Page 21 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 49/2016
P. 21
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 49/2016
LOUŽNICKÉ TRADICE
ŠTĚDRÝ DEN
Ke Štědrému dni se váže zřejmě nejvíce zvyků, pověr a praktik. Tradiční vánoční zvyky se předávaly z generace
na generaci a v dnešní době většina z nich již nemá původní podobu. Jsou přizpůsobené modernímu světu a tím
vznikají novodobé tradice postavené na starých základech. My si připomeneme ty staré a původní vánoční zvyky.
Štědrý den – ráno
Již od rána se dodržovaly tradice, které měly vliv na
to, jaký bude příští rok. Kdo vstal za rozbřesku a
umyl se vodou ze studny nebo z potoka, byl po celý
další rok zdráv. Dětem se dalo cukroví, aby byly
sladké (hodné). Hospodyně ráno začala vařit
polévku „štědrovačku“, do které dala vše, co v
chalupě bylo. To proto, aby v domě bylo vždy
dostatek jídla. Slepicím se ráno na Štědrý den
nasypalo zrní s mákem, aby v dalším roce dobře
nesly. Hospodář zajel s dvouročkem (dvouletý kůň)
do lesa pro dříví, aby prý koník jezdil jako oheň.
Mládež zhotovila slaměného panáka, kterému se
říkalo „brusař“ a podstrčila ho některému ze sousedů do domu. Ten se ho snažil co nejdříve zbavit, brusař totiž
způsoboval srážení vánočkového těsta. Hospodyně pečlivě hlídala, aby jí do těsta nespadl vlas, to by znamenalo
velké mrzutosti.
Štědrý den – během dne
Na Štědrý den se nesmělo chodit do hospody ani hrát karty, nesmělo se nadávat a klít (ani při
úleku). Kdo se celý den postil, uviděl večer zlaté prasátko. Je to zvyk z pohanských dob, kdy se
slavil zimní slunovrat a jeho symbolem bylo slunce a zlaté prase. Hospodyně zadělaly těsto na
chleby a vdolky. Kopistím (nástroj na mísení těsta) pak pomazaly ovocné stromy, aby dobře rodili a rukama od
mouky pohladily plané stromky, aby začaly plodit. O Štědrém dni se nesmělo prát, aby se nepřivolala do domu
smůla. Čištění chlévů na štědrý den by zase přineslo kulhání dobytka. Pometlem se vyčistila pec od popela a
chlapci potom po pometlu přeběhli, aby se v noci nepočůrávali. Dopis milovanému, napsaný na Štědrý den,
znamenal budoucí rozchod. Odpoledne se začal zdobit vánoční stromeček. Kdo v předvečer vstoupil bosou nohou
na sekyru, toho neměly v příštím roce bolet nohy. Hospodář před večeří obalil ovocné stromy slámou a zatřepal s
nimi, aby se včas probudily ze zimního spánku.
Štědrý den – večer
Ke štědrovečerní tabuli se usedalo ve svátečním oblečení. Stůl musel být
prostřený pro sudý počet lidí. Věřilo se, že před večeří chodí stoly obhlížet Smrt,
a kde prý najde lichý počet, tam se následující rok vrátí pro jednoho ze členů
rodiny. Aby se v rodině držely peníze, dávala se pod každý talíř mince nebo
šupina z kapra. Ta měla stejný význam i v peněžence. Do každého rohu stolu se
dávala ošatka. V jedné byl pecen chleba, aby rodina měla dostatek jídla. Ve
druhé bylo to, co se urodilo na poli a v zahradě, aby byla další rok dobrá úroda.
Ve třetí byly peníze, symbolizující blahobyt a ve čtvrté byly kousky potravin pro
drůbež a dobytek. Nohy štědrovečerního stolu se omotávaly řetězem, aby
rodina držela pohromadě a také proti zlodějům na poli. Na stůl se dával bílý
ubrus a na něj dožínkový věnec, který sloužil jako podnos pod polévku. Dále byl
na stole bochník chleba, česnek, hrnek medu a svíce.
Štědrovečerní večeře
Jakmile vyšla první hvězda, hospodyně začala nosit na stůl. Hospodář zapálil svíčky na stromečku a všichni se
pomodlili. Poté usedli ke stolu. Hospodář rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Každý svůj kousek
snědl, to proto, aby všichni z rodiny trefili domů a aby se po roce opět sešli. Potom hospodář nakrájel na malé
kousky chléb, pomazal je medem a každému dítěti dal. Říkal u toho: “Kraju chleba, mažu medem, abyste všeci
byli po celý rok tak dobří, jak ten med je.“ Dále se jedla jídla ze společné mísy. Nejdříve hrách, ten spojoval
rodinu v dobrém i zlé, poté polévka pro sílu, čočka pro hojnost a peníze a nakonec se pro radost a pohodu jedl
kuba, ryba nebo jiný masitý pokrm. Po dobu jídla se nikdo nesměl od štědrovečerního stolu zvednout. Znamenalo
by to, že rodina se příští Vánoce nesejde celá.
Nezapomínalo se ani na dobytek, každému se dal kousek ze štědrovečerní večeře. Kravám a koním se dala
vánočka, houserovi česnek, studánka v blízkosti také dostala kousek vánočky, aby měla čistou vodu. Zbytky z
jídla, skořápky a kosti naházely děti pod stromy, aby bylo hodně ovoce.
21
LOUŽNICKÉ TRADICE
ŠTĚDRÝ DEN
Ke Štědrému dni se váže zřejmě nejvíce zvyků, pověr a praktik. Tradiční vánoční zvyky se předávaly z generace
na generaci a v dnešní době většina z nich již nemá původní podobu. Jsou přizpůsobené modernímu světu a tím
vznikají novodobé tradice postavené na starých základech. My si připomeneme ty staré a původní vánoční zvyky.
Štědrý den – ráno
Již od rána se dodržovaly tradice, které měly vliv na
to, jaký bude příští rok. Kdo vstal za rozbřesku a
umyl se vodou ze studny nebo z potoka, byl po celý
další rok zdráv. Dětem se dalo cukroví, aby byly
sladké (hodné). Hospodyně ráno začala vařit
polévku „štědrovačku“, do které dala vše, co v
chalupě bylo. To proto, aby v domě bylo vždy
dostatek jídla. Slepicím se ráno na Štědrý den
nasypalo zrní s mákem, aby v dalším roce dobře
nesly. Hospodář zajel s dvouročkem (dvouletý kůň)
do lesa pro dříví, aby prý koník jezdil jako oheň.
Mládež zhotovila slaměného panáka, kterému se
říkalo „brusař“ a podstrčila ho některému ze sousedů do domu. Ten se ho snažil co nejdříve zbavit, brusař totiž
způsoboval srážení vánočkového těsta. Hospodyně pečlivě hlídala, aby jí do těsta nespadl vlas, to by znamenalo
velké mrzutosti.
Štědrý den – během dne
Na Štědrý den se nesmělo chodit do hospody ani hrát karty, nesmělo se nadávat a klít (ani při
úleku). Kdo se celý den postil, uviděl večer zlaté prasátko. Je to zvyk z pohanských dob, kdy se
slavil zimní slunovrat a jeho symbolem bylo slunce a zlaté prase. Hospodyně zadělaly těsto na
chleby a vdolky. Kopistím (nástroj na mísení těsta) pak pomazaly ovocné stromy, aby dobře rodili a rukama od
mouky pohladily plané stromky, aby začaly plodit. O Štědrém dni se nesmělo prát, aby se nepřivolala do domu
smůla. Čištění chlévů na štědrý den by zase přineslo kulhání dobytka. Pometlem se vyčistila pec od popela a
chlapci potom po pometlu přeběhli, aby se v noci nepočůrávali. Dopis milovanému, napsaný na Štědrý den,
znamenal budoucí rozchod. Odpoledne se začal zdobit vánoční stromeček. Kdo v předvečer vstoupil bosou nohou
na sekyru, toho neměly v příštím roce bolet nohy. Hospodář před večeří obalil ovocné stromy slámou a zatřepal s
nimi, aby se včas probudily ze zimního spánku.
Štědrý den – večer
Ke štědrovečerní tabuli se usedalo ve svátečním oblečení. Stůl musel být
prostřený pro sudý počet lidí. Věřilo se, že před večeří chodí stoly obhlížet Smrt,
a kde prý najde lichý počet, tam se následující rok vrátí pro jednoho ze členů
rodiny. Aby se v rodině držely peníze, dávala se pod každý talíř mince nebo
šupina z kapra. Ta měla stejný význam i v peněžence. Do každého rohu stolu se
dávala ošatka. V jedné byl pecen chleba, aby rodina měla dostatek jídla. Ve
druhé bylo to, co se urodilo na poli a v zahradě, aby byla další rok dobrá úroda.
Ve třetí byly peníze, symbolizující blahobyt a ve čtvrté byly kousky potravin pro
drůbež a dobytek. Nohy štědrovečerního stolu se omotávaly řetězem, aby
rodina držela pohromadě a také proti zlodějům na poli. Na stůl se dával bílý
ubrus a na něj dožínkový věnec, který sloužil jako podnos pod polévku. Dále byl
na stole bochník chleba, česnek, hrnek medu a svíce.
Štědrovečerní večeře
Jakmile vyšla první hvězda, hospodyně začala nosit na stůl. Hospodář zapálil svíčky na stromečku a všichni se
pomodlili. Poté usedli ke stolu. Hospodář rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Každý svůj kousek
snědl, to proto, aby všichni z rodiny trefili domů a aby se po roce opět sešli. Potom hospodář nakrájel na malé
kousky chléb, pomazal je medem a každému dítěti dal. Říkal u toho: “Kraju chleba, mažu medem, abyste všeci
byli po celý rok tak dobří, jak ten med je.“ Dále se jedla jídla ze společné mísy. Nejdříve hrách, ten spojoval
rodinu v dobrém i zlé, poté polévka pro sílu, čočka pro hojnost a peníze a nakonec se pro radost a pohodu jedl
kuba, ryba nebo jiný masitý pokrm. Po dobu jídla se nikdo nesměl od štědrovečerního stolu zvednout. Znamenalo
by to, že rodina se příští Vánoce nesejde celá.
Nezapomínalo se ani na dobytek, každému se dal kousek ze štědrovečerní večeře. Kravám a koním se dala
vánočka, houserovi česnek, studánka v blízkosti také dostala kousek vánočky, aby měla čistou vodu. Zbytky z
jídla, skořápky a kosti naházely děti pod stromy, aby bylo hodně ovoce.
21
