Page 26 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 42/2017
P. 26
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 42/2017
DŮM a ZAHRADA
PŘÍPRAVA ZAHRADY NA ZIMU
V listopadu se zahrada pomalu ukládá k zimnímu spánku. Dny s příznivým počasím si na ní však ještě stále můžete
příjemně užít. Zahradu v této době zdobí barevné listí, poslední květy podzimu, jako jsou chryzantémy, i okrasné plody
keřů.
I mrazuvzdorné trvalky je lepší v zimě chránit před holomrazy, které mohou poškodit mělké kořeny a báze rostlin.
„Peřinky“, které nahradí případně chybějící sníh, (který také dobře izoluje), mohou být z různého materiálu.
Výtečná je suchá sláma i zbytky sena.
Tradičně se používá vzdušné a odolné chvojí – přebytečné větve a větvičky jehličnanů se většinou najdou na každé
zahradě. Jako ochrana slouží i vrstva kompostu nastlaná kolem rostliny i jakýkoli další mulč.
Nejpřirozenější jsou pak podušky z opadaných listů.
Zvlášť pečlivou přípravu na zimu potřebují růže.
K jednotlivým rostlinám či keřům přihrňte lehčí zeminou obohacenou kompostem až do výšky 20 cm. Vzniklé kupky
chrání kořenový krček a svrchní kořeny růží. Svrchu je ještě můžete opatrně pokrýt chvojím nebo slámou.
Pod stromy a keře v průběhu října mělce zaryjte dávku uleželého kompostu nebo hnoje nejlépe pod celou korunou,
neboť výživa na místě, kde koruna končí, je důležitější, nežli těsně u kmene, kde je jemných zásobujících kořínků
mnohem méně.
Kompost nebo dobře uleželý hnůj prospěje i jahodám, kde se pokládá mezi trsy. Tato výživa zároveň poslouží jako
ochrana před zimními mrazy.
S pomocí kompostu či
hnoje můžete vylepšit
půdu na záhonech.
Pokud chcete mít jistotu,
které živiny půdě chybí a je
třeba je dodat, můžete
využít laboratorního
rozboru půdy. Její typ
(písčitá, jílovitá a pod) i pH
však snadno určíte i sami.
Na každé zahradě občas ke
kácení musí dojít. Jednou
jsou na řadě staré
neplodící ovocné dřeviny,
jindy letité vzrostlé
jehličiny poškozené od
vichřice či bouřky. Zásadní
je, že kácení stromů je
dovoleno pouze v době
vegetačního klidu – od
prvního října do třicátého
března.
Teď je správná doba pro
kácení starých a nemocných stromů. U všech ostatních pečlivě vysbírejte všechny zbylé plody – staly by se zdrojem
nákazy. Nedávejte je na kompot, ale hluboko zakopejte. Kořenovou mísu stromků, které brzy na jaře vykvétají:
meruněk, broskví, třešní a švestek, přikryjte kompostem a zahradní zeminou. U citlivých stromků můžete nadzemní
část obalit netkanou textilií nebo rohoží. Osvědčil se i válec z králičího pletiva vyplněný listím, který nahoře překryjete
fólií, aby do něj nepršelo. U vápnění kmenů stromů se názory různí. Určitě je ale praktické, obalit kmeny proti okusu
zvěří, což se dá nejen králičím pletivem, ale i kupovanou umělohmotnou fólií, která je bílá. Je vyrobená formou
skládačky, takže ji můžete aplikovat na libovolně silný kmen. U višní proveďte zimní řez. Na kmeny vyšších stromů
připevněte lepové pásy proti píďalce.
26
DŮM a ZAHRADA
PŘÍPRAVA ZAHRADY NA ZIMU
V listopadu se zahrada pomalu ukládá k zimnímu spánku. Dny s příznivým počasím si na ní však ještě stále můžete
příjemně užít. Zahradu v této době zdobí barevné listí, poslední květy podzimu, jako jsou chryzantémy, i okrasné plody
keřů.
I mrazuvzdorné trvalky je lepší v zimě chránit před holomrazy, které mohou poškodit mělké kořeny a báze rostlin.
„Peřinky“, které nahradí případně chybějící sníh, (který také dobře izoluje), mohou být z různého materiálu.
Výtečná je suchá sláma i zbytky sena.
Tradičně se používá vzdušné a odolné chvojí – přebytečné větve a větvičky jehličnanů se většinou najdou na každé
zahradě. Jako ochrana slouží i vrstva kompostu nastlaná kolem rostliny i jakýkoli další mulč.
Nejpřirozenější jsou pak podušky z opadaných listů.
Zvlášť pečlivou přípravu na zimu potřebují růže.
K jednotlivým rostlinám či keřům přihrňte lehčí zeminou obohacenou kompostem až do výšky 20 cm. Vzniklé kupky
chrání kořenový krček a svrchní kořeny růží. Svrchu je ještě můžete opatrně pokrýt chvojím nebo slámou.
Pod stromy a keře v průběhu října mělce zaryjte dávku uleželého kompostu nebo hnoje nejlépe pod celou korunou,
neboť výživa na místě, kde koruna končí, je důležitější, nežli těsně u kmene, kde je jemných zásobujících kořínků
mnohem méně.
Kompost nebo dobře uleželý hnůj prospěje i jahodám, kde se pokládá mezi trsy. Tato výživa zároveň poslouží jako
ochrana před zimními mrazy.
S pomocí kompostu či
hnoje můžete vylepšit
půdu na záhonech.
Pokud chcete mít jistotu,
které živiny půdě chybí a je
třeba je dodat, můžete
využít laboratorního
rozboru půdy. Její typ
(písčitá, jílovitá a pod) i pH
však snadno určíte i sami.
Na každé zahradě občas ke
kácení musí dojít. Jednou
jsou na řadě staré
neplodící ovocné dřeviny,
jindy letité vzrostlé
jehličiny poškozené od
vichřice či bouřky. Zásadní
je, že kácení stromů je
dovoleno pouze v době
vegetačního klidu – od
prvního října do třicátého
března.
Teď je správná doba pro
kácení starých a nemocných stromů. U všech ostatních pečlivě vysbírejte všechny zbylé plody – staly by se zdrojem
nákazy. Nedávejte je na kompot, ale hluboko zakopejte. Kořenovou mísu stromků, které brzy na jaře vykvétají:
meruněk, broskví, třešní a švestek, přikryjte kompostem a zahradní zeminou. U citlivých stromků můžete nadzemní
část obalit netkanou textilií nebo rohoží. Osvědčil se i válec z králičího pletiva vyplněný listím, který nahoře překryjete
fólií, aby do něj nepršelo. U vápnění kmenů stromů se názory různí. Určitě je ale praktické, obalit kmeny proti okusu
zvěří, což se dá nejen králičím pletivem, ale i kupovanou umělohmotnou fólií, která je bílá. Je vyrobená formou
skládačky, takže ji můžete aplikovat na libovolně silný kmen. U višní proveďte zimní řez. Na kmeny vyšších stromů
připevněte lepové pásy proti píďalce.
26
