Page 25 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2016
P. 25
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2016

STAVĚNÍ BETLÉMŮ LOUŽNICKÉ TRADICE

Dodnes jsou betlémy součástí křesťanské vánoční tradice a přinášejí
radost dětem i dospělým.
V kostelech můžeme vidět rozmanité betlémy – od těch, které jsou
složeny z figurek darovaných jednotlivými farníky, až po díla
vytvořená mistry řezbáři.
Betlémy se stavějí na konci doby adventní, při vigilii Narození Páně
(24. prosince) ukládáme do jesliček figurku Jezulátka.
Od slavnosti Zjevení Páně (6. ledna) se k zástupu směřujícímu do
Betléma, připojují také figury Tří králů.
V kostele pak bývají betlémy do svátku Uvedení Páně do chrámu (2.
února).
V blízkosti betléma bývá umístěna pokladnička nebo dětmi oblíbená
figurka černouška, který po vhození mince zakývá na poděkování
hlavou. Touto cestou můžete podpořit náročnou údržbu betlémů.

Ve 4. stolení po Kristu přinesl papež Liberius do Říma pět prkének z
Kristových jesliček a uložil je v chrámu, který podle nich dostal
jméno Ad praesepe (U Jesliček) – dnes římská bazilika Santa Maria
Maggiore.

Roku 1223, po návratu z Betléma, připravil
František z Assissi pro účastníky půlnoční mše v
jeskyni u vsi Greccio jesle s živým oslem a
volem, a tak založil tradici stavění jesliček.
Vůbec první doložený betlém v českých zemích
byl v roce 1560 v jezuitském kostele v Praze.
Jezuitský řád se zasloužil o další šíření – ještě z
16.století máme zprávy o betlémech i v jiných
českých městech. Betlémy měly své místo v
pastorační činnosti jezuitů jako emocionálně
působivý prostředek. Jejich betlémy se proto
držely biblického příběhu.
V barokní době kostelní betlémy procházely
velkým rozvojem. Tvořily je figury v životní
velikosti, ať už malované na dřevěných deskách
anebo vyřezané ze dřeva. Marie Terezie roku
1751 zakázala stavění betlémů a předvádění
vánočních her v kostelech a Josef II. vydal tento
zákaz znovu, označil zvyk za dětinský a církve
nedůstojný. Zákaz se týkal i soukromých domů. Tam se dal ovšem hůře
kontrolovat, a tak se zvyk stavět jesličky přenesl do domácností.
K základním figurkám - Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády
a třem mudrcům - si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího okolí.
Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny.
Lidové betlemářství se pak rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu dosáhlo
počátkem 20. století. Dařilo se mu především v podhůřích a tam, kde byla
soustředěna podomácká výroba. Inspirací pro betlémskou krajinu se stávalo okolí
bydliště tvůrců. Specifickým typem z této doby jsou skříňkové betlémy – figurky ve
zdobené a prosklené skříňce. S přenosnými skříňkovými betlémy také někdy
koledníci obcházeli domácnosti a hrávali před nimi vánoční hry.
Po druhé světové válce byla tradice přerušena ideologizací vánočního tématu po
nástupu komunistické strany k moci. Přesto i v tomto období vznikaly betlémy.
Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly rozmanité. Betlémy byly papírové, ručně
malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných hmot. I v
betlémářství se vytvořily v průběhu staletí četné krajové rozdíly jak v pojetí, tak i v
materiálech. Betlémy dodnes vábí mnoho návštěvníků do různých regionálních muzeí. Nejvíce se stavěly v okolí
Králíků na Královéhradecku, v Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších a Třešti.
V Železném Brodě máte možnost navštívit výstavu skleněných betlémů, které k našemu kraji neodmyslitelně
patří.
http://minimuzeum.wix.com/betlemy

25
   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30