Page 21 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 47/2017
P. 21
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 47/2017
STAVĚNÍ BETLÉMŮ
Dodnes jsou betlémy součástí křesťanské vánoční tradice a přinášejí radost dětem i dospělým.
V kostelech můžeme vidět rozmanité betlémy – od těch, které jsou složeny z figurek darovaných jednotlivými farníky,
až po díla vytvořená mistry řezbáři.
Betlémy se stavějí na konci doby adventní, při vigilii
Narození Páně (24. prosince) ukládáme do jesliček figurku
Jezulátka.
Od slavnosti Zjevení Páně (6. ledna) se k zástupu
směřujícímu do Betléma, připojují také figury Tří králů.
V kostele pak bývají betlémy do svátku Uvedení Páně do
chrámu (2. února).
V blízkosti betléma bývá umístěna pokladnička nebo dětmi
oblíbená figurka černouška, který po vhození mince zakývá
na poděkování hlavou. Touto cestou můžete podpořit
náročnou údržbu betlémů.
Ve 4. stolení po Kristu přinesl papež Liberius do Říma pět
prkének z Kristových jesliček a uložil je v chrámu, který
podle nich dostal jméno Ad praesepe (U Jesliček) – dnes
římská bazilika Santa Maria Maggiore.
Roku 1223, po návratu z Betléma, připravil František z
Assissi pro účastníky půlnoční mše v jeskyni u vsi Greccio
jesle s živým oslem a volem, a tak založil tradici stavění
jesliček.
Vůbec první doložený betlém v českých zemích byl v roce
1560 v jezuitském kostele v Praze.
Jezuitský řád se zasloužil o další šíření – ještě z 16.století
máme zprávy o betlémech i v jiných českých městech. Betlémy měly své místo v pastorační činnosti jezuitů jako
emocionálně působivý prostředek. Jejich betlémy se proto držely biblického příběhu.
V barokní době kostelní betlémy procházely velkým rozvojem. Tvořily je figury v životní velikosti, ať už malované na
dřevěných deskách anebo vyřezané ze dřeva. Marie Terezie roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění
vánočních her v kostelech a Josef II. vydal tento zákaz znovu, označil zvyk za dětinský a církve nedůstojný. Zákaz se
týkal i soukromých domů. Tam se dal ovšem hůře kontrolovat, a tak se zvyk stavět jesličky přenesl do domácností.
K základním figurkám - Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i
další postavy ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny.
Lidové betlemářství se pak rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu dosáhlo počátkem 20. století. Dařilo se mu
především v podhůřích a tam, kde byla soustředěna
podomácká výroba. Inspirací pro betlémskou
krajinu se stávalo okolí bydliště tvůrců. Specifickým
typem z této doby jsou skříňkové betlémy – figurky
ve zdobené a prosklené skříňce. S přenosnými
skříňkovými betlémy také někdy koledníci obcházeli
domácnosti a hrávali před nimi vánoční hry.
Po druhé světové válce byla tradice přerušena
ideologizací vánočního tématu po nástupu
komunistické strany k moci. Přesto i v tomto období
vznikaly betlémy.
Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly
rozmanité. Betlémy byly papírové, ručně malované,
vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých
tvárných hmot. I v betlémářství se vytvořily v
průběhu staletí četné krajové rozdíly jak v pojetí,
tak i v materiálech. Betlémy dodnes vábí mnoho
návštěvníků do různých regionálních muzeí. Nejvíce
se stavěly v okolí Králíků na Královéhradecku, v
Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších a Třešti.
V Železném Brodě máte možnost navštívit výstavu skleněných betlémů, které k našemu kraji neodmyslitelně patří.
http://minimuzeum.wix.com/betlemy
21
STAVĚNÍ BETLÉMŮ
Dodnes jsou betlémy součástí křesťanské vánoční tradice a přinášejí radost dětem i dospělým.
V kostelech můžeme vidět rozmanité betlémy – od těch, které jsou složeny z figurek darovaných jednotlivými farníky,
až po díla vytvořená mistry řezbáři.
Betlémy se stavějí na konci doby adventní, při vigilii
Narození Páně (24. prosince) ukládáme do jesliček figurku
Jezulátka.
Od slavnosti Zjevení Páně (6. ledna) se k zástupu
směřujícímu do Betléma, připojují také figury Tří králů.
V kostele pak bývají betlémy do svátku Uvedení Páně do
chrámu (2. února).
V blízkosti betléma bývá umístěna pokladnička nebo dětmi
oblíbená figurka černouška, který po vhození mince zakývá
na poděkování hlavou. Touto cestou můžete podpořit
náročnou údržbu betlémů.
Ve 4. stolení po Kristu přinesl papež Liberius do Říma pět
prkének z Kristových jesliček a uložil je v chrámu, který
podle nich dostal jméno Ad praesepe (U Jesliček) – dnes
římská bazilika Santa Maria Maggiore.
Roku 1223, po návratu z Betléma, připravil František z
Assissi pro účastníky půlnoční mše v jeskyni u vsi Greccio
jesle s živým oslem a volem, a tak založil tradici stavění
jesliček.
Vůbec první doložený betlém v českých zemích byl v roce
1560 v jezuitském kostele v Praze.
Jezuitský řád se zasloužil o další šíření – ještě z 16.století
máme zprávy o betlémech i v jiných českých městech. Betlémy měly své místo v pastorační činnosti jezuitů jako
emocionálně působivý prostředek. Jejich betlémy se proto držely biblického příběhu.
V barokní době kostelní betlémy procházely velkým rozvojem. Tvořily je figury v životní velikosti, ať už malované na
dřevěných deskách anebo vyřezané ze dřeva. Marie Terezie roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění
vánočních her v kostelech a Josef II. vydal tento zákaz znovu, označil zvyk za dětinský a církve nedůstojný. Zákaz se
týkal i soukromých domů. Tam se dal ovšem hůře kontrolovat, a tak se zvyk stavět jesličky přenesl do domácností.
K základním figurkám - Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i
další postavy ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny.
Lidové betlemářství se pak rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu dosáhlo počátkem 20. století. Dařilo se mu
především v podhůřích a tam, kde byla soustředěna
podomácká výroba. Inspirací pro betlémskou
krajinu se stávalo okolí bydliště tvůrců. Specifickým
typem z této doby jsou skříňkové betlémy – figurky
ve zdobené a prosklené skříňce. S přenosnými
skříňkovými betlémy také někdy koledníci obcházeli
domácnosti a hrávali před nimi vánoční hry.
Po druhé světové válce byla tradice přerušena
ideologizací vánočního tématu po nástupu
komunistické strany k moci. Přesto i v tomto období
vznikaly betlémy.
Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly
rozmanité. Betlémy byly papírové, ručně malované,
vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých
tvárných hmot. I v betlémářství se vytvořily v
průběhu staletí četné krajové rozdíly jak v pojetí,
tak i v materiálech. Betlémy dodnes vábí mnoho
návštěvníků do různých regionálních muzeí. Nejvíce
se stavěly v okolí Králíků na Královéhradecku, v
Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších a Třešti.
V Železném Brodě máte možnost navštívit výstavu skleněných betlémů, které k našemu kraji neodmyslitelně patří.
http://minimuzeum.wix.com/betlemy
21
