Page 16 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 20/2016
P. 16
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 20/2016

HISTORIE

PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
DOVOLENÉ VOJÍNŮ
Co naši vojíni měli na vojně nejraději to byla dovolená, či jak se říkalo „odláb“. A opravdu, někdo měl na tyto
dovolené štěstí. To říkali: „Ten x. y už zas je doma, aneb je víc doma než na vojně!“ Takovému záviděli vždy ti,
kteří měli někoho na vojně, a nemohl se dostat na dovolenou.
Nejvíce dovolených dostávali vojíni na polní práce. Stačila napsati žádost, že dotyčný vojín jako nástupce
v hospodářství musí vypomáhati při setí, ve žních a že je nepostradatelný, by rodina nebyla existenčně zničena.
Žádost se dala potvrditi obecním úřadem, na tom záleželo, měl li žadatel opravdu pole, neb jen květník za oknem,
pak se šlo se žádostí do Semil a tam ji vždy také potvrdili (zásluhou hejtmana p. Mohala) aniž zkoumali pravost
žádosti.
Žádost se zaslala buď velitelství dotyčného vojína, nebo jemu do ruky a ten předložil tuto reportu svému veliteli.
Ale i jinak dovedli si vojíni pomoci z dovolené. Napsali totiž domů, aby jim zaslali telegram, že někdo z rodiny je
těžce nemocen. Ten telegram musel však býti potvrzen od četnictva.
Ale i tu pomohla nějaká ta slepička, neb máslo donešené paní vrchní strážmistrové a telegram se potvrdil.

Pokračování příště……
Foto: pohled na Loužnici z Klubáku

16
   11   12   13   14   15   16   17   18   19