Page 19 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 24/2017
P. 19
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 24/2017
LOUŽNICKÉ TRADICE
SVATBA
V Loužnici se stále ještě dodržuje, že před svatbou se po vesnici roznáší svatební oznámení s koláčky.
Stejně jako dnes, i dříve bývala svatba na naší vesnici nejslavnější rodinnou událostí.
Nebyla jen záležitostí dvou mladých lidí a jejich rodin, ale měla ráz svátků celé vesnice. Bylo až neuvěřitelné, že
naši šetrní předkové, často žijící ve skromných poměrech, mohli tak bohatou hostinu, pro tak velký počet hostů
připravit. Ale i při tom počtu hostí to nepřišlo tak draho, poněvadž pozvaní posílali nebo přinesli do domu nevěsty
tvaroh, máslo, smetanu, vejce, cukr, kávu, mák, hrách, kuřata, husy, kachny či jiné
pochutiny. Na svatbě v rodině zámožného sedláka zabili jalovici, někdy vola, jedno
až dvě prasata a bezpočet drůbeže. Na chudších svatbách se zabilo jedno prase a v
horských krajích, převládalo maso skopové a drobné domácí zvířectvo, jako je
jehně, kůzle nebo králík.
Svatby se často „strojívaly“ v masopustě. Několik dní před svatbou se pekly koláče.
Svatební jídelníček - Výběr pokrmů na svatební hostinu se různil. Pokrmy se
podávaly v obměněném pořadí a počtu. Po polévce to bylo většinou vařené hovězí
maso s omáčkou většinou smetanovou, pak dušené nebo pečené na slanině s
příchutí zázvoru nebo česneku. Vepřová a telecí pečeně se pekla v peci. Vepřové se
podávalo se zelím, telecí s kompotem z čerstvého nebo sušeného ovoce. Slepice
byly většinou vařeny v polévce, husy, kachny a kuřata pečené, někdy plněné jablky,
později i jinými náplněmi. Z drštěk se připravovala polévka a podávala se ke snídani.
Vnitřnosti se upravovaly s omáčkou nakyselo a podávaly se s chlebem. Skopové
maso se peklo, vařilo nebo dusilo se zeleninou, jako je řepa, dumlík či mrkev nebo
se podávalo pečené se zelím. Masa bývalo o svatbách vždy hojně, více než při jiných
slavnostních hostinách a upravovalo se jako o posvícení nebo o jiných svátcích.
Podle různých zápisků patřila ke svatebním pokrmům sladká krupičná kaše s medem
a dávala se hlavně dětem. O rozveselení svatebčanů, udržování dobré nálady a
vyplnění času od podání jednoho pokrmu k druhému se starali družbové a bavili
hosty různými žertíky, vtipy a „řečňováním“, které se částečně vztahovalo k
předkládanému pokrmu. Při hostině házeli hosté po sobě, hrachem, který byl symbolem hojnosti a plodnosti.
SVATEBNI ZVYKY :
Zkouška ženicha - Na prahu nevěstina domu měl ženich někdy přichystaný špalek se sekerou a láhev vína.
Chopil-li se sekery, bylo to dobré znamení: bude z něj dobrý hospodář. Ale rozhodli-li se pro láhev vína, nevěstilo
to nic dobrého: bude z něj opilec.
Rozsypávání květin - Neteře snoubenců nebo dcery jejich přátel jdou v čele svatebního průvodu do kostela a
rozhazují kolem květiny. Toto je rovněž původem pohanský zvyk. Květiny měly přilákat bohyni plodnosti.
Svatební špalír - Přátelé novomanželů vytvoří uličku, kterou musí oba projít. Přitom se jim v tom snaží
všemožně zabránit, ale ne násilně. Symbolický význam : překonávání manželství v nesnázích.
Zatahování - Ženichovi kamarádi napnou po skončení obřadu před východem z kostela provaz, ozdobený květy,
stuhami, ale i např. vypitými lahvemi, a dovolí novomanželům pokračovat v cestě, jen když se ženich vyplatí.
Tímto způsobem se ženich vykupuje ze svých mladických hříchů.
Práh - Proč přenáší ženich nevěstu přes práh jejich společného domova? Prý proto, aby přelstil zlé duchy, kteří
číhají pod prahem a hlídají dům. Jiný význam: Symbolický začátek nového života.
Únos nevěsty - Symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod k novému životnímu společenství. V pokročilé
hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci unesou přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí
zaplatit výkupné. Pozor :Akce by se měla každopádně časově ohraničit, aby ostatní hosté dlouhé hodiny nečekali
na nevěstin návrat, a nakonec se nedočkali. To by jim určitě náladu nezlepšilo.
Družičky - Jsou ještě svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu do kostela. I tento zvyk měl svůj význam:
duchové, kteří chtějí nevěstě uškodit, si ji mají splést s některou z družiček. Aby se to podařilo, musí mít družičky
na sobě šaty velmi podobné nevěstiným.
Společné pojídání polévky - Společné pojídání polévky novomanželi z jednoho talíře při svatební hostině má
symbolizovat jejich spolupráci. Druhý význam, který je snad ještě podstatnější, je symbol onoho společného
krajíce, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem.
Rozbíjení talířů - Tento zvyk měl kořeny hned ve dvou pověrách – že střepy přinášejí štěstí a že společným
zametáním novomanželé prokáží vůli spolupracovat a jejich manželství pak bude harmonické.
Zvací koláčky - Podle tradice se pečou několik týdnů před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a
sousedům. Koláčky, které by měly mít nejméně tři různé náplně, jsou považovány za vizitku kuchařského umění
hospodyně
LOUŽNICKÁ HISTORIE
19
LOUŽNICKÉ TRADICE
SVATBA
V Loužnici se stále ještě dodržuje, že před svatbou se po vesnici roznáší svatební oznámení s koláčky.
Stejně jako dnes, i dříve bývala svatba na naší vesnici nejslavnější rodinnou událostí.
Nebyla jen záležitostí dvou mladých lidí a jejich rodin, ale měla ráz svátků celé vesnice. Bylo až neuvěřitelné, že
naši šetrní předkové, často žijící ve skromných poměrech, mohli tak bohatou hostinu, pro tak velký počet hostů
připravit. Ale i při tom počtu hostí to nepřišlo tak draho, poněvadž pozvaní posílali nebo přinesli do domu nevěsty
tvaroh, máslo, smetanu, vejce, cukr, kávu, mák, hrách, kuřata, husy, kachny či jiné
pochutiny. Na svatbě v rodině zámožného sedláka zabili jalovici, někdy vola, jedno
až dvě prasata a bezpočet drůbeže. Na chudších svatbách se zabilo jedno prase a v
horských krajích, převládalo maso skopové a drobné domácí zvířectvo, jako je
jehně, kůzle nebo králík.
Svatby se často „strojívaly“ v masopustě. Několik dní před svatbou se pekly koláče.
Svatební jídelníček - Výběr pokrmů na svatební hostinu se různil. Pokrmy se
podávaly v obměněném pořadí a počtu. Po polévce to bylo většinou vařené hovězí
maso s omáčkou většinou smetanovou, pak dušené nebo pečené na slanině s
příchutí zázvoru nebo česneku. Vepřová a telecí pečeně se pekla v peci. Vepřové se
podávalo se zelím, telecí s kompotem z čerstvého nebo sušeného ovoce. Slepice
byly většinou vařeny v polévce, husy, kachny a kuřata pečené, někdy plněné jablky,
později i jinými náplněmi. Z drštěk se připravovala polévka a podávala se ke snídani.
Vnitřnosti se upravovaly s omáčkou nakyselo a podávaly se s chlebem. Skopové
maso se peklo, vařilo nebo dusilo se zeleninou, jako je řepa, dumlík či mrkev nebo
se podávalo pečené se zelím. Masa bývalo o svatbách vždy hojně, více než při jiných
slavnostních hostinách a upravovalo se jako o posvícení nebo o jiných svátcích.
Podle různých zápisků patřila ke svatebním pokrmům sladká krupičná kaše s medem
a dávala se hlavně dětem. O rozveselení svatebčanů, udržování dobré nálady a
vyplnění času od podání jednoho pokrmu k druhému se starali družbové a bavili
hosty různými žertíky, vtipy a „řečňováním“, které se částečně vztahovalo k
předkládanému pokrmu. Při hostině házeli hosté po sobě, hrachem, který byl symbolem hojnosti a plodnosti.
SVATEBNI ZVYKY :
Zkouška ženicha - Na prahu nevěstina domu měl ženich někdy přichystaný špalek se sekerou a láhev vína.
Chopil-li se sekery, bylo to dobré znamení: bude z něj dobrý hospodář. Ale rozhodli-li se pro láhev vína, nevěstilo
to nic dobrého: bude z něj opilec.
Rozsypávání květin - Neteře snoubenců nebo dcery jejich přátel jdou v čele svatebního průvodu do kostela a
rozhazují kolem květiny. Toto je rovněž původem pohanský zvyk. Květiny měly přilákat bohyni plodnosti.
Svatební špalír - Přátelé novomanželů vytvoří uličku, kterou musí oba projít. Přitom se jim v tom snaží
všemožně zabránit, ale ne násilně. Symbolický význam : překonávání manželství v nesnázích.
Zatahování - Ženichovi kamarádi napnou po skončení obřadu před východem z kostela provaz, ozdobený květy,
stuhami, ale i např. vypitými lahvemi, a dovolí novomanželům pokračovat v cestě, jen když se ženich vyplatí.
Tímto způsobem se ženich vykupuje ze svých mladických hříchů.
Práh - Proč přenáší ženich nevěstu přes práh jejich společného domova? Prý proto, aby přelstil zlé duchy, kteří
číhají pod prahem a hlídají dům. Jiný význam: Symbolický začátek nového života.
Únos nevěsty - Symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod k novému životnímu společenství. V pokročilé
hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci unesou přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí
zaplatit výkupné. Pozor :Akce by se měla každopádně časově ohraničit, aby ostatní hosté dlouhé hodiny nečekali
na nevěstin návrat, a nakonec se nedočkali. To by jim určitě náladu nezlepšilo.
Družičky - Jsou ještě svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu do kostela. I tento zvyk měl svůj význam:
duchové, kteří chtějí nevěstě uškodit, si ji mají splést s některou z družiček. Aby se to podařilo, musí mít družičky
na sobě šaty velmi podobné nevěstiným.
Společné pojídání polévky - Společné pojídání polévky novomanželi z jednoho talíře při svatební hostině má
symbolizovat jejich spolupráci. Druhý význam, který je snad ještě podstatnější, je symbol onoho společného
krajíce, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem.
Rozbíjení talířů - Tento zvyk měl kořeny hned ve dvou pověrách – že střepy přinášejí štěstí a že společným
zametáním novomanželé prokáží vůli spolupracovat a jejich manželství pak bude harmonické.
Zvací koláčky - Podle tradice se pečou několik týdnů před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a
sousedům. Koláčky, které by měly mít nejméně tři různé náplně, jsou považovány za vizitku kuchařského umění
hospodyně
LOUŽNICKÁ HISTORIE
19
