Page 28 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 33/2018
P. 28
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 33/2018
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ – OČNÍ SILÁK
Rod Euphrasia zahrnuje 150 až 180 druhů, které rostou zejména v mírných pásmech, několik druhů i na Filipínách,
Borneu, Celebesu a Nové Guineji.
Jednoletá, poloparazitická, 3 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, pýřitá, někdy větvená. Lodyžní
listy přisedlé, vejčité, zubaté, žláznatě chlupaté. Květenství husté, později prodloužené, květy jednotlivé v úžlabí
horních listů, koruna při rozkvětu 8 až 11 mm dlouhá, během květu se prodlužuje až na asi 15 mm, bělavé, obvykle s
bledě fialovým horním i dolním pyskem a žlutou skvrnou v ústí, někdy celá koruna modravě fialová. Kvete v VII až X.
Světlík roste na krátkostébelných loukách, pastvinách, vřesovištích, preferuje půdy písčité až hlinité, vlhké až
vysýchavé, málo až středně výživné, bohaté na minerály, slabě
kyselé.
V ČR dříve dosti hojně rostl, v posledních asi 40 letech je ubývající,
dnes jen roztroušeně, nejvíce od pahorkatin po horské oblasti, roste
však i v nížinách. Celkově roste v Evropě na severu asi po 60°
severní šířky, na východě po Ural, na jihu do jižní Francie, sever Itálie
a střední část Balkánu.
Světlík obsahuje zejména iridoidní glykosid aukubin, dále tříslovinu,
trochu kumarínu, hořčiny, silici, oleje, flavonoidy, kyselinu kávovou,
soli mědi a hořčíku.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba euphrasiae) seřezáváním, suší se ve
stínu velmi opatrně, aby listy zůstaly zelené (mají sklon černat). Při
umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C.
Droga patří k nejvýznamnějším přírodním očním léčivům, tlumí oční
záněty (záněty spojivek, víček apod.), pomáhá při oční únavě
spojené se světloplachostí, odstraňuje slzení očí. Kromě toho snižuje
krevní tlak, podporuje trávení, tlumí neproduktivní suchý kašel při
bronchitidě, pomáhá při duševní přepracovanosti, zevně ve formě
obkladů se užívá na hnisavé kožní rány a na výplachy očí.
Odvar se připravuje krátkým varem (asi 2 minuty) z přibližně 1,5 čajové lžičky drogy na šálek vody.
SVĚTLÍK V ČESKÉM HERBÁŘI Z ROKU 1899:
Světlík (Euphrasia) má tenký kořen vřetenovitý, rovný, kmen štíhlý, 9—15 ctm. vysoký, listy kulaté, téměř lesklé, květy
bílé. Kvete od června do podzimku, má semeno malé, hnědé. Rostlina ta sbírá se v čas květu; má chuť slano-hořkou,
stahující. Přičítá se jí prospěšný účinek při katarrhu sliznic, vůbec při kašli, chrapotu, bolení v uších a hlavě, závrati,
zánětu očí. Užívá se šťáva, jež sílí a čistí oko. Zrak sílí se též, jestli rostlina sušená stluče se na prášek a toho se denně
užívá 2 gramy ve vodě. Oční voda se upraví z 60 gramů vody světlíkové, 60 gr. vody růžové, 4 gr. prášku z aloe a 1,25
gr. cukru olověného. Promíchá se a denně večer několik kapek se pustí do očí; neb rozmačká se světlík a jitrocel, přidá
60 gramů vody feniklové a růžové, močí se to 2 dny a procedí; večer pak se pustí několik kapek do očí. Prášek se též
dělá z 1 It. světlíku, ½ It. skořice, po 1 It. zázvoru bílého, kardamom, hrozinek, muškátu (květu), feniklu, 12 It. cukru;
to se smíchá a vždy ráno se toho půl lžíce nasype na chléb ve víně omočený; sílí to zrak lidí starších. Též sílí paměť,
žaludek, zahání závrať, žloutenku, kámen — užívá-li se denně 3—4 It. na lačný žaludek. Cukr světlíkový má týž účinek;
denně ráno a večer užije-li se ho kousek jako muškátový ořech, působí proti žloutence.
Odvar k výplachům se používá při očních potížích, například při zánětech či při hnisavých onemocněních. Pro jeho
přípravu je zapotřebí 3 lžiček nadrcené natě světlíku, které se vloží do půllitru vody a nechají se vařit. Po dokončení
varu je zapotřebí nechat nať asi hodinu louhovat. Následně scedíme a nálevem potíráme hnisavá místa.
P.S. Velké množství světlíku najdete na loukách u kulturního domu v Loužnici
28
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ – OČNÍ SILÁK
Rod Euphrasia zahrnuje 150 až 180 druhů, které rostou zejména v mírných pásmech, několik druhů i na Filipínách,
Borneu, Celebesu a Nové Guineji.
Jednoletá, poloparazitická, 3 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, pýřitá, někdy větvená. Lodyžní
listy přisedlé, vejčité, zubaté, žláznatě chlupaté. Květenství husté, později prodloužené, květy jednotlivé v úžlabí
horních listů, koruna při rozkvětu 8 až 11 mm dlouhá, během květu se prodlužuje až na asi 15 mm, bělavé, obvykle s
bledě fialovým horním i dolním pyskem a žlutou skvrnou v ústí, někdy celá koruna modravě fialová. Kvete v VII až X.
Světlík roste na krátkostébelných loukách, pastvinách, vřesovištích, preferuje půdy písčité až hlinité, vlhké až
vysýchavé, málo až středně výživné, bohaté na minerály, slabě
kyselé.
V ČR dříve dosti hojně rostl, v posledních asi 40 letech je ubývající,
dnes jen roztroušeně, nejvíce od pahorkatin po horské oblasti, roste
však i v nížinách. Celkově roste v Evropě na severu asi po 60°
severní šířky, na východě po Ural, na jihu do jižní Francie, sever Itálie
a střední část Balkánu.
Světlík obsahuje zejména iridoidní glykosid aukubin, dále tříslovinu,
trochu kumarínu, hořčiny, silici, oleje, flavonoidy, kyselinu kávovou,
soli mědi a hořčíku.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba euphrasiae) seřezáváním, suší se ve
stínu velmi opatrně, aby listy zůstaly zelené (mají sklon černat). Při
umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C.
Droga patří k nejvýznamnějším přírodním očním léčivům, tlumí oční
záněty (záněty spojivek, víček apod.), pomáhá při oční únavě
spojené se světloplachostí, odstraňuje slzení očí. Kromě toho snižuje
krevní tlak, podporuje trávení, tlumí neproduktivní suchý kašel při
bronchitidě, pomáhá při duševní přepracovanosti, zevně ve formě
obkladů se užívá na hnisavé kožní rány a na výplachy očí.
Odvar se připravuje krátkým varem (asi 2 minuty) z přibližně 1,5 čajové lžičky drogy na šálek vody.
SVĚTLÍK V ČESKÉM HERBÁŘI Z ROKU 1899:
Světlík (Euphrasia) má tenký kořen vřetenovitý, rovný, kmen štíhlý, 9—15 ctm. vysoký, listy kulaté, téměř lesklé, květy
bílé. Kvete od června do podzimku, má semeno malé, hnědé. Rostlina ta sbírá se v čas květu; má chuť slano-hořkou,
stahující. Přičítá se jí prospěšný účinek při katarrhu sliznic, vůbec při kašli, chrapotu, bolení v uších a hlavě, závrati,
zánětu očí. Užívá se šťáva, jež sílí a čistí oko. Zrak sílí se též, jestli rostlina sušená stluče se na prášek a toho se denně
užívá 2 gramy ve vodě. Oční voda se upraví z 60 gramů vody světlíkové, 60 gr. vody růžové, 4 gr. prášku z aloe a 1,25
gr. cukru olověného. Promíchá se a denně večer několik kapek se pustí do očí; neb rozmačká se světlík a jitrocel, přidá
60 gramů vody feniklové a růžové, močí se to 2 dny a procedí; večer pak se pustí několik kapek do očí. Prášek se též
dělá z 1 It. světlíku, ½ It. skořice, po 1 It. zázvoru bílého, kardamom, hrozinek, muškátu (květu), feniklu, 12 It. cukru;
to se smíchá a vždy ráno se toho půl lžíce nasype na chléb ve víně omočený; sílí to zrak lidí starších. Též sílí paměť,
žaludek, zahání závrať, žloutenku, kámen — užívá-li se denně 3—4 It. na lačný žaludek. Cukr světlíkový má týž účinek;
denně ráno a večer užije-li se ho kousek jako muškátový ořech, působí proti žloutence.
Odvar k výplachům se používá při očních potížích, například při zánětech či při hnisavých onemocněních. Pro jeho
přípravu je zapotřebí 3 lžiček nadrcené natě světlíku, které se vloží do půllitru vody a nechají se vařit. Po dokončení
varu je zapotřebí nechat nať asi hodinu louhovat. Následně scedíme a nálevem potíráme hnisavá místa.
P.S. Velké množství světlíku najdete na loukách u kulturního domu v Loužnici
28
