Page 16 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 17/2015
P. 16
1.KVĚTEN - LÁSKY ČAS
Květen je pod vlivem planety Venuše, ta je pojmenovaná podle bohyně lásky, štěstí, jara
a milostné poezie. Nikdo už nikdy nezjistí, zda to byla římská Venuše, řecká Afrodita,
slovanská Lada či nějaká jiná bohyně lásky, která vedla ruku Karla Hynka Máchy, když psal
proslulé verše: Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku
lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
A protože trocha poezie nikoho nezabije, vžil se v Praze hezký zvyk nosit v prvomájový podvečer
k soše tohoto romantického básníka kytičku květů. Při té příležitosti se milenci zastaví pod
rozkvetlou třešní (nebo břízou), protože, jak praví lidová moudrost, dívka na prvního máje nepolíbená do
roka uschne. Májové oslavy tedy nebyly jen záležitostí vesnice, ale pronikly i do měst. Známé jsou
například tradiční jarní studentské slavnosti - majálesy.
První květen, je tradičně dnem, kdy lidé využívají klidu státního svátku, kdy relaxují a načerpávají nové síly po
oslavě "májky".
První květen je totiž tzv. svátek práce. Vedle oficiálního pojetí je první květen ale především svátkem lásky.
Tradice, které se na tento den váží
Stavění májky - v předvečer 1. května chodili muži a chlapci do lesa, kde vybrali nejkrásnější a nejvyšší strom a
poté jej ozdobili pentlemi a věnci. Májka je tradičním symbolem jara, jedná se vždy o jehličnatý strom, nejčastěji
jedli, smrk nebo borovici. Po celou noc je pak májka bedlivě hlídána, aby ji muži z vedlejších měst a vesnic nemohli
podříznout.
Nejstarší známý doklad o vztyčení májky pochází pro zajímavost z roku 1422.
Dříve někdy chlapci vztyčovali malé májky, zpravidla ozdobené břízy, před domy svých dívek jako výraz lásky.
Jedna z dalších tradic je vysypávání cestiček lásky. To je ovšem zvyk spíše
škodolibý, který se používal jako poukázání na fakt, že v dané domácnosti
není vše tak, jak by mělo, například že jeden z partnerů je tomu druhému
nevěrný. V určitých oblastech byl však ten to zvyk interpretován zcela
odlišně a tzv. chodníčky lásky z pilin, písku nebo čehokoli jiného, co pro
tento účel vhodně posloužilo, spojovaly obydlí zamilovaných.
Zapomínat nesmíme ani na polibek pod rozkvetlou třešní, což je novodobá
tradice. Žena, která dostane od svého milého polibek, bude po celý další rok
krásná a přitažlivá. Nebude-li žena na 1. máje pod rozkvetlou třešní políbena,
do roka uschne. A to, milí pánové, nedopusťte, a pokud jste si ještě nevyhlédli
tu svoji třešeň, je ten nejvyšší čas.
Vedle svátku lásky je 1. květen svátkem práce. Jím si připomínáme vypuknutí
stávky amerických dělníků v roce 1886, kdy odboráři, socialisté a anarchisté v
Kanadě a USA bojovali za osmihodinovou pracovní dobu.
A jak to bylo v minulých dobách? Pamatujete si prvomájové průvody?
V socialistických zemích patřil tento svátek mezi nejdůležitější, organizovaly se masové prvomájové průvody, které
procházely městem, často před tribunou s místními
představiteli moci. Účast na oslavách prvního máje
byla obvykle nepsaně povinná a nadřízení a učitelé
měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a
žáků. V průvodu byly zastoupeny podniky, školy i
různé zájmové organizace (např. organizace
Svazarmu či Červený kříž). Kromě pěších účastníků
městem projížděly i alegorické vozy.
Neodmyslitelnou součástí průvodů byly nejrůznější
transparenty a mávátka. Navíc v českém prostředí
nahrával propagaci této akce i ten fakt, že 5. květen
a 9. květen (což jsou významné dny z konce 2.
světové války) byly časově blízké. Užívalo se tehdy
zcela běžně propagační sousloví „slavné májové
dny“ a na mnoha letácích a plakátech bývaly
uvedeny všechny tyto dny společně, tedy 1., 5. a 9.
květen.
16
Květen je pod vlivem planety Venuše, ta je pojmenovaná podle bohyně lásky, štěstí, jara
a milostné poezie. Nikdo už nikdy nezjistí, zda to byla římská Venuše, řecká Afrodita,
slovanská Lada či nějaká jiná bohyně lásky, která vedla ruku Karla Hynka Máchy, když psal
proslulé verše: Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku
lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
A protože trocha poezie nikoho nezabije, vžil se v Praze hezký zvyk nosit v prvomájový podvečer
k soše tohoto romantického básníka kytičku květů. Při té příležitosti se milenci zastaví pod
rozkvetlou třešní (nebo břízou), protože, jak praví lidová moudrost, dívka na prvního máje nepolíbená do
roka uschne. Májové oslavy tedy nebyly jen záležitostí vesnice, ale pronikly i do měst. Známé jsou
například tradiční jarní studentské slavnosti - majálesy.
První květen, je tradičně dnem, kdy lidé využívají klidu státního svátku, kdy relaxují a načerpávají nové síly po
oslavě "májky".
První květen je totiž tzv. svátek práce. Vedle oficiálního pojetí je první květen ale především svátkem lásky.
Tradice, které se na tento den váží
Stavění májky - v předvečer 1. května chodili muži a chlapci do lesa, kde vybrali nejkrásnější a nejvyšší strom a
poté jej ozdobili pentlemi a věnci. Májka je tradičním symbolem jara, jedná se vždy o jehličnatý strom, nejčastěji
jedli, smrk nebo borovici. Po celou noc je pak májka bedlivě hlídána, aby ji muži z vedlejších měst a vesnic nemohli
podříznout.
Nejstarší známý doklad o vztyčení májky pochází pro zajímavost z roku 1422.
Dříve někdy chlapci vztyčovali malé májky, zpravidla ozdobené břízy, před domy svých dívek jako výraz lásky.
Jedna z dalších tradic je vysypávání cestiček lásky. To je ovšem zvyk spíše
škodolibý, který se používal jako poukázání na fakt, že v dané domácnosti
není vše tak, jak by mělo, například že jeden z partnerů je tomu druhému
nevěrný. V určitých oblastech byl však ten to zvyk interpretován zcela
odlišně a tzv. chodníčky lásky z pilin, písku nebo čehokoli jiného, co pro
tento účel vhodně posloužilo, spojovaly obydlí zamilovaných.
Zapomínat nesmíme ani na polibek pod rozkvetlou třešní, což je novodobá
tradice. Žena, která dostane od svého milého polibek, bude po celý další rok
krásná a přitažlivá. Nebude-li žena na 1. máje pod rozkvetlou třešní políbena,
do roka uschne. A to, milí pánové, nedopusťte, a pokud jste si ještě nevyhlédli
tu svoji třešeň, je ten nejvyšší čas.
Vedle svátku lásky je 1. květen svátkem práce. Jím si připomínáme vypuknutí
stávky amerických dělníků v roce 1886, kdy odboráři, socialisté a anarchisté v
Kanadě a USA bojovali za osmihodinovou pracovní dobu.
A jak to bylo v minulých dobách? Pamatujete si prvomájové průvody?
V socialistických zemích patřil tento svátek mezi nejdůležitější, organizovaly se masové prvomájové průvody, které
procházely městem, často před tribunou s místními
představiteli moci. Účast na oslavách prvního máje
byla obvykle nepsaně povinná a nadřízení a učitelé
měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a
žáků. V průvodu byly zastoupeny podniky, školy i
různé zájmové organizace (např. organizace
Svazarmu či Červený kříž). Kromě pěších účastníků
městem projížděly i alegorické vozy.
Neodmyslitelnou součástí průvodů byly nejrůznější
transparenty a mávátka. Navíc v českém prostředí
nahrával propagaci této akce i ten fakt, že 5. květen
a 9. květen (což jsou významné dny z konce 2.
světové války) byly časově blízké. Užívalo se tehdy
zcela běžně propagační sousloví „slavné májové
dny“ a na mnoha letácích a plakátech bývaly
uvedeny všechny tyto dny společně, tedy 1., 5. a 9.
květen.
16
