Page 28 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 42/2017
P. 28
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 42/2017
POSVÍCENÍ
V naší obci se vždy slavívalo posvícení na svátek svatého Martina. I když zde nebyl žádný blahobyt, po celý rok se
jídávali brambory, zelí, houby.
Na posvícení nechyběly na stole koláče a k tomu nějaká pečínka, většinou
domácí kachnička či husička.
Podle legendy slavil první posvícení
Šalamoun, když světil svůj chrám v
Jeruzalémě. Každý rok v ten stejný den
pak pořádal hostinu pro své přátele na
počest vysvěcení chrámu.
Jak již tato legenda naznačuje, posvícení
byla výroční slavností, která se slavila v
neděli před nebo po svátku světce, jemuž
byl zasvěcen místní kostel.
Posvícení bývalo jedním z
nejoblíbenějších svátků prostého
venkovského lidu, kterým zároveň
oslavovali ukončení polních prací. Posvícení v Čechách a hody na Moravě se
slavívaly na podzim, tedy v období kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na
povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na posvícení.
Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních
obcích nejen, aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se
jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní
morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal
nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Havla. Poslušní
poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody nebo také havelské
posvícení“ a mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.
Dříve se posvícení slavilo většinou od sobotního večera do úterního rána, někde do čtvrtka, místy dokonce týden tzv.
„od starého posvícení do mladého posvícení“, tedy od neděle do neděle. Avšak samotné přípravy na posvícení začínaly
mnoho dnů předem čistěním stavení a dvorku. Zároveň s oslavami se konávalo mnoho zásnub a uzavíralo plno sňatků.
O posvícení se scházelo celá rodina včetně širokého příbuzenstva a všichni svorně zasedali u bohatě prostřených stolů.
Obecně platilo: Čím více hostů, tím větší pocta pro hostitelku.
Dva dny před posvícením, tedy v pátek se zabíjela kuřata, kachny a husy, aby bylo dostatek masa. Chasníci postavili na
návsi vysokou a rovnou posvícenskou májku, ozdobenou pestrými pentlemi jako svědka a strážce nadcházejícího
veselí.
V sobotu před hodovou nedělí se posílaly přátelům z okolí koláče s pozváním, aby přišly na posvícení či na hody a proto
se zvacím koláčům začalo říkat „zváče“. Zároveň s koláči se pekla posvícenská husa.
V neděli zahajoval posvícení slavnostní oběd, který se podával po návratu ze slavnostní mše a dokončení kuchyňské
práce, zpravidla až kolem druhé hodiny odpolední. Tradičně nesměly na stole chybět různé koláče, husa nebo kachna
se zelím, knedlíky, omáčky a na zapití pivo. Lidé si při obědě vyprávěli a povídali o úrodě, dobytku, o svatbě, o pohřbu,
zkrátka se probíralo vše, co se událo od jejich posledního setkání. Po obědě se šlo do kostelíka na požehnání a jen
skončilo požehnání, ozvala se hudba z hospody nebo z prostranství, kde byla umístněna májka.
Nejdůležitějším symbolem posvícení byla dobře vykrmená posvícenská husa. Ta musela mít hodně sádla. Někde jí kvůli
tomu dávali do volete minci, prý aby hodně trávila. Jinde husu krmili šiškami zadělávanými s dřevěným uhlím. Aby
měla husa žluté sádlo, dostávala kukuřici. Při zabíjení neměl nikdo husu litovat, mělo se za to, že by se dlouho trápila.
Hostům, kteří se vraceli domů, se dávala výslužka (koláče, buchty, zelí a maso).
SVATOMARTINSKÉ VÍNO
Svatomartinská vína jsou totiž prvními víny daného ročníku, na která jsou
zvědaví výrobci i konzumenti. Neboť pokud se mladé svatomartinské
vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník.
Obecně uznávaná zvyklost říká, že Svatomartinským vínem si můžete
přiťuknout právě na sv. Martina 11. listopadu v 11 hodin. Od této chvíle
se smí podávat (a prodávat) a nastává doba ochutnávek,
svatomartinských hodů i velkých slavností.
Příležitost k této ochutnávce budete mít 11. 11. 2017 v 11 hodin v Domě
vína v Jablonci.
http://www.dum-vina.cz/clanek_det.php?id=844&page=/index.php
28
POSVÍCENÍ
V naší obci se vždy slavívalo posvícení na svátek svatého Martina. I když zde nebyl žádný blahobyt, po celý rok se
jídávali brambory, zelí, houby.
Na posvícení nechyběly na stole koláče a k tomu nějaká pečínka, většinou
domácí kachnička či husička.
Podle legendy slavil první posvícení
Šalamoun, když světil svůj chrám v
Jeruzalémě. Každý rok v ten stejný den
pak pořádal hostinu pro své přátele na
počest vysvěcení chrámu.
Jak již tato legenda naznačuje, posvícení
byla výroční slavností, která se slavila v
neděli před nebo po svátku světce, jemuž
byl zasvěcen místní kostel.
Posvícení bývalo jedním z
nejoblíbenějších svátků prostého
venkovského lidu, kterým zároveň
oslavovali ukončení polních prací. Posvícení v Čechách a hody na Moravě se
slavívaly na podzim, tedy v období kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na
povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na posvícení.
Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních
obcích nejen, aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se
jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní
morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal
nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Havla. Poslušní
poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody nebo také havelské
posvícení“ a mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.
Dříve se posvícení slavilo většinou od sobotního večera do úterního rána, někde do čtvrtka, místy dokonce týden tzv.
„od starého posvícení do mladého posvícení“, tedy od neděle do neděle. Avšak samotné přípravy na posvícení začínaly
mnoho dnů předem čistěním stavení a dvorku. Zároveň s oslavami se konávalo mnoho zásnub a uzavíralo plno sňatků.
O posvícení se scházelo celá rodina včetně širokého příbuzenstva a všichni svorně zasedali u bohatě prostřených stolů.
Obecně platilo: Čím více hostů, tím větší pocta pro hostitelku.
Dva dny před posvícením, tedy v pátek se zabíjela kuřata, kachny a husy, aby bylo dostatek masa. Chasníci postavili na
návsi vysokou a rovnou posvícenskou májku, ozdobenou pestrými pentlemi jako svědka a strážce nadcházejícího
veselí.
V sobotu před hodovou nedělí se posílaly přátelům z okolí koláče s pozváním, aby přišly na posvícení či na hody a proto
se zvacím koláčům začalo říkat „zváče“. Zároveň s koláči se pekla posvícenská husa.
V neděli zahajoval posvícení slavnostní oběd, který se podával po návratu ze slavnostní mše a dokončení kuchyňské
práce, zpravidla až kolem druhé hodiny odpolední. Tradičně nesměly na stole chybět různé koláče, husa nebo kachna
se zelím, knedlíky, omáčky a na zapití pivo. Lidé si při obědě vyprávěli a povídali o úrodě, dobytku, o svatbě, o pohřbu,
zkrátka se probíralo vše, co se událo od jejich posledního setkání. Po obědě se šlo do kostelíka na požehnání a jen
skončilo požehnání, ozvala se hudba z hospody nebo z prostranství, kde byla umístněna májka.
Nejdůležitějším symbolem posvícení byla dobře vykrmená posvícenská husa. Ta musela mít hodně sádla. Někde jí kvůli
tomu dávali do volete minci, prý aby hodně trávila. Jinde husu krmili šiškami zadělávanými s dřevěným uhlím. Aby
měla husa žluté sádlo, dostávala kukuřici. Při zabíjení neměl nikdo husu litovat, mělo se za to, že by se dlouho trápila.
Hostům, kteří se vraceli domů, se dávala výslužka (koláče, buchty, zelí a maso).
SVATOMARTINSKÉ VÍNO
Svatomartinská vína jsou totiž prvními víny daného ročníku, na která jsou
zvědaví výrobci i konzumenti. Neboť pokud se mladé svatomartinské
vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník.
Obecně uznávaná zvyklost říká, že Svatomartinským vínem si můžete
přiťuknout právě na sv. Martina 11. listopadu v 11 hodin. Od této chvíle
se smí podávat (a prodávat) a nastává doba ochutnávek,
svatomartinských hodů i velkých slavností.
Příležitost k této ochutnávce budete mít 11. 11. 2017 v 11 hodin v Domě
vína v Jablonci.
http://www.dum-vina.cz/clanek_det.php?id=844&page=/index.php
28
