Page 11 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 05/2015
P. 11
LOUŽNICKÉ TRADICE
PLESY, BÁLY, ŠIBŘINKY A JINÉ TANCOVAČKY
Nastává čas Masopustu a to již po staletí znamená
množství plesů a bálů a jiných tancovaček. Každá
obec a každé město má ty svoje bály a plesy.
Tyto plesy mají velkou tradici a během staletí se
tolik nezměnily, možná se jen mění hudba, ale
jedno mají společné, vždy hraje živá hudba.
Všichni návštěvníci plesů si dávají záležet, aby
vypadaly krásně a slavnostně a hlavně se jdou
skvěle pobavit, zatančit si a možná i něco vyhrát,
protože většinu plesů doprovází i tombola. A to se
po staletí nemění.
Druhy bálů a plesů jsou různé, podle tradic a
zájmů obyvatel měst a obcí.
Podívejme se do encyklopedie co znamená slovo
PLES:
Ples je společenská událost obvykle slavnostní povahy, která je
spojena se společenským tancem za zvuků taneční hudby.
Tato událost mimo jiné umožňuje vzájemné setkávání lidí,
kteří by se jinak pravděpodobně nikdy nesetkali. Plesy bývaly v
minulosti především výsadou vyššího stavu, tedy šlechty. V
průběhu 19. století se plesy postupně staly (ostatně tak jako
mnoho jiných původně šlechtických výsad) běžnou součástí
tehdejší měšťanské společnosti, v té době byly takovéto lidové
plesy označovány slovem bál. Pořádaly je obvykle různé
občanské spolky nebo profesní a stavovská společenstva
(cechy) apod.
Vzhledem k slavnostní povaze události je obvykle nutné, aby
lidé na plese byli oděni ve vhodném společenském oděvu
(společenské šaty, plesové šaty).
Zvláštní kategorii pak tvoří maškarní ples (maškarní bál), kdy
lidé na plese mohou být v přestrojení nebo mohou užívat
karnevalové masky apod.
V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce a
organizace, zejména pak spolky a školy. Střední školy obvykle
pořádají každoročně maturitní ples na památku ukončení
středoškolského studia, plesy často pořádají i vysoké školy.
Jedním z prvních plesů býval ples Maškarní, leckde se pořádá v sobotu večer maškarní ples pro dospělé a
odpoledne pro děti. Rej masek a postav v převlecích, tak se většině oslovených vybaví okamžiky, které s tímto
názvem souvisí. Pamětníci si určitě vzpomenou na chvíle, kdy budova sokolovny byla plná výborně se bavících lidí
v převlecích.
I v Loužnici se konaly veselé veselice Šibřinek, největší podíl na jejich pořádání měl podle pamětníků pan Mnislav
Bernt.
Ovšem se zbouráním staré sokolovny se tato tradice již neobnovila.
Zato se v Loužnici později pořádali čtyři skvělé plesy či veselice, které měli zvuk a velkou návštěvnost. „Hasičský“
ples, ten byl opravdovou tradicí a Loužničtí hasiči si na něm dávali velice záležet. Vždy byl velmi navštěvován a
stále se na něj všichni velice těší, jelikož si drží svou vysokou úroveň.
Dalším z plesů byl „Haluškový“, nemyslete si, že se jedná o slovenské halušky, to je jen místní název pro
tenoučké bramboráky, které se pečou na plátě, pomazaným špekem a upečené halušky se potírají máslem.
Tento Bál pořádal svaz žen v Loužnici, to se v kuchyni v sokolovně sešly snad všechny ženy z Loužnice. Každá
donesla kyblík brambor a ty se zde zpracovávali na báječné halušky (bramboráky), ovšem ty museli být tenoučké,
no prostě takové jako na plátě.
V minulých letech se podařilo tuto tradici Haluškového bálu obnovit. Bál má veliký úspěch a halušky provoní celou
sokolovnu.
Další vyhlášenou Loužnickou veselicí bylo „Poslední mazání“, to pořádal Sokol Loužnice a bylo to takové rozloučení
s uplynulou lyžařskou sezonou. V Loužnici měli běžky veliký zvuk, vždyť díky Emilovi Halamovi a Mirkovi
Udatnému se zde zrodilo několik běžeckých hvězd a bylo, zde uspořádáno nespočet úžasných běžeckých závodů.
Podzimní veselicí roku, bylo „Vinobraní“, to vzniklo tak, že na Kopani uzrálo na podzim hroznové víno (rostlo na
domě) a tak se z listí z Kopaně a z hroznů, které dovezl pan Lufinka z obchodu „Ovoce a Zelenina“, vytvořila
krásná dekorace a pak již stačilo přivést lahve s vínem a zábava to vždy byla náramná. Pamatujete se ještě na
tyto zábavy či plesy?
11
PLESY, BÁLY, ŠIBŘINKY A JINÉ TANCOVAČKY
Nastává čas Masopustu a to již po staletí znamená
množství plesů a bálů a jiných tancovaček. Každá
obec a každé město má ty svoje bály a plesy.
Tyto plesy mají velkou tradici a během staletí se
tolik nezměnily, možná se jen mění hudba, ale
jedno mají společné, vždy hraje živá hudba.
Všichni návštěvníci plesů si dávají záležet, aby
vypadaly krásně a slavnostně a hlavně se jdou
skvěle pobavit, zatančit si a možná i něco vyhrát,
protože většinu plesů doprovází i tombola. A to se
po staletí nemění.
Druhy bálů a plesů jsou různé, podle tradic a
zájmů obyvatel měst a obcí.
Podívejme se do encyklopedie co znamená slovo
PLES:
Ples je společenská událost obvykle slavnostní povahy, která je
spojena se společenským tancem za zvuků taneční hudby.
Tato událost mimo jiné umožňuje vzájemné setkávání lidí,
kteří by se jinak pravděpodobně nikdy nesetkali. Plesy bývaly v
minulosti především výsadou vyššího stavu, tedy šlechty. V
průběhu 19. století se plesy postupně staly (ostatně tak jako
mnoho jiných původně šlechtických výsad) běžnou součástí
tehdejší měšťanské společnosti, v té době byly takovéto lidové
plesy označovány slovem bál. Pořádaly je obvykle různé
občanské spolky nebo profesní a stavovská společenstva
(cechy) apod.
Vzhledem k slavnostní povaze události je obvykle nutné, aby
lidé na plese byli oděni ve vhodném společenském oděvu
(společenské šaty, plesové šaty).
Zvláštní kategorii pak tvoří maškarní ples (maškarní bál), kdy
lidé na plese mohou být v přestrojení nebo mohou užívat
karnevalové masky apod.
V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce a
organizace, zejména pak spolky a školy. Střední školy obvykle
pořádají každoročně maturitní ples na památku ukončení
středoškolského studia, plesy často pořádají i vysoké školy.
Jedním z prvních plesů býval ples Maškarní, leckde se pořádá v sobotu večer maškarní ples pro dospělé a
odpoledne pro děti. Rej masek a postav v převlecích, tak se většině oslovených vybaví okamžiky, které s tímto
názvem souvisí. Pamětníci si určitě vzpomenou na chvíle, kdy budova sokolovny byla plná výborně se bavících lidí
v převlecích.
I v Loužnici se konaly veselé veselice Šibřinek, největší podíl na jejich pořádání měl podle pamětníků pan Mnislav
Bernt.
Ovšem se zbouráním staré sokolovny se tato tradice již neobnovila.
Zato se v Loužnici později pořádali čtyři skvělé plesy či veselice, které měli zvuk a velkou návštěvnost. „Hasičský“
ples, ten byl opravdovou tradicí a Loužničtí hasiči si na něm dávali velice záležet. Vždy byl velmi navštěvován a
stále se na něj všichni velice těší, jelikož si drží svou vysokou úroveň.
Dalším z plesů byl „Haluškový“, nemyslete si, že se jedná o slovenské halušky, to je jen místní název pro
tenoučké bramboráky, které se pečou na plátě, pomazaným špekem a upečené halušky se potírají máslem.
Tento Bál pořádal svaz žen v Loužnici, to se v kuchyni v sokolovně sešly snad všechny ženy z Loužnice. Každá
donesla kyblík brambor a ty se zde zpracovávali na báječné halušky (bramboráky), ovšem ty museli být tenoučké,
no prostě takové jako na plátě.
V minulých letech se podařilo tuto tradici Haluškového bálu obnovit. Bál má veliký úspěch a halušky provoní celou
sokolovnu.
Další vyhlášenou Loužnickou veselicí bylo „Poslední mazání“, to pořádal Sokol Loužnice a bylo to takové rozloučení
s uplynulou lyžařskou sezonou. V Loužnici měli běžky veliký zvuk, vždyť díky Emilovi Halamovi a Mirkovi
Udatnému se zde zrodilo několik běžeckých hvězd a bylo, zde uspořádáno nespočet úžasných běžeckých závodů.
Podzimní veselicí roku, bylo „Vinobraní“, to vzniklo tak, že na Kopani uzrálo na podzim hroznové víno (rostlo na
domě) a tak se z listí z Kopaně a z hroznů, které dovezl pan Lufinka z obchodu „Ovoce a Zelenina“, vytvořila
krásná dekorace a pak již stačilo přivést lahve s vínem a zábava to vždy byla náramná. Pamatujete se ještě na
tyto zábavy či plesy?
11
