Page 15 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 32/2015
P. 15
LOUŽNICKÉ TRADICE
NANEBEVSTOUPENI PANNY MARIE
15.8. - tento den býval u našich předků ve veliké úctě. Právě tento den o tomto svátku nazývali
Pannu Marii svatou královnou. V kostelech se světily květiny a semena. Semena posvěcená na svátek
Nanebevstoupení Panny Marie prý zaháněla bouřku, krupobití a také povodně.
Na Strakonicku bylo v předvečer tohoto svátku zvykem
rozdávat medovou kaši, prý proto, aby lidé měli v noci
klid od duchů.
Je to největší mariánský svátek, který si každoročně
připomínají katoličtí věřící - slavnost Vystoupení Panny
Marie na nebesa neboli Nanebevzetí Panny Marie. Tento
svátek se slaví již několik století na základě církevní
tradice, ačkoli sama tato událost není v bibli doložena.
Za dogma ji až 1. listopadu 1950 prohlásil papež Pius
XII. Podstatou svátku je uctění památky vzetí těla
Kristovy matky Panny Marie na konci jejího pozemského
života do nebe, čímž se jí dostalo stejného privilegia jako
Ježíšovi. Její ostatky proto podle katolíků nespočívají v
hrobě, ale její tělo i duše byly "vzaty do nebeské slávy".
Slavnosti u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie
se konaly již v pátém století v Jeruzalémě, od století
následujícího tento svátek slaví celý křesťanský Východ
a od sedmého století se slaví v Římě. Svátek byl později
s velkou okázalostí držen ve Francii v době vlády Ludvíka
XIII., který zasvětil zemi galského kohouta Panně Marii. Napoleon I. a Napoleon III. pak tento den
prohlásili za svátek Napoleona. V Československu byl 15. srpen také svátkem, ale v 50. letech ho
tehdejší režim zrušil. Motivy Nanebevzetí Panny Marie se objevují v průběhu staletí i ve výtvarném
umění a hudbě. Zároveň je tato událost ze života Ježíšovy matky nejčastějším titulem zasvěcení
mariánských kostelů.
Pokud nejste nábožně založení, využijte tento svátek k tomu, aby, jste si vyzdobily byt sušenou
mateřídouškou, třezalkou, levandulí, třapatkou nachovou a růžemi. V zimě vám budou připomínat,
svou barvou a vůní, krásy léta.
15
NANEBEVSTOUPENI PANNY MARIE
15.8. - tento den býval u našich předků ve veliké úctě. Právě tento den o tomto svátku nazývali
Pannu Marii svatou královnou. V kostelech se světily květiny a semena. Semena posvěcená na svátek
Nanebevstoupení Panny Marie prý zaháněla bouřku, krupobití a také povodně.
Na Strakonicku bylo v předvečer tohoto svátku zvykem
rozdávat medovou kaši, prý proto, aby lidé měli v noci
klid od duchů.
Je to největší mariánský svátek, který si každoročně
připomínají katoličtí věřící - slavnost Vystoupení Panny
Marie na nebesa neboli Nanebevzetí Panny Marie. Tento
svátek se slaví již několik století na základě církevní
tradice, ačkoli sama tato událost není v bibli doložena.
Za dogma ji až 1. listopadu 1950 prohlásil papež Pius
XII. Podstatou svátku je uctění památky vzetí těla
Kristovy matky Panny Marie na konci jejího pozemského
života do nebe, čímž se jí dostalo stejného privilegia jako
Ježíšovi. Její ostatky proto podle katolíků nespočívají v
hrobě, ale její tělo i duše byly "vzaty do nebeské slávy".
Slavnosti u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie
se konaly již v pátém století v Jeruzalémě, od století
následujícího tento svátek slaví celý křesťanský Východ
a od sedmého století se slaví v Římě. Svátek byl později
s velkou okázalostí držen ve Francii v době vlády Ludvíka
XIII., který zasvětil zemi galského kohouta Panně Marii. Napoleon I. a Napoleon III. pak tento den
prohlásili za svátek Napoleona. V Československu byl 15. srpen také svátkem, ale v 50. letech ho
tehdejší režim zrušil. Motivy Nanebevzetí Panny Marie se objevují v průběhu staletí i ve výtvarném
umění a hudbě. Zároveň je tato událost ze života Ježíšovy matky nejčastějším titulem zasvěcení
mariánských kostelů.
Pokud nejste nábožně založení, využijte tento svátek k tomu, aby, jste si vyzdobily byt sušenou
mateřídouškou, třezalkou, levandulí, třapatkou nachovou a růžemi. V zimě vám budou připomínat,
svou barvou a vůní, krásy léta.
15
