Page 15 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 10/2015
P. 15
LOUŽNICKÉ TRADICE
VELIKONOCE 2015
STŘEDA - 18.2. - POPELEČNÍ STŘEDA - Obyčejů a zvyků v
poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl
něčím odlišný, měl svá specifika. Téměř všude končila masopustní
zábava přesně o půlnoci. Masopustní úterý bylo 17.2.2015. Tehdy
zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval,
aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní
předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním
basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci
pochovávali Bakcha. Pochování basy bylo jakousi parodií na pohřeb
zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl
či na máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou.
Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé
prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla
slavnostně vynesena ven ze sálu a „pohřbena“. Lidé věřili, že pokud
budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel,
často jako cizinec v zeleném kabátě. Po pochování basy čas nevázaného veselí definitivně skončil, nastal čas
půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se domů. Život se opět vrátil do
klidných kolejí.
1. NEDĚLE - 22.2. - ČERNÁ, PRÁZDNÁ, PUČÁLKA NEDĚLE - Černou nedělí je nazývána podle černého
oděvu žen, který nosily kvůli smutku ze smrti Ježíše. Kromě názvu Černá se užívají i pojmenování Liščí nebo
Pučálka. Liščí neděle je odvozena od zvyku, kdy hospodyňky pekly preclíky a zavěšovaly je na stromky. Dětem se
pak vyprávělo, že je nadělila liška. Název Pučálka se pojí s typickým pokrmem z praženého hrachu. Pučálka se
však nazývala i maškara vystrojená do oděvu z hrachoviny, která vcházela do stavení a pro zajištění bohaté úrody
rozhazovala po světnici zrna hrachu. Pučálka se nepřipravovala jen doma, ale i v hospodách, prodávali ji také
pouliční prodavači ve městech. V horním Pojizeří se tuto neděli pekly preclíky, známé jako Ponikelské. Maminky je
v noci navlékaly na pruty v zahradě a děti je ráno musely hledat.
PUČÁLKA: Hrách, voda, máslo, sůl, pepř nebo skořice.
Celý suchý hrách zalejeme vlažnou vodou, aby nabobtnal. Vodu další den slejeme tak, aby hrách zůstal napůl
ponořený, a necháme jej ještě další den. To už na něm rostou malé klíčky. Na velké pánvi roztavíme lžíci másla,
přisypeme hrách a mírně opečeme. Jemně osolíme a opepříme. Někde se pučálka podávala sladká, posypaná
skořicí.
2. NEDĚLE – 1. 3. - PRAŽNÁ NEDĚLE - Druhá postní neděle, se nazývá podle
pokrmu z pražených, naklíčených zrn. Někdy se tato neděle označuje jako
samometná. Už svým názvem evokuje smýčení, čištění a pulírování, kterému se více
či méně dobrovolně hospodyňky věnovaly.
3. NEDĚLE – 8. 3. - KÝCHAVNÁ KOPŘIVOVÁ NEDĚLE - Pokud si letos na tuto
neděli kýchnete 3krát za sebou, dle pověry byste si po celý rok měli užívat pevného
zdraví. V historii se však na tuto neděli též vzpomínalo na oběti moru. V Pojizeří byla
tato neděle nazývána Kopřivná. Název souvisel s vejci, vařenými v nálevu z kopřiv.
Musely je jíst hlavně děti, aby byly zdravé.
4. NEDĚLE - 15.3 - DRUŽEBNÁ NEDĚLE - Na 30. března letos připadla postní
neděle, při které se scházeli přátelé ke společnému posezení. Při těchto setkáních se
konzumovaly typické koláče zvané "družbance". V tento den se také chodívalo na
námluvy.
V Pojizeří se v tuto neděli roznášely drobečky na pole pro dobrou úrodu. Dívky si do
vlasů vpletly věneček z planých hrušek, nabraly hrst drobečků a sypaly je do polí.
5. NEDĚLE - 22.3. - SMRTNÁ NEDĚLE -Ač smutný název, jistě na mnoha
vesnicích je plný radosti a veselí. Konává se totiž rituál vynášení smrti a donášení
nového léta. Bohyně smrti Morana bývá zhotovována ze slámy, ustrojena do ženských šatů a upevněna na velkou
dřevěnou tyč. V některých oblastech se pálí, jinde se vhazuje do vody. Poté se nazdobí léto, jinde též líto, které
tvoří smrček zdobený vejci a mašlemi, a chodí se s ním koledovat.
15
VELIKONOCE 2015
STŘEDA - 18.2. - POPELEČNÍ STŘEDA - Obyčejů a zvyků v
poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl
něčím odlišný, měl svá specifika. Téměř všude končila masopustní
zábava přesně o půlnoci. Masopustní úterý bylo 17.2.2015. Tehdy
zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval,
aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní
předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním
basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci
pochovávali Bakcha. Pochování basy bylo jakousi parodií na pohřeb
zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl
či na máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou.
Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé
prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla
slavnostně vynesena ven ze sálu a „pohřbena“. Lidé věřili, že pokud
budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel,
často jako cizinec v zeleném kabátě. Po pochování basy čas nevázaného veselí definitivně skončil, nastal čas
půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se domů. Život se opět vrátil do
klidných kolejí.
1. NEDĚLE - 22.2. - ČERNÁ, PRÁZDNÁ, PUČÁLKA NEDĚLE - Černou nedělí je nazývána podle černého
oděvu žen, který nosily kvůli smutku ze smrti Ježíše. Kromě názvu Černá se užívají i pojmenování Liščí nebo
Pučálka. Liščí neděle je odvozena od zvyku, kdy hospodyňky pekly preclíky a zavěšovaly je na stromky. Dětem se
pak vyprávělo, že je nadělila liška. Název Pučálka se pojí s typickým pokrmem z praženého hrachu. Pučálka se
však nazývala i maškara vystrojená do oděvu z hrachoviny, která vcházela do stavení a pro zajištění bohaté úrody
rozhazovala po světnici zrna hrachu. Pučálka se nepřipravovala jen doma, ale i v hospodách, prodávali ji také
pouliční prodavači ve městech. V horním Pojizeří se tuto neděli pekly preclíky, známé jako Ponikelské. Maminky je
v noci navlékaly na pruty v zahradě a děti je ráno musely hledat.
PUČÁLKA: Hrách, voda, máslo, sůl, pepř nebo skořice.
Celý suchý hrách zalejeme vlažnou vodou, aby nabobtnal. Vodu další den slejeme tak, aby hrách zůstal napůl
ponořený, a necháme jej ještě další den. To už na něm rostou malé klíčky. Na velké pánvi roztavíme lžíci másla,
přisypeme hrách a mírně opečeme. Jemně osolíme a opepříme. Někde se pučálka podávala sladká, posypaná
skořicí.
2. NEDĚLE – 1. 3. - PRAŽNÁ NEDĚLE - Druhá postní neděle, se nazývá podle
pokrmu z pražených, naklíčených zrn. Někdy se tato neděle označuje jako
samometná. Už svým názvem evokuje smýčení, čištění a pulírování, kterému se více
či méně dobrovolně hospodyňky věnovaly.
3. NEDĚLE – 8. 3. - KÝCHAVNÁ KOPŘIVOVÁ NEDĚLE - Pokud si letos na tuto
neděli kýchnete 3krát za sebou, dle pověry byste si po celý rok měli užívat pevného
zdraví. V historii se však na tuto neděli též vzpomínalo na oběti moru. V Pojizeří byla
tato neděle nazývána Kopřivná. Název souvisel s vejci, vařenými v nálevu z kopřiv.
Musely je jíst hlavně děti, aby byly zdravé.
4. NEDĚLE - 15.3 - DRUŽEBNÁ NEDĚLE - Na 30. března letos připadla postní
neděle, při které se scházeli přátelé ke společnému posezení. Při těchto setkáních se
konzumovaly typické koláče zvané "družbance". V tento den se také chodívalo na
námluvy.
V Pojizeří se v tuto neděli roznášely drobečky na pole pro dobrou úrodu. Dívky si do
vlasů vpletly věneček z planých hrušek, nabraly hrst drobečků a sypaly je do polí.
5. NEDĚLE - 22.3. - SMRTNÁ NEDĚLE -Ač smutný název, jistě na mnoha
vesnicích je plný radosti a veselí. Konává se totiž rituál vynášení smrti a donášení
nového léta. Bohyně smrti Morana bývá zhotovována ze slámy, ustrojena do ženských šatů a upevněna na velkou
dřevěnou tyč. V některých oblastech se pálí, jinde se vhazuje do vody. Poté se nazdobí léto, jinde též líto, které
tvoří smrček zdobený vejci a mašlemi, a chodí se s ním koledovat.
15
