Page 10 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 15/2015
P. 10
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
BŘÍZA BĚLOKORÁ
Rod Pendula zahrnuje asi 120 druhů, které rostou v mírném a arktickém pásu severní polokoule.
Strom až 25 m vysoký s oválnou korunou. Borka za mlada hladká,
žlutavě až načervenale hnědá, později bílá až šedobílá, loupavá, v
dolní části kmene popraskaná. Listy střídavé, řapíkaté,
trojúhelníkovité až vejčité, dvojitě pilovité, ke špičce zúžené, za mlada
chlupaté, později lysé. Květy v jehnědách, samčí jehnědy po 1 až 3
na konci loňských větévek, přisedlé, 3 až 7 cm dlouhé, převislé, žluté
až žlutohnědé, samičí jehnědy 1 až 4 cm dlouhé, stopkaté, zelené,
zpočátku vzpřímené, po opylení převislé. Kvete v IV až VI, plodit
začíná ve stáří 10 až 15 let a dožívá se až 150 let.
Rosteve světlejších lesích a jejich okrajích, pasekách, rašeliništích,
pastvinách, skálách, na půdách chudších, sušších, i extrémně
kyselých, stanoviště světlé, ve stínu brzy umírá.
V ČR roste velmi hojně až do nadmořských výšek cca 1000 m. Celkově roste v Evropě na severu až po polární
kruh, na jihu po Pyreneje a Apeniny, na východě až k povodí řeky Leny.
Léčitelství:
Sbírá se zejména list (Folium betulae), nejlépe brzy na jaře, nejúčinnější jsou mladé, ještě lepkavé listy. Suší se
ve stínu, teplota při umělém sušení by neměla přesáhnout 40 °C. Brzy na jaře (březen) je možno sbírat i březové
pupeny (Gemmae betulae) nebo stáčet mízu (tzv. březová voda či šťává), jež je nejhodnotnější ještě před
rašením listů (do kmene se navrtá 1 až 2 cm hluboká dírka, do níž se vsune hadička, z které pak šťáva odkapává
do nádoby).
Droga obsahuje flavonové glykosidy (cca 2%), silice (cca 0,05 až 0,5%, v pupenech až 6%),
pryskyřice, třísloviny (5 až 9%), vitamín C, karoteny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky,
betulalbin, olej, cukr a fytoncidy.
Březové listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest či
při "vodnatelnosti", uplatní se ale také při revmatismu a dně (v čaji či koupeli), údajně snižují i
hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují
činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin. Březová šťáva se osvědčila při revmatismu a
při nedostatečné činnosti ledvin a zároveň je to lidový prostředek k ošetření vlasů.
List se podává ve formě čaje (1 polévková lžíce drogy se přelije šálkem vařící vody, 10 minut se luhuje, berou se
3 dávky denně) nebo koupele. Z březové kůry a dřeva se destilací vyrábí dehet, jenž nachází uplatnění zejména
při kožních chorobách.
Vzhledem k tomu, že bříza dobře snáší znečištěné ovzduší a nemá velké nároky na živiny, je ideální dřevinou pro
zalesňování různých zdevastovaných území. Její dřevo se používá při výrobě nábytku či jako topivo.
V parcích se pěstuje několik okrasných odrůd břízy bělokoré, např. "Delacarlica" s listy hluboce laločnatými,
"Purpurea" s purpurovými listy, "Laciniata" s listy zastřihovaně dělenými, "Youngii" s polopřevislými větvemi aj.
Bříza v Českém herbáři z roku 1899:
Bříza (Betula), známý strom štíhlý, 30—80 stop vysoký, s bílou hladkou korou; listy jsou řapíkaté, skoro
trojhranné, dvakrát pilovité, lysé. Roste v lesích v celé Evropě až daleko na sever; kvete začátkem máje.
Listí a kůra mají hořkou chuť a považují se od lidu za lék; kůra užívá se proti zimnici, listy ženou na
moč, zapuzují škrkavky a přikládají se na vředy. Z jara navrtává se kůra, načež vytéká z kmene
hojně šťávy sladkokyselé, jež potřebuje se proti neduhům močových ústrojů a proti vyraženinám.
Z poupat mladých lisuje se olej, který se užívá proti zimnici, tripru a zevně proti hostci a vředům
apd. Ve Švédsku kladou kožku bílou pod tlapadla, by tak vzbudili pocení nohou, jestliže se zarazilo.
Také v jiných kožních nemocech užívá se listí březového; odvar jeho slouží k umývání svrabu; při
lišejích a vodnatelnosti zahalí se tělo v listí březové, načež vyrazí pot. Jest několik druhů — vůbec
platí o užívání jich totéž. Jeden druh vyznačuje se kůrou temnou, která má zvláštní chuť a také co
lék se užívá.
Čistící čaj - nálev z břízy:
1 polévkovou lžíci sušených listů přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut odstát,
přecedíme.
- čaj je vhodný jako součást čistící kúry, při revma a kloubních potížích, nedostatečnosti ledvin
a zánětu močového měchýře, při akné a kožních potížích
10
BŘÍZA BĚLOKORÁ
Rod Pendula zahrnuje asi 120 druhů, které rostou v mírném a arktickém pásu severní polokoule.
Strom až 25 m vysoký s oválnou korunou. Borka za mlada hladká,
žlutavě až načervenale hnědá, později bílá až šedobílá, loupavá, v
dolní části kmene popraskaná. Listy střídavé, řapíkaté,
trojúhelníkovité až vejčité, dvojitě pilovité, ke špičce zúžené, za mlada
chlupaté, později lysé. Květy v jehnědách, samčí jehnědy po 1 až 3
na konci loňských větévek, přisedlé, 3 až 7 cm dlouhé, převislé, žluté
až žlutohnědé, samičí jehnědy 1 až 4 cm dlouhé, stopkaté, zelené,
zpočátku vzpřímené, po opylení převislé. Kvete v IV až VI, plodit
začíná ve stáří 10 až 15 let a dožívá se až 150 let.
Rosteve světlejších lesích a jejich okrajích, pasekách, rašeliništích,
pastvinách, skálách, na půdách chudších, sušších, i extrémně
kyselých, stanoviště světlé, ve stínu brzy umírá.
V ČR roste velmi hojně až do nadmořských výšek cca 1000 m. Celkově roste v Evropě na severu až po polární
kruh, na jihu po Pyreneje a Apeniny, na východě až k povodí řeky Leny.
Léčitelství:
Sbírá se zejména list (Folium betulae), nejlépe brzy na jaře, nejúčinnější jsou mladé, ještě lepkavé listy. Suší se
ve stínu, teplota při umělém sušení by neměla přesáhnout 40 °C. Brzy na jaře (březen) je možno sbírat i březové
pupeny (Gemmae betulae) nebo stáčet mízu (tzv. březová voda či šťává), jež je nejhodnotnější ještě před
rašením listů (do kmene se navrtá 1 až 2 cm hluboká dírka, do níž se vsune hadička, z které pak šťáva odkapává
do nádoby).
Droga obsahuje flavonové glykosidy (cca 2%), silice (cca 0,05 až 0,5%, v pupenech až 6%),
pryskyřice, třísloviny (5 až 9%), vitamín C, karoteny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky,
betulalbin, olej, cukr a fytoncidy.
Březové listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest či
při "vodnatelnosti", uplatní se ale také při revmatismu a dně (v čaji či koupeli), údajně snižují i
hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují
činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin. Březová šťáva se osvědčila při revmatismu a
při nedostatečné činnosti ledvin a zároveň je to lidový prostředek k ošetření vlasů.
List se podává ve formě čaje (1 polévková lžíce drogy se přelije šálkem vařící vody, 10 minut se luhuje, berou se
3 dávky denně) nebo koupele. Z březové kůry a dřeva se destilací vyrábí dehet, jenž nachází uplatnění zejména
při kožních chorobách.
Vzhledem k tomu, že bříza dobře snáší znečištěné ovzduší a nemá velké nároky na živiny, je ideální dřevinou pro
zalesňování různých zdevastovaných území. Její dřevo se používá při výrobě nábytku či jako topivo.
V parcích se pěstuje několik okrasných odrůd břízy bělokoré, např. "Delacarlica" s listy hluboce laločnatými,
"Purpurea" s purpurovými listy, "Laciniata" s listy zastřihovaně dělenými, "Youngii" s polopřevislými větvemi aj.
Bříza v Českém herbáři z roku 1899:
Bříza (Betula), známý strom štíhlý, 30—80 stop vysoký, s bílou hladkou korou; listy jsou řapíkaté, skoro
trojhranné, dvakrát pilovité, lysé. Roste v lesích v celé Evropě až daleko na sever; kvete začátkem máje.
Listí a kůra mají hořkou chuť a považují se od lidu za lék; kůra užívá se proti zimnici, listy ženou na
moč, zapuzují škrkavky a přikládají se na vředy. Z jara navrtává se kůra, načež vytéká z kmene
hojně šťávy sladkokyselé, jež potřebuje se proti neduhům močových ústrojů a proti vyraženinám.
Z poupat mladých lisuje se olej, který se užívá proti zimnici, tripru a zevně proti hostci a vředům
apd. Ve Švédsku kladou kožku bílou pod tlapadla, by tak vzbudili pocení nohou, jestliže se zarazilo.
Také v jiných kožních nemocech užívá se listí březového; odvar jeho slouží k umývání svrabu; při
lišejích a vodnatelnosti zahalí se tělo v listí březové, načež vyrazí pot. Jest několik druhů — vůbec
platí o užívání jich totéž. Jeden druh vyznačuje se kůrou temnou, která má zvláštní chuť a také co
lék se užívá.
Čistící čaj - nálev z břízy:
1 polévkovou lžíci sušených listů přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut odstát,
přecedíme.
- čaj je vhodný jako součást čistící kúry, při revma a kloubních potížích, nedostatečnosti ledvin
a zánětu močového měchýře, při akné a kožních potížích
10
