Page 22 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 32/2016
P. 22
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 32/2016
LOUŽNICKÉ TRADICE
NANEBEVSTOUPENI PANNY MARIE
15.8. - tento den býval u našich předků ve veliké úctě. Právě tento den o tomto svátku nazývali
Pannu Marii svatou královnou. V kostelech se světily květiny a semena. Semena posvěcená na svátek
Nanebevstoupení Panny Marie prý zaháněla bouřku, krupobití a také povodně.
Na Strakonicku bylo v předvečer tohoto svátku zvykem
rozdávat medovou kaši, prý proto, aby lidé měli v noci
klid od duchů.
Je to největší mariánský svátek, který si každoročně
připomínají katoličtí věřící - slavnost Vystoupení Panny
Marie na nebesa neboli Nanebevzetí Panny Marie. Tento
svátek se slaví již několik století na základě církevní
tradice, ačkoli sama tato událost není v bibli doložena.
Za dogma ji až 1. listopadu 1950 prohlásil papež Pius
XII. Podstatou svátku je uctění památky vzetí těla
Kristovy matky Panny Marie na konci jejího pozemského
života do nebe, čímž se jí dostalo stejného privilegia
jako Ježíšovi. Její ostatky proto podle katolíků
nespočívají v hrobě, ale její tělo i duše byly "vzaty do
nebeské slávy". Slavnosti u příležitosti svátku
Nanebevzetí Panny Marie se konaly již v pátém století v
Jeruzalémě, od století následujícího tento svátek slaví
celý křesťanský Východ a od sedmého století se slaví v
Římě. Svátek byl později s velkou okázalostí držen ve
Francii v době vlády Ludvíka XIII., který zasvětil zemi galského kohouta Panně Marii. Napoleon I. a
Napoleon III.
pak tento den prohlásili za svátek Napoleona. V Československu byl 15. srpen také svátkem, ale v 50.
letech ho tehdejší režim zrušil. Motivy Nanebevzetí Panny Marie se objevují v průběhu staletí i ve
výtvarném umění a hudbě. Zároveň je tato událost ze života Ježíšovy matky nejčastějším titulem
zasvěcení mariánských kostelů.
Pokud nejste nábožně založení, využijte tento
svátek k tomu, aby, jste si vyzdobily byt
sušenou mateřídouškou, třezalkou, levandulí,
třapatkou nachovou a růžemi. V zimě vám
budou připomínat, svou barvou a vůní, krásy
léta.
22
LOUŽNICKÉ TRADICE
NANEBEVSTOUPENI PANNY MARIE
15.8. - tento den býval u našich předků ve veliké úctě. Právě tento den o tomto svátku nazývali
Pannu Marii svatou královnou. V kostelech se světily květiny a semena. Semena posvěcená na svátek
Nanebevstoupení Panny Marie prý zaháněla bouřku, krupobití a také povodně.
Na Strakonicku bylo v předvečer tohoto svátku zvykem
rozdávat medovou kaši, prý proto, aby lidé měli v noci
klid od duchů.
Je to největší mariánský svátek, který si každoročně
připomínají katoličtí věřící - slavnost Vystoupení Panny
Marie na nebesa neboli Nanebevzetí Panny Marie. Tento
svátek se slaví již několik století na základě církevní
tradice, ačkoli sama tato událost není v bibli doložena.
Za dogma ji až 1. listopadu 1950 prohlásil papež Pius
XII. Podstatou svátku je uctění památky vzetí těla
Kristovy matky Panny Marie na konci jejího pozemského
života do nebe, čímž se jí dostalo stejného privilegia
jako Ježíšovi. Její ostatky proto podle katolíků
nespočívají v hrobě, ale její tělo i duše byly "vzaty do
nebeské slávy". Slavnosti u příležitosti svátku
Nanebevzetí Panny Marie se konaly již v pátém století v
Jeruzalémě, od století následujícího tento svátek slaví
celý křesťanský Východ a od sedmého století se slaví v
Římě. Svátek byl později s velkou okázalostí držen ve
Francii v době vlády Ludvíka XIII., který zasvětil zemi galského kohouta Panně Marii. Napoleon I. a
Napoleon III.
pak tento den prohlásili za svátek Napoleona. V Československu byl 15. srpen také svátkem, ale v 50.
letech ho tehdejší režim zrušil. Motivy Nanebevzetí Panny Marie se objevují v průběhu staletí i ve
výtvarném umění a hudbě. Zároveň je tato událost ze života Ježíšovy matky nejčastějším titulem
zasvěcení mariánských kostelů.
Pokud nejste nábožně založení, využijte tento
svátek k tomu, aby, jste si vyzdobily byt
sušenou mateřídouškou, třezalkou, levandulí,
třapatkou nachovou a růžemi. V zimě vám
budou připomínat, svou barvou a vůní, krásy
léta.
22
