora (lišku, psa),
schoulí se do bodlinaté koule, která většinu živočichů
odradí. Umí dobře plavat, šplhat, a pokud je k tomu
donucen, tak dokáže i poměrně rychle běhat. Nepříznivé
zimní období přečkává hibernací (zimním spánkem), do
které upadá v říjnu a která trvá většinou až do března,
ačkoli přesné hibernační období závisí na výšce teplot.
Páří se od května do října, přičemž se samec se samicí
nejprve honí, poté svou družku kouše, naráží do ní, prská a
syčí a vyčkává na samiččino svolení k spáření. Samice má
obvykle jeden vrh ročně, který obsahuje 4–9 mláďat, která
rodí po 31–35 denní březosti. Mláďata se rodí holá, slepá a
bez bodlin. První bílé a měkké bodlinky jim začínají vyrůstat
už hodinu po porodu. Do bodlinaté koule se dokáží schoulit
po 11 dnech a vidět začínají již po dvou týdnech života. V
přírodě se ježek západní dožívá průměrně 2–3 let.
20
PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI V LOUŽNICI
Myslíte si, že u nás není nic zajímavého? Že jsme jen obec, kterou protíná mezinárodní silnice I/10?
Tak to jste na omylu, v této rubrice Vám přinášíme zajímavosti z přírody v naší obci, ať už se jedná o faunu, floru či
geologii. Pokud o něčem zajímavém sami víte, budeme rádi, když se s námi podělíte. Je důležité znát naši krajinu a
obec, abychom ji také mohli chránit a být na ni pyšní.
V dobách našeho dětsví, jsme často slýchávali během letních měsíců, silné dupání a funění a mysleli si, že
to jsou zloději, ale byl to ježek. Ve stodolách mezi složeným senem nebo dřívím měl ježek zimní pelíšek.
V dnešní době potkat tohoto nočního tvora je velkou vzácností.
JEŽEK
Ježek západní (Erinaceus europaeus),
známý též pod názvem ježek obecný, je
středně velký západoevropský
hmyzožravec, spolu s ježkem východním
jediný zástupce čeledi ježkovitých
(Erinaceidae) v ČR.
Vyskytuje se v podstatě na celém území
České republiky.
Obývá území od nížin až po 800 m n. m.,
výjimečně jej můžeme spatřit až 1 100 m
vysoko. Žije na okrajích lesů, pasekách, v
křovinách, v parcích a zahradách nebo ve
městech.
Ježek západní je se svou délkou 22–27
cm a hmotností mezi 0,9 až 1 kg o něco
větší než jeho příbuzný, již výše zmíněný
ježek východní. Na světlé hlavě má
tmavý pruh táhnoucí se od čenichu k
očím a tvarovaný do písmena V. Břišní
strana těla je u dospělého jedince
šedohnědá až šedá s podélnou hnědou
skvrnou, u mláďat hnědá bez skvrny. Bodliny, kterých může mít ježek západní na těle až 8 500, má uhlazené a
pravidelně pruhované, směřující dozadu a dlouhé 20–30 mm.
Ježek západní žije, až na období rozmnožování, samotářským životem. Je aktivní v noci, kdy je často slyšet jeho
pronikavé funění a dupání, ve dne odpočívá ve svém hnízdě vystlaném trávou a umístěném v méně dostupných
místech, např. pod kameny nebo mezi kořeny stromů. Ačkoli je všežravec, dává přednost především živočišné stravě,
zvláště pak bezobratlým živočichům, mezi které patří slimáci, žížaly, brouci nebo jiný hmyz. Zvláště pak preferuje
žížaly, stonožky Glomeris marginata a Tachypodoiulus niger nebo zástupce čeledi střevlíkovitých Carabus nemoralis.
Občas se přiživuje i žábami, malými hlodavci, mladými ptáky, ptačími vejci nebo plody. Potravu vyhledává díky svému
výborně vyvinutému čichu.
Pokud se cítí ohrožený a spatří např. predátora (lišku, psa),
schoulí se do bodlinaté koule, která většinu živočichů
odradí. Umí dobře plavat, šplhat, a pokud je k tomu
donucen, tak dokáže i poměrně rychle běhat. Nepříznivé
zimní období přečkává hibernací (zimním spánkem), do
které upadá v říjnu a která trvá většinou až do března,
ačkoli přesné hibernační období závisí na výšce teplot.
Páří se od května do října, přičemž se samec se samicí
nejprve honí, poté svou družku kouše, naráží do ní, prská a
syčí a vyčkává na samiččino svolení k spáření. Samice má
obvykle jeden vrh ročně, který obsahuje 4–9 mláďat, která
rodí po 31–35 denní březosti. Mláďata se rodí holá, slepá a
bez bodlin. První bílé a měkké bodlinky jim začínají vyrůstat
už hodinu po porodu. Do bodlinaté koule se dokáží schoulit
po 11 dnech a vidět začínají již po dvou týdnech života. V
přírodě se ježek západní dožívá průměrně 2–3 let.
20
