Page 10 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 22/2015
P. 10
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
ČERNÝ BEZ
Lidově se tomuto keři říká: bezinky, kobzinky,
kozičky, bezoví, smradinky, bzina a psí bez.
Již naši předkové říkávali: “Před heřmánkem
smekni, před bezem klekni” - staré přísloví.
Černý bez je rozšířený v Evropě a v Přední Asii,
u nás hojný u plotů, na rumištích, v lesích,
hájích a křovinách. Kvete v červnu, nové
výhony někdy i v září. Plody dozrávají koncem
srpna a brzy na ně slétá ptactvo.
Černý bez je keř, někdy i stromovitého vzrůstu,
s bohatými složenými vrcholíky silně
páchnoucích krémově bílých květů. Plody jsou černé šťavnaté peckovice, obsahující velké množství černofialově
zbarvené šťávy.
Zprávy o existenci bezu černého nacházíme v pramenech starých tisíce let. Údajně právě z jeho dřeva byl
zhotoven kříž, na kterém zemřel Ježíš z Nazareta.
Z bezu se sbírají: květy (Flos sambuci), plody (Fructus sambuci) a listy (Folium sambuci).
Květy můžeme trhat v červnu a v červenci, plody ve tvaru kuliček dozrávají od srpna do září a listy od května do
července. Na jaře se sbírají květenství. Odstříhávají se a ukládají do košíků, aby se nezapařily. Sušíme celá
květenství, nejlépe zavěšená na šňůrách, popřípadě v malé slabé vrstvě, vždy ve stínu max. do 45 ° C. Dbáme na
to, aby droga nezahnědla, neboť tím se stává bezcennou. Na podzim se sbírají a vykupují plody - bezinky. Sušení
musíme začít na slunci, ale dosoušet umělým teplem tak, aby se daly sdrhnout stopky. Dobře usušené plody mají
černofialovou barvu, lesknou se, mají nakysle sladkou chuť. Čerstvé květy mají nepříjemný pronikavý zápach,
který po usušení zmizí. Droga si zachovává silný, ale celkem příjemný charakteristický pach.
Květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny (jablečnou, octovou,
valerovou) a vitamin C. Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, v čerstvém stavu vitamín C, ve
slupce a v semenech vitamin A a skupinu vitamínů B: B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. Listy obsahují
pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dosti velké množství vápníku.
Působí antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky a preventivně působí proti rakovinám všeho druhu.
Slazený a horký čaj má větší projímací účinek.
Květu černého bezu se používá jako podpůrného prostředku buď samostatného nebo ve směsi s lipovým květem.
Pozor: Bezinky nejezte za syrova, neboť mohou vyvolávat příznaky otrav.
Čaj z usušených květů (nálev): pijeme jako prostředek potopudný při nachlazení, začínající chřipce, rýmě,
kašli a při horečce. Sladíme jej cukrem, medem, jitrocelovým sirupem (jitrocel svaříme s cukrem).
Chladný neslazený čaj popíjíme při žaludečních nevolnostech, žaludeční a střevní kolice, žaludečních
křečích, k uvolnění plynatosti, při žlučníkových obtížích, menstruačních bolestech, neuralgických
bolestech, migréně.
Vlažný neslazený čaj pijeme po šálcích proti zácpě, vysokému krevnímu tlaku, jako močopudný
prostředek, při ledvinových chorobách, nemocech močového měchýře, ledvinových a močových
kamenech, prostatě, vodnatelnosti. Neslazený vychlazený čaj pijeme po šálcích pravidelně jednu hodinu po
jídle k upravení zažívacích poruch a jako mírně projímací prostředek.
Kloktáme: při bolestech v krku, vlažným čajem vyplachujeme ústní dutinu při bolestivých a
krvácejících dásních, teplý odvar držíme po douškách v ústech při chrapotu, začínajícím kašli, bolení
v krku, obtížném odkašlávání, zánětu dásní, otoku dásní a při aftech v ústech.
Žvýkáme při bolení zubů, se dá žvýkat bezová větvička
Obklady: Obklady z teplého odvaru přikládáme též na vnější otoky (např. po vytržení zubu – ve směsi s
heřmánkem). Obklady z listí (černý bez): Mladé listy rozemeleme nebo rozválcujeme válečkem na nudle a
přikládáme na bolestivé záněty kloubů, znehybněné klouby, na končetiny postižené revmatizmem.
Čaj z listů (nálev): čistí krev, je močopudný a projímavý. Může se užívat jen dva měsíce!
10
ČERNÝ BEZ
Lidově se tomuto keři říká: bezinky, kobzinky,
kozičky, bezoví, smradinky, bzina a psí bez.
Již naši předkové říkávali: “Před heřmánkem
smekni, před bezem klekni” - staré přísloví.
Černý bez je rozšířený v Evropě a v Přední Asii,
u nás hojný u plotů, na rumištích, v lesích,
hájích a křovinách. Kvete v červnu, nové
výhony někdy i v září. Plody dozrávají koncem
srpna a brzy na ně slétá ptactvo.
Černý bez je keř, někdy i stromovitého vzrůstu,
s bohatými složenými vrcholíky silně
páchnoucích krémově bílých květů. Plody jsou černé šťavnaté peckovice, obsahující velké množství černofialově
zbarvené šťávy.
Zprávy o existenci bezu černého nacházíme v pramenech starých tisíce let. Údajně právě z jeho dřeva byl
zhotoven kříž, na kterém zemřel Ježíš z Nazareta.
Z bezu se sbírají: květy (Flos sambuci), plody (Fructus sambuci) a listy (Folium sambuci).
Květy můžeme trhat v červnu a v červenci, plody ve tvaru kuliček dozrávají od srpna do září a listy od května do
července. Na jaře se sbírají květenství. Odstříhávají se a ukládají do košíků, aby se nezapařily. Sušíme celá
květenství, nejlépe zavěšená na šňůrách, popřípadě v malé slabé vrstvě, vždy ve stínu max. do 45 ° C. Dbáme na
to, aby droga nezahnědla, neboť tím se stává bezcennou. Na podzim se sbírají a vykupují plody - bezinky. Sušení
musíme začít na slunci, ale dosoušet umělým teplem tak, aby se daly sdrhnout stopky. Dobře usušené plody mají
černofialovou barvu, lesknou se, mají nakysle sladkou chuť. Čerstvé květy mají nepříjemný pronikavý zápach,
který po usušení zmizí. Droga si zachovává silný, ale celkem příjemný charakteristický pach.
Květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny (jablečnou, octovou,
valerovou) a vitamin C. Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, v čerstvém stavu vitamín C, ve
slupce a v semenech vitamin A a skupinu vitamínů B: B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. Listy obsahují
pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dosti velké množství vápníku.
Působí antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky a preventivně působí proti rakovinám všeho druhu.
Slazený a horký čaj má větší projímací účinek.
Květu černého bezu se používá jako podpůrného prostředku buď samostatného nebo ve směsi s lipovým květem.
Pozor: Bezinky nejezte za syrova, neboť mohou vyvolávat příznaky otrav.
Čaj z usušených květů (nálev): pijeme jako prostředek potopudný při nachlazení, začínající chřipce, rýmě,
kašli a při horečce. Sladíme jej cukrem, medem, jitrocelovým sirupem (jitrocel svaříme s cukrem).
Chladný neslazený čaj popíjíme při žaludečních nevolnostech, žaludeční a střevní kolice, žaludečních
křečích, k uvolnění plynatosti, při žlučníkových obtížích, menstruačních bolestech, neuralgických
bolestech, migréně.
Vlažný neslazený čaj pijeme po šálcích proti zácpě, vysokému krevnímu tlaku, jako močopudný
prostředek, při ledvinových chorobách, nemocech močového měchýře, ledvinových a močových
kamenech, prostatě, vodnatelnosti. Neslazený vychlazený čaj pijeme po šálcích pravidelně jednu hodinu po
jídle k upravení zažívacích poruch a jako mírně projímací prostředek.
Kloktáme: při bolestech v krku, vlažným čajem vyplachujeme ústní dutinu při bolestivých a
krvácejících dásních, teplý odvar držíme po douškách v ústech při chrapotu, začínajícím kašli, bolení
v krku, obtížném odkašlávání, zánětu dásní, otoku dásní a při aftech v ústech.
Žvýkáme při bolení zubů, se dá žvýkat bezová větvička
Obklady: Obklady z teplého odvaru přikládáme též na vnější otoky (např. po vytržení zubu – ve směsi s
heřmánkem). Obklady z listí (černý bez): Mladé listy rozemeleme nebo rozválcujeme válečkem na nudle a
přikládáme na bolestivé záněty kloubů, znehybněné klouby, na končetiny postižené revmatizmem.
Čaj z listů (nálev): čistí krev, je močopudný a projímavý. Může se užívat jen dva měsíce!
10
