Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 39/2015
P. 12
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
PŠENICE ŠPALDA
Špalda (latinsky Triticum spelta, zastarale samopše[1]) je druh rozpadavé
pšenice. Byla pěstována v Evropě již před 8000 lety, pěstovali ji Egypťané,
Keltové i Germáni. Později ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala
vyšší výnosy.
V současnosti je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné
pšenice, s vyšším podílem minerálních látek a bílkovin. Vzhledem ke
své minimální reakci na hnojení umělými hnojivy, značné odolnosti proti
škůdcům, chorobám a nepřízni počasí je vhodnou a často využívanou plodinou v ekologickém (organickém)
zemědělství.
Sv. Hildegarda z Bingenu údajně jednou řekla: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej
postaví na nohy.“ Moderní medicína špaldě připisuje pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému.
Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro alergické jedince. Proto ji mohou lidé s alergií
na pšenici použít jako náhradu pšenice. Nesmíme ovšem zaměnit alergii na pšenici s celiakií. Špalda není
bezlepková, není tedy vhodná pro bezlepkovou dietu.
Špalda poskytuje především celozrnnou mouku. Ta se od bílé mouky liší tím, že je při mletí zpracováno celé
vyčištěné zrno. V mouce jsou tak zachovány obalové vrstvy a klíček, které obsahují nejvíce cenných látek.
Špaldovou mouku můžete použít do polévek, omáček, knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Chléb,
upečený s podílem špaldové mouky vás potěší výraznou chlebovou vůní, popraskanou kůrkou a vláčností.
Ze špaldy se vyrábí krupice, kernoto nebo špaldoto, které je alternativou rizota.
Špaldové vločky mohou být základem do müsli. V neposlední řadě je tu bulgur,
známý asi přes 4000 let. Při jeho výrobě se vyčištěné zrno po termickém
ošetření párou usuší a následně drtí. Není pak už nutno jej vařit, takže se nabízí
jako zavářka do hotových polévek nebo k použití jako těstovina. Nechybí ani
špaldové těstoviny jako takové.
Ze špaldy se praží skvělá špaldová káva, která je bez kofeinu a svou jemnou
chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány.
Prastarý nešlechtěný druh pšenice patřící do skupiny takzvaných bezpluchých obilovin. Tato výjimečná plodina
chutná po ořeších, je bez cholesterolu a obsahuje velké množství bílkovin, kvalitní rostlinný tuk,
pomalé sacharidy, vitaminy skupiny B a potřebné minerály jako vápník, draslík, fosfor, zinek a
hodně hořčíku. Již 100g špaldy pokryje 80% denní spotřeby tohoto minerálu. Její předností je také dobrá
stravitelnost. Stimuluje imunitní systém, dodává energii do svalů, vazů a podpůrné tkáně. Díky
vláknině podporuje trávení a peristaltiku střev. V naklíčené formě vám pomůže překonat jarní
únavu a nastartovat oranizmus po zimním období.
U nás bohužel není používání špaldy v kuchyni běžnou záležitostí, zažívá však svou renesanci a její obliba neustále
stoupá. Zakoupit ji můžete převážně v prodejnách zdravé výživy a to v mnoha různých formách. Samotné zrno se
hodí jako příloha, do polévek nebo rizota.
Musíte ji však na 12 hodin namočit a pak vařit až 60 minut. Prodává se i jako bulgur, lámanka, kernetto-kroupy,
vločky, pukance vhodné do jogurtu a mouka. Tato mouka je výborná nejen na veškeré pečení, ale i do
houskových či bramorových knedlíků a noků. V neposlední řadě můžete vyzkoušet i špaldové celozrnné těstoviny,
instantní kaše nebo si vypít špaldovou kávu a dokonce i pivo.
Pokud chcete prospět také pokožce, svařte 250 g špaldových otrub se 3 litry mléka, přeceďte a vlijte do koupele.
Špalda s růžičkovou kapustou - 120 g špaldy, 400 ml zeleninového
vývaru, 250 g růžičkové kapusty, 1 cibule, 20 g nasekaných vlašských
ořechů, 2 lžíce olivového oleje, Na dochucení: 2 lžíce citronové šťávy, 1
lžíce olivového oleje, sůl, pepř na dochucení.
Špaldu propláchneme vodou a vaříme v zeleninovém vývaru asi 30
minut, dokud nezměkne. (Při přípravě se řídíme pokyny na obalu.)
Mezitím si připravíme růžičkovou kapustu. Růžičkovou kapustu očistíme,
opláchneme a nakrájíme na půlky nebo na čtvrtiny (podle velikosti
kapustiček). Troubu předehřejeme na 200°C. Cibuli nakrájíme na
kostičky a smícháme v míse s růžičkovou kapustou a 2 lžícemi olivového
oleje. Přendáme na plech a vložíme do rozehřáté trouby asi na 25 minut. V průběhu pečení několikrát
promícháme. Pět minut před koncem pečení vhodíme na plech vlašské ořechy. Špaldu scedíme a vysypeme na
plech k růžičkové kapustě. Vše přelijeme zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy a promícháme.
12
PŠENICE ŠPALDA
Špalda (latinsky Triticum spelta, zastarale samopše[1]) je druh rozpadavé
pšenice. Byla pěstována v Evropě již před 8000 lety, pěstovali ji Egypťané,
Keltové i Germáni. Později ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala
vyšší výnosy.
V současnosti je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné
pšenice, s vyšším podílem minerálních látek a bílkovin. Vzhledem ke
své minimální reakci na hnojení umělými hnojivy, značné odolnosti proti
škůdcům, chorobám a nepřízni počasí je vhodnou a často využívanou plodinou v ekologickém (organickém)
zemědělství.
Sv. Hildegarda z Bingenu údajně jednou řekla: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej
postaví na nohy.“ Moderní medicína špaldě připisuje pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému.
Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro alergické jedince. Proto ji mohou lidé s alergií
na pšenici použít jako náhradu pšenice. Nesmíme ovšem zaměnit alergii na pšenici s celiakií. Špalda není
bezlepková, není tedy vhodná pro bezlepkovou dietu.
Špalda poskytuje především celozrnnou mouku. Ta se od bílé mouky liší tím, že je při mletí zpracováno celé
vyčištěné zrno. V mouce jsou tak zachovány obalové vrstvy a klíček, které obsahují nejvíce cenných látek.
Špaldovou mouku můžete použít do polévek, omáček, knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Chléb,
upečený s podílem špaldové mouky vás potěší výraznou chlebovou vůní, popraskanou kůrkou a vláčností.
Ze špaldy se vyrábí krupice, kernoto nebo špaldoto, které je alternativou rizota.
Špaldové vločky mohou být základem do müsli. V neposlední řadě je tu bulgur,
známý asi přes 4000 let. Při jeho výrobě se vyčištěné zrno po termickém
ošetření párou usuší a následně drtí. Není pak už nutno jej vařit, takže se nabízí
jako zavářka do hotových polévek nebo k použití jako těstovina. Nechybí ani
špaldové těstoviny jako takové.
Ze špaldy se praží skvělá špaldová káva, která je bez kofeinu a svou jemnou
chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány.
Prastarý nešlechtěný druh pšenice patřící do skupiny takzvaných bezpluchých obilovin. Tato výjimečná plodina
chutná po ořeších, je bez cholesterolu a obsahuje velké množství bílkovin, kvalitní rostlinný tuk,
pomalé sacharidy, vitaminy skupiny B a potřebné minerály jako vápník, draslík, fosfor, zinek a
hodně hořčíku. Již 100g špaldy pokryje 80% denní spotřeby tohoto minerálu. Její předností je také dobrá
stravitelnost. Stimuluje imunitní systém, dodává energii do svalů, vazů a podpůrné tkáně. Díky
vláknině podporuje trávení a peristaltiku střev. V naklíčené formě vám pomůže překonat jarní
únavu a nastartovat oranizmus po zimním období.
U nás bohužel není používání špaldy v kuchyni běžnou záležitostí, zažívá však svou renesanci a její obliba neustále
stoupá. Zakoupit ji můžete převážně v prodejnách zdravé výživy a to v mnoha různých formách. Samotné zrno se
hodí jako příloha, do polévek nebo rizota.
Musíte ji však na 12 hodin namočit a pak vařit až 60 minut. Prodává se i jako bulgur, lámanka, kernetto-kroupy,
vločky, pukance vhodné do jogurtu a mouka. Tato mouka je výborná nejen na veškeré pečení, ale i do
houskových či bramorových knedlíků a noků. V neposlední řadě můžete vyzkoušet i špaldové celozrnné těstoviny,
instantní kaše nebo si vypít špaldovou kávu a dokonce i pivo.
Pokud chcete prospět také pokožce, svařte 250 g špaldových otrub se 3 litry mléka, přeceďte a vlijte do koupele.
Špalda s růžičkovou kapustou - 120 g špaldy, 400 ml zeleninového
vývaru, 250 g růžičkové kapusty, 1 cibule, 20 g nasekaných vlašských
ořechů, 2 lžíce olivového oleje, Na dochucení: 2 lžíce citronové šťávy, 1
lžíce olivového oleje, sůl, pepř na dochucení.
Špaldu propláchneme vodou a vaříme v zeleninovém vývaru asi 30
minut, dokud nezměkne. (Při přípravě se řídíme pokyny na obalu.)
Mezitím si připravíme růžičkovou kapustu. Růžičkovou kapustu očistíme,
opláchneme a nakrájíme na půlky nebo na čtvrtiny (podle velikosti
kapustiček). Troubu předehřejeme na 200°C. Cibuli nakrájíme na
kostičky a smícháme v míse s růžičkovou kapustou a 2 lžícemi olivového
oleje. Přendáme na plech a vložíme do rozehřáté trouby asi na 25 minut. V průběhu pečení několikrát
promícháme. Pět minut před koncem pečení vhodíme na plech vlašské ořechy. Špaldu scedíme a vysypeme na
plech k růžičkové kapustě. Vše přelijeme zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy a promícháme.
12
