Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 04/2015
P. 12
ŽNICKÁ KRONIKA HISTORIE
Z Loužnické kroniky:
RODINNÁ KRONIKA K.HNÍDKA čp. 1. – 2.
Laskavostí Dobroslava Hnídka dostal jsem k opsání paměti jeho otce Kamila Hnídka, dnes dávno zemřelého, který
celý život šel ve šlépějích svých předků, jako zemědělec v Loužnici v čp. 1.-2. ve mlýně na Kopani. Kamil Hnídek
byl na tehdejší dobu pokročilý rolník, absoloval hospodářskou školu a zemědělství měl v krvy po svých předcích.
Popisuje paměti svých předků z dob roboty, velkou bídu rolníků, když byl neúrodný rok, založení tak zvaných
ěpícharů za císaře Josefa II z let 1770 – 1790, byl špíchary jíž popisuje první kronikář J.Novotný.
Zmiňuje se o dobrodiní pro tehdejší zemědělce stavby železniční tratě z Liberce přes Turnov, Žel.Brod, Starou
Paku do Pardubic v létech 1850, pak stavbu silnice 1862 – 63 ze Železného Brodu přes Loužnici, Držkov, Plavy,
Svárov do Tanvaldu. Na všech těchto stavbách pracovali lidé z Loužnice a okolí.
Eště před léty 1870 z bídy a těžkého života vystěhovalo se několik rodin z Loužnice za lepším chlebem do Ruska,
nejvíce na Volyńsko, kdež dosud jejich potomci žijí. V roce 1870 byla sice nepatrná, skromná příležitost pro
rolníky, kteří měli četnější rodiny vydělati si při začáteční sklářské výrobě pletením různých ozdob jako košíčky,
kabelky, poličky, domečky pro hodinky a podobné jiné z barevných skleněných korálek. S tím zbožím chodili i
menší rolníci do světa, do Německa, Holandska, Belgie, Francie, do Ruska i do Švédska. Mimo to jezdili
s povozem někteří rolníci již dávno před tím do Uher, Chorvatska, Slavonice, Itálie, Španělska a i do Jeruzaléma,
ovšem s lepším zbožím umělé broušené sklenice, vázy apd.
Pěstování lenu v roce 1875 – 1880 zde bylo jen v nepatrných rozměrech a zpracování do nití se již nekonaly, snad
ještě kde se tkalcovalo po domácku na Vysocku a Jilemnicku. Látky ze lnu byly sice hrubé, ale zato velice pevné.
V této době zaměstnávalo se hodně lidí výrobou břidly, kritiny na střechy, která sedovážela daleko do kraje. Břidla
zpracovala se ve skalných lomech na Jirkovsku, Rádecku, Jílovsku, Loužnicku, Bratříkovsku a Těpeřsku……
Foto: Kopań
Pokračování příště……
12
Z Loužnické kroniky:
RODINNÁ KRONIKA K.HNÍDKA čp. 1. – 2.
Laskavostí Dobroslava Hnídka dostal jsem k opsání paměti jeho otce Kamila Hnídka, dnes dávno zemřelého, který
celý život šel ve šlépějích svých předků, jako zemědělec v Loužnici v čp. 1.-2. ve mlýně na Kopani. Kamil Hnídek
byl na tehdejší dobu pokročilý rolník, absoloval hospodářskou školu a zemědělství měl v krvy po svých předcích.
Popisuje paměti svých předků z dob roboty, velkou bídu rolníků, když byl neúrodný rok, založení tak zvaných
ěpícharů za císaře Josefa II z let 1770 – 1790, byl špíchary jíž popisuje první kronikář J.Novotný.
Zmiňuje se o dobrodiní pro tehdejší zemědělce stavby železniční tratě z Liberce přes Turnov, Žel.Brod, Starou
Paku do Pardubic v létech 1850, pak stavbu silnice 1862 – 63 ze Železného Brodu přes Loužnici, Držkov, Plavy,
Svárov do Tanvaldu. Na všech těchto stavbách pracovali lidé z Loužnice a okolí.
Eště před léty 1870 z bídy a těžkého života vystěhovalo se několik rodin z Loužnice za lepším chlebem do Ruska,
nejvíce na Volyńsko, kdež dosud jejich potomci žijí. V roce 1870 byla sice nepatrná, skromná příležitost pro
rolníky, kteří měli četnější rodiny vydělati si při začáteční sklářské výrobě pletením různých ozdob jako košíčky,
kabelky, poličky, domečky pro hodinky a podobné jiné z barevných skleněných korálek. S tím zbožím chodili i
menší rolníci do světa, do Německa, Holandska, Belgie, Francie, do Ruska i do Švédska. Mimo to jezdili
s povozem někteří rolníci již dávno před tím do Uher, Chorvatska, Slavonice, Itálie, Španělska a i do Jeruzaléma,
ovšem s lepším zbožím umělé broušené sklenice, vázy apd.
Pěstování lenu v roce 1875 – 1880 zde bylo jen v nepatrných rozměrech a zpracování do nití se již nekonaly, snad
ještě kde se tkalcovalo po domácku na Vysocku a Jilemnicku. Látky ze lnu byly sice hrubé, ale zato velice pevné.
V této době zaměstnávalo se hodně lidí výrobou břidly, kritiny na střechy, která sedovážela daleko do kraje. Břidla
zpracovala se ve skalných lomech na Jirkovsku, Rádecku, Jílovsku, Loužnicku, Bratříkovsku a Těpeřsku……
Foto: Kopań
Pokračování příště……
12
