Page 11 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 09/2015
P. 11
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
KOPŘIVA DVOUDOMÁ
Letošní teplá zima přeje také rostlinám a tak na jižních mezích můžete již nyní najít mladé kopřivy.
Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, na východ až do Západní Sibiře a Iránu, zejména v náplavových
lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách od nížin do hor, především podél vodních toků. Dnes je
rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě okolo lidských sídlišť, podél
znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů
a zemědělských objektů. Kopřivu lze považovat za spolehlivý indikátor vyššího
obsahu dusíku v půdě.
Kopřivu sbíráme do 20. května, protože pak je v rostlině hodně dusičnanů.
Nejčastěji se sbírají listy sdrháváním lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné
a nezdřevnatělé části v délce maximálně do 50 cm se sežínají z mladých a zdravých
rostlin srpem. Suší se ve stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota
nesmí překročit 60 ° C. Je důležité ji sušit rychle, aby si droga zachovala původní
zelenou barvu.
Kopřiva obsahuje chlorofyl, kyselinu křemičitou, třísloviny, aminy - acetylcholin,
histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová (B6),
glukokinidy, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou, vosk, vitamín C, fytoncidní látky
a v žahavých chlupech je pryskyřičný sekret.
Kopřiva blahodárně působí na náš organismus: Snižuje hladinu krevního cukru,
působí mírně močopudně, proti krvácení, protizánětlivě, urychluje hojení ran,
regeneruje pokožku, proti pocení.
Čaj (nálev): Užíváme při: chudokrevnosti, anémii, a jiných těžkých
chorobách krve - čistí totiž krev, podporuje krvetvorbu, při nedostatku
mateřského mléka na kojení, potížích látkové vý měny a trávení,
vodnatelnosti (zevně se omývá nálevem), větrech, zahlenění, obtížném nebo
krvavém močení, nemocech a zánětech močových cest, chorobném
zadržování moči, vyvolává dobrý průběh stolice, při ekzémech, bolestech hlavy, ledvinovém a močovém
písku, vysokém obsahu cukru v krvi, i při cukrovce, má dobrý vliv na slinivku břišní, velmi pomáhá
při alergiích (senná rýma apod.) - kopřivový čaj pijeme delší dobu, při fistuli (píštěli), hnisavém kuřím
oku, plísni nehtu a při rakovině například žaludku - pijte přes den větší množství čaje. Odstraňuje
náchylnost k prochladnutí, pomáhá při revmatizmu a dně.
Tinktura: proti revmatizmu, astmatu, kolikách ze žlučových kaménků, zahlenění žaludku,
žaludečních křečích, žaludečních vředech, pylorických křečích, vředech střev, chorobách jater,
chorobách sleziny, tumoru sleziny, chorobách žlučníku, chorobách plic, dýchacích orgánů,
a proti ekzému, čistí krev.
Koupele: při bolestech páteře, ischiasu, zužování cév na nohou, zužování věnčitých (koronárních) cév
srdce - oblast srdce omýváme a provádíme lehkou masáž.
Kopřiva dvoudomá pověšená v domě platila za silný ochraňující prostředek před všemi nemocemi. Pokud přesto
někdo v domě onemocněl, byl kopřivou vyšlehán.
Listy kopřivy se připravují na způsob špenátu, do rizota, do těsta na knedlíky, noky a nudle nebo se z nich dělá
polévka. Dále ji přidáváme do bramboráků, omelet, těstovin, závinů a nádivek, se sýrem na pizzu. Kopřiva se dá
jíst dokonce i syrová, je třeba ji však najemno nasekat nebo pomačkat válečkem na nudle, aby se zneškodnily
žahavé chloupky. Syrové kopřivy přidáváme například do pomazánek. Sušené kopřivy se používají jako koření
nebo na čaj. Kopřivu můžeme zamrazit do zásoby. Semena kopřiv, pražená na másle, jsou lahodnou pochoutkou
a přísadou do jídel. Kopřiva dvoudomá se může přidávat dokonce i do sladkých jídel, třeba do koláčů, vaflí apod.
Z kopřivy připravujeme posilující a čistící nápoje a sirupy.
Šťáva z kopřiv - Je výborná proti jarní únavě. Připravíme ji z mladých vrcholků kopřiv, které umyjeme a
rozmixujeme. Šťávu přecedíme, dochutíme cukrem a citronem a pijeme zředěné napůl s vodou. Uchováváme v
ledničce.
11
KOPŘIVA DVOUDOMÁ
Letošní teplá zima přeje také rostlinám a tak na jižních mezích můžete již nyní najít mladé kopřivy.
Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, na východ až do Západní Sibiře a Iránu, zejména v náplavových
lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách od nížin do hor, především podél vodních toků. Dnes je
rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě okolo lidských sídlišť, podél
znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů
a zemědělských objektů. Kopřivu lze považovat za spolehlivý indikátor vyššího
obsahu dusíku v půdě.
Kopřivu sbíráme do 20. května, protože pak je v rostlině hodně dusičnanů.
Nejčastěji se sbírají listy sdrháváním lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné
a nezdřevnatělé části v délce maximálně do 50 cm se sežínají z mladých a zdravých
rostlin srpem. Suší se ve stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota
nesmí překročit 60 ° C. Je důležité ji sušit rychle, aby si droga zachovala původní
zelenou barvu.
Kopřiva obsahuje chlorofyl, kyselinu křemičitou, třísloviny, aminy - acetylcholin,
histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová (B6),
glukokinidy, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou, vosk, vitamín C, fytoncidní látky
a v žahavých chlupech je pryskyřičný sekret.
Kopřiva blahodárně působí na náš organismus: Snižuje hladinu krevního cukru,
působí mírně močopudně, proti krvácení, protizánětlivě, urychluje hojení ran,
regeneruje pokožku, proti pocení.
Čaj (nálev): Užíváme při: chudokrevnosti, anémii, a jiných těžkých
chorobách krve - čistí totiž krev, podporuje krvetvorbu, při nedostatku
mateřského mléka na kojení, potížích látkové vý měny a trávení,
vodnatelnosti (zevně se omývá nálevem), větrech, zahlenění, obtížném nebo
krvavém močení, nemocech a zánětech močových cest, chorobném
zadržování moči, vyvolává dobrý průběh stolice, při ekzémech, bolestech hlavy, ledvinovém a močovém
písku, vysokém obsahu cukru v krvi, i při cukrovce, má dobrý vliv na slinivku břišní, velmi pomáhá
při alergiích (senná rýma apod.) - kopřivový čaj pijeme delší dobu, při fistuli (píštěli), hnisavém kuřím
oku, plísni nehtu a při rakovině například žaludku - pijte přes den větší množství čaje. Odstraňuje
náchylnost k prochladnutí, pomáhá při revmatizmu a dně.
Tinktura: proti revmatizmu, astmatu, kolikách ze žlučových kaménků, zahlenění žaludku,
žaludečních křečích, žaludečních vředech, pylorických křečích, vředech střev, chorobách jater,
chorobách sleziny, tumoru sleziny, chorobách žlučníku, chorobách plic, dýchacích orgánů,
a proti ekzému, čistí krev.
Koupele: při bolestech páteře, ischiasu, zužování cév na nohou, zužování věnčitých (koronárních) cév
srdce - oblast srdce omýváme a provádíme lehkou masáž.
Kopřiva dvoudomá pověšená v domě platila za silný ochraňující prostředek před všemi nemocemi. Pokud přesto
někdo v domě onemocněl, byl kopřivou vyšlehán.
Listy kopřivy se připravují na způsob špenátu, do rizota, do těsta na knedlíky, noky a nudle nebo se z nich dělá
polévka. Dále ji přidáváme do bramboráků, omelet, těstovin, závinů a nádivek, se sýrem na pizzu. Kopřiva se dá
jíst dokonce i syrová, je třeba ji však najemno nasekat nebo pomačkat válečkem na nudle, aby se zneškodnily
žahavé chloupky. Syrové kopřivy přidáváme například do pomazánek. Sušené kopřivy se používají jako koření
nebo na čaj. Kopřivu můžeme zamrazit do zásoby. Semena kopřiv, pražená na másle, jsou lahodnou pochoutkou
a přísadou do jídel. Kopřiva dvoudomá se může přidávat dokonce i do sladkých jídel, třeba do koláčů, vaflí apod.
Z kopřivy připravujeme posilující a čistící nápoje a sirupy.
Šťáva z kopřiv - Je výborná proti jarní únavě. Připravíme ji z mladých vrcholků kopřiv, které umyjeme a
rozmixujeme. Šťávu přecedíme, dochutíme cukrem a citronem a pijeme zředěné napůl s vodou. Uchováváme v
ledničce.
11
