Page 13 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 17/2015
P. 13
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
POPENEC BŘEČŤANOVITÝ (GLECHOMA HEDERACEA)
Popenec je vytrvalá, 10 až 40 cm vysoká bylina. Lodyha plazivá až vystoupavá,
kořenující, lysá až řídce chlupatá, po odkvětu se často ohýbá k zemi a na uzlinách
kořenuje. Listy řapíkaté, čepel ledvinovitá až srdčitá, vroubkovaná, řídce chlupatá
až lysá. Lichopřesleny 2 až 7květé, koruna dvoupyská, fialová až modrofialová,
zřídka růžová nebo bílá, horní pysk okrouhlý, na vrcholu vykrojený, plochý, dolní
pysk 3laločný, střední pysk největší a vpředu vykrojený, oboupohlavní květy
většinou delší nežli samičí. Kvete v III až VI.
Roste ve vlhkých lesích, pasekách, vlhkých až krátkodobě zaplavovaných loukách,
křovinách, okrajích cest, vlhkých polích, zahradách, preferuje půdy vlhké až
mokré, hlinité, hlinitojílovité nebo hlinitopísčité, humózní, dusíkaté, zásadité až
slabě kyselé.
Sbírá se nať a to v době květu. Suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot
do 40 °C.
Popenec obsahuje hořčinu glechomin, silice (asi 0,06%), třísloviny (asi
6,7%), pryskyřice, cholin, saponiny, organické kyseliny, vitamín C a
minerální látky (zejména draselné).
Droga rozpouští hleny, působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a
močopudně. Dále tlumí průjmy, zlepšuje trávení, podporuje látkovou
výměnu, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže. Zevně ve formě obkladů a koupelí se užívá
na špatně hojící se rány nebo ekzémy.
Pro vnitřní použití se připravuje odvar z jedné čajové lžičky drogy na sklenku vody, zřídka se užívá i čerstvá
vymačkaná šťáva (30 až 50 g denně) při chorobách cest dýchacích, kašli, zahlenění nebo při zánětu dolních cest
močových, jako kloktadlo se doporučuje při zánětu dutiny ústní (25 g drogy se vloží do ½ l studené vody, nechá
se přejít varem a 20 minut se luhuje). Pro zevní použití se připravuje odvar koncentrovanější nežli při užití
vnitřním. Na křečové žíly se osvědčila popencová mast, na bronchitidu zase popencový sirup (40 g
drogy se dá do 1 l studené vody, přivede se k varu, nechá se 15 minut luhovat, scedí se, smíchá se se stejným
množstvím medu a opět se vaří dokud směs nedosáhne konzistence sirupu).
POPENEC V KUCHYNI
V kuchyni se pro svou příjemnou vůni a "divočinovou" chuť
připomínající něco mezi šalvějí a bazalkou, používá mladá nekvetoucí
nať, případně ještě měkká kvetoucí nať, která podporuje trávení, čistí
krev a rozpouští hleny. Výborná je na chleba s máslem, do
pomazánek, bramborové polévky, karbanátků, omáček, na
maso, dokonce se upravuje i jako špenát. Nať si dokonce
můžete usušit, podrtit a používat jako koření celoročně.
Jakmile budou dostupné čerstvé rané brambory, připravte si
omeletu s popencem. Brambory neloupejte, jen je důkladně
omyjte, nakrájejte na jemnější kolečka, na pánvi na sádle
osmahněte a přidejte pokrájenou zelenou cibulku.
Rozšlehejte vejce, osolte, přidejte nadrobno nasekaný popenec a nalijte na pánev.
Bramborový salát s popencem je také výborný. Brambory uvařte ve slupce, oloupejte a nakrájejte
na kostičky. Na kostičky pokrájejte i cibuli, pak ji přelijte vařící vodou, kterou po dvou až pěti
minutách slijte. Vajíčka uvařte natvrdo a pokrájejte nadrobno. Připravte si podle chuti tolik nálevu z
octa, soli a cukru, aby všechen vsákl do brambor. Pokrájené brambory smíchejte se spařenou cibulí,
zalijte je nálevem, pak vmíchejte nadrobno nasekaný popenec, opepřete a dobře promíchejte. Salát
posypte připraveným vajíčkem a nechte v chladu uležet.
Na náplň do bylinkových brambor si připravte tavený sýr, nať popence, máslo, utřený česnek a vejce. Brambory
se slupkou upečte v troubě do poloměkka a vydlabejte je. Do misky přidejte k vydlabané bramborové hmotě
ještě tavený sýr, nadrobno pokrájený popenec, kousek másla, utřený česnek podle chuti a vajíčko a dobře
rozmíchejte. Hmotou naplňte vydlabané brambory a nechte je v troubě ještě 20 minut zapéct.
13
POPENEC BŘEČŤANOVITÝ (GLECHOMA HEDERACEA)
Popenec je vytrvalá, 10 až 40 cm vysoká bylina. Lodyha plazivá až vystoupavá,
kořenující, lysá až řídce chlupatá, po odkvětu se často ohýbá k zemi a na uzlinách
kořenuje. Listy řapíkaté, čepel ledvinovitá až srdčitá, vroubkovaná, řídce chlupatá
až lysá. Lichopřesleny 2 až 7květé, koruna dvoupyská, fialová až modrofialová,
zřídka růžová nebo bílá, horní pysk okrouhlý, na vrcholu vykrojený, plochý, dolní
pysk 3laločný, střední pysk největší a vpředu vykrojený, oboupohlavní květy
většinou delší nežli samičí. Kvete v III až VI.
Roste ve vlhkých lesích, pasekách, vlhkých až krátkodobě zaplavovaných loukách,
křovinách, okrajích cest, vlhkých polích, zahradách, preferuje půdy vlhké až
mokré, hlinité, hlinitojílovité nebo hlinitopísčité, humózní, dusíkaté, zásadité až
slabě kyselé.
Sbírá se nať a to v době květu. Suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot
do 40 °C.
Popenec obsahuje hořčinu glechomin, silice (asi 0,06%), třísloviny (asi
6,7%), pryskyřice, cholin, saponiny, organické kyseliny, vitamín C a
minerální látky (zejména draselné).
Droga rozpouští hleny, působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a
močopudně. Dále tlumí průjmy, zlepšuje trávení, podporuje látkovou
výměnu, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže. Zevně ve formě obkladů a koupelí se užívá
na špatně hojící se rány nebo ekzémy.
Pro vnitřní použití se připravuje odvar z jedné čajové lžičky drogy na sklenku vody, zřídka se užívá i čerstvá
vymačkaná šťáva (30 až 50 g denně) při chorobách cest dýchacích, kašli, zahlenění nebo při zánětu dolních cest
močových, jako kloktadlo se doporučuje při zánětu dutiny ústní (25 g drogy se vloží do ½ l studené vody, nechá
se přejít varem a 20 minut se luhuje). Pro zevní použití se připravuje odvar koncentrovanější nežli při užití
vnitřním. Na křečové žíly se osvědčila popencová mast, na bronchitidu zase popencový sirup (40 g
drogy se dá do 1 l studené vody, přivede se k varu, nechá se 15 minut luhovat, scedí se, smíchá se se stejným
množstvím medu a opět se vaří dokud směs nedosáhne konzistence sirupu).
POPENEC V KUCHYNI
V kuchyni se pro svou příjemnou vůni a "divočinovou" chuť
připomínající něco mezi šalvějí a bazalkou, používá mladá nekvetoucí
nať, případně ještě měkká kvetoucí nať, která podporuje trávení, čistí
krev a rozpouští hleny. Výborná je na chleba s máslem, do
pomazánek, bramborové polévky, karbanátků, omáček, na
maso, dokonce se upravuje i jako špenát. Nať si dokonce
můžete usušit, podrtit a používat jako koření celoročně.
Jakmile budou dostupné čerstvé rané brambory, připravte si
omeletu s popencem. Brambory neloupejte, jen je důkladně
omyjte, nakrájejte na jemnější kolečka, na pánvi na sádle
osmahněte a přidejte pokrájenou zelenou cibulku.
Rozšlehejte vejce, osolte, přidejte nadrobno nasekaný popenec a nalijte na pánev.
Bramborový salát s popencem je také výborný. Brambory uvařte ve slupce, oloupejte a nakrájejte
na kostičky. Na kostičky pokrájejte i cibuli, pak ji přelijte vařící vodou, kterou po dvou až pěti
minutách slijte. Vajíčka uvařte natvrdo a pokrájejte nadrobno. Připravte si podle chuti tolik nálevu z
octa, soli a cukru, aby všechen vsákl do brambor. Pokrájené brambory smíchejte se spařenou cibulí,
zalijte je nálevem, pak vmíchejte nadrobno nasekaný popenec, opepřete a dobře promíchejte. Salát
posypte připraveným vajíčkem a nechte v chladu uležet.
Na náplň do bylinkových brambor si připravte tavený sýr, nať popence, máslo, utřený česnek a vejce. Brambory
se slupkou upečte v troubě do poloměkka a vydlabejte je. Do misky přidejte k vydlabané bramborové hmotě
ještě tavený sýr, nadrobno pokrájený popenec, kousek másla, utřený česnek podle chuti a vajíčko a dobře
rozmíchejte. Hmotou naplňte vydlabané brambory a nechte je v troubě ještě 20 minut zapéct.
13
