Page 24 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 43/2017
P. 24
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 43/2017
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
ZELÍ
Tato běžná zelenina má také léčivé vlastnosti.
Málokterá rostlina, která roste na zemi, se s ním může srovnávat svou hodnotou.
Už Hippokratés předepisoval svým pacientům najemno nastrouhané
zelí se solí při onemocnění cystami, uretritidě a při bolestivém močení.
Galén praktikoval zelné zábaly na rány, na nemocné klouby a
předepisoval také obkládat zelnými listy nemocné s horečkou.
Listy zelí obsahují bílkoviny, organické kyseliny (jablečnou,
citronovou, glukuronovou, jantarovou, tartronovou, mravenčí
a jiné), cukry 0,9-5,3 %), vitaminy C, Bl' B6, H, E, beta-
karoten, kyselinu nikotinovou, pantotenovou, listovou, dále
tuky, aminokyseliny (tryptofan, lyzin, metionin, tyrozin,
histidin a další), celulózu (0,6-1,6 %), makro i mikroprvky
(draslík, hořčík, železo, stříbro, cín, olovo, titan, molybden,
nikl, vanadium a další). Je třeba připomenout, že zelí
obsahuje velké množství vitaminu C ve formě takzvaného
askorbigenu, což je forma kyseliny askorbové, která se téměř neničí
i při jeho dalším zpracování.
Klinické pokusy dokázaly vysokou účinnost čerstvé zelné šťávy při léčbě žaludečních vředů a dvanácterníku.
Za základní účinnou látku je považován vitamin U, který má protialergické účinky a zlepšuje lipidní přeměnu
thiaminu a cholinu. Působí také na metabolizmus žaludeční sliznice, při kterém podporuje proces
zahojení vředů.
Pomocí experimentů bylo také zjištěno, že zelí působí proti
bakteriím, a dokonce má vliv na zlatého stafylokoka i
bakterie tuberkulózy. Navíc zelná šťáva působí proti kašli a
napomáhá vykašlávání. Téměř úplná absence základu purinu
umožňuje, že je zelí vhodné také při léčbě dny a žlučníkových
kamenu. Zelné saláty, šťáva a další jídla jsou vhodné při
onemocněních srdce a ledvin. Pusobí močopudně, neboť mají
vysoký obsah draslíku, při arterioskleróze (zvýšený obsah
pektinů umožňuje odvod toxických látek a cholesterolu) a při
obezitě (kyselina tartronová provádí přeměnu sacharidů na
tuky a cholesterol).
Zelí se využívalo k léčebným účelům v lidové medicíně už v dávných
dobách, protože bylo vždy považováno za účinný prostředek při léčení nejrůznějších nemocí a napomáhalo zvýšení
odolnosti organizmu.
Lidová medicína doporučuje používat čerstvé zelí nebo šťávu z něho při nespavosti, bolestech hlavy a
onemocnění sleziny. Čerstvé i kysané zelí se využívá ke zvýšení chuti k jídlu, sekreci žaludečních šťáv,
prevenci avitaminózy (kurděje), při chronické poruše trávení a také jako močopudný a lehce projímací
prostředek. Kysané zelí nebo nálev se doporučuje pro diabetiky, pacienty s nemocnými játry a žlučovými
kameny. Zelná šťáva je zvláště účinná při snižování kyselosti žaludku, při sklonu k obezitě a
hemoroidech.
Śťáva nebo odvar s medem se používá při léčbě zánětu hrtanu, průdušek a dalších onemocnění
dýchacích cest.
Zubaři říkají, že kdybychom alespoň jedenkrát denně několik minut žvýkali kyselé zelí, posilnily by se
nám dásně natolik, že by ubylo nemocných s paradentózou.
Současní naturopaté si cení vysokého obsahu síry, arzenu, vápníku a jódu a předpokládají, že díky těmto
komponentům zelí může léčit i kožní onemocnění, jakým je alergie, lupénka a jiné.
Z pohledu ezoterické medicíny je tato zelenina nositelem životní síly a působí jako povzbuzující prostředek.
Zelí díky vysokému obsahu chlorofylu podporuje produkování hemoglobinu a napomáhá tak při léčbě krevních
onemocnění, jakým je leukémie, anémie a další.
Hodí se také jako výborný prostředek k léčbě onemocnění ledvin. Díky specifickým stopovým prvkům je zbavuje
toxínů, ničí choroboplodné zárodky a má i močopudné účinky.
24
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
ZELÍ
Tato běžná zelenina má také léčivé vlastnosti.
Málokterá rostlina, která roste na zemi, se s ním může srovnávat svou hodnotou.
Už Hippokratés předepisoval svým pacientům najemno nastrouhané
zelí se solí při onemocnění cystami, uretritidě a při bolestivém močení.
Galén praktikoval zelné zábaly na rány, na nemocné klouby a
předepisoval také obkládat zelnými listy nemocné s horečkou.
Listy zelí obsahují bílkoviny, organické kyseliny (jablečnou,
citronovou, glukuronovou, jantarovou, tartronovou, mravenčí
a jiné), cukry 0,9-5,3 %), vitaminy C, Bl' B6, H, E, beta-
karoten, kyselinu nikotinovou, pantotenovou, listovou, dále
tuky, aminokyseliny (tryptofan, lyzin, metionin, tyrozin,
histidin a další), celulózu (0,6-1,6 %), makro i mikroprvky
(draslík, hořčík, železo, stříbro, cín, olovo, titan, molybden,
nikl, vanadium a další). Je třeba připomenout, že zelí
obsahuje velké množství vitaminu C ve formě takzvaného
askorbigenu, což je forma kyseliny askorbové, která se téměř neničí
i při jeho dalším zpracování.
Klinické pokusy dokázaly vysokou účinnost čerstvé zelné šťávy při léčbě žaludečních vředů a dvanácterníku.
Za základní účinnou látku je považován vitamin U, který má protialergické účinky a zlepšuje lipidní přeměnu
thiaminu a cholinu. Působí také na metabolizmus žaludeční sliznice, při kterém podporuje proces
zahojení vředů.
Pomocí experimentů bylo také zjištěno, že zelí působí proti
bakteriím, a dokonce má vliv na zlatého stafylokoka i
bakterie tuberkulózy. Navíc zelná šťáva působí proti kašli a
napomáhá vykašlávání. Téměř úplná absence základu purinu
umožňuje, že je zelí vhodné také při léčbě dny a žlučníkových
kamenu. Zelné saláty, šťáva a další jídla jsou vhodné při
onemocněních srdce a ledvin. Pusobí močopudně, neboť mají
vysoký obsah draslíku, při arterioskleróze (zvýšený obsah
pektinů umožňuje odvod toxických látek a cholesterolu) a při
obezitě (kyselina tartronová provádí přeměnu sacharidů na
tuky a cholesterol).
Zelí se využívalo k léčebným účelům v lidové medicíně už v dávných
dobách, protože bylo vždy považováno za účinný prostředek při léčení nejrůznějších nemocí a napomáhalo zvýšení
odolnosti organizmu.
Lidová medicína doporučuje používat čerstvé zelí nebo šťávu z něho při nespavosti, bolestech hlavy a
onemocnění sleziny. Čerstvé i kysané zelí se využívá ke zvýšení chuti k jídlu, sekreci žaludečních šťáv,
prevenci avitaminózy (kurděje), při chronické poruše trávení a také jako močopudný a lehce projímací
prostředek. Kysané zelí nebo nálev se doporučuje pro diabetiky, pacienty s nemocnými játry a žlučovými
kameny. Zelná šťáva je zvláště účinná při snižování kyselosti žaludku, při sklonu k obezitě a
hemoroidech.
Śťáva nebo odvar s medem se používá při léčbě zánětu hrtanu, průdušek a dalších onemocnění
dýchacích cest.
Zubaři říkají, že kdybychom alespoň jedenkrát denně několik minut žvýkali kyselé zelí, posilnily by se
nám dásně natolik, že by ubylo nemocných s paradentózou.
Současní naturopaté si cení vysokého obsahu síry, arzenu, vápníku a jódu a předpokládají, že díky těmto
komponentům zelí může léčit i kožní onemocnění, jakým je alergie, lupénka a jiné.
Z pohledu ezoterické medicíny je tato zelenina nositelem životní síly a působí jako povzbuzující prostředek.
Zelí díky vysokému obsahu chlorofylu podporuje produkování hemoglobinu a napomáhá tak při léčbě krevních
onemocnění, jakým je leukémie, anémie a další.
Hodí se také jako výborný prostředek k léčbě onemocnění ledvin. Díky specifickým stopovým prvkům je zbavuje
toxínů, ničí choroboplodné zárodky a má i močopudné účinky.
24
