Page 19 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 12/2016
P. 19
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 12/2016
LOUŽNICKÉ TRADICE
VELIKONOCE 2016
7. NEDĚLE - 27.3.2016 - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční
svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl
vrcholící Hodem božím svatodušním. Podle pamětí z počátku 20.
Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém svátku nezametat,
nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít, nečistit boty, a
někde také nevařit. Stravě se ovšem po dlouhém předvelikonočním
půstu dostává na Hod Boží velikonoční zvláštního významu: mnoho
zpráv při tom líčí, že o velikonočním hodu se lidé postili až do
skončení bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným
svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro chudobu
nebo pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm, jinde čas prožitý
v kostele; místy proto ženy připravovaly sváteční oběd dopředu na už
na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a pravoslavní velikonoční
pokrmy k posvěcení: čím dále na východ, tím bohatší tradice svěcení
pokrmů, tím objemnější obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích
setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první
velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle
zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo.
Vejce jsou též základem mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem
patří k nejstarším velikonočním svěcenkám: mazanec je hodovým pokrmem, darem i rituálním prostředkem. Podle
staročeských kuchařek byl velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze
strouhaného sýru a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal. Mazance jsou
v textech dívčích koled i v pomlázkových koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i
kontrastně malé velikonoční pečivo. Postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky, panáčky,
ptáčky, preclíčky atd. K velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní
pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských
Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku
dodnes. V historických zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se
na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod
velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s
vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 28.3.2016 - VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - České Velikonoce charakterizuje živá tradice
pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech
převážně na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním
dnům jarního koledování. Velikonoční pomlázku známe z
našich pramenů od středověku a má více podob. Jiná je
na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na
východ.
Pojem
velikonoční
pomlázka má tři
hlavní významy:
znamená obyčej
šlehání dívek a
žen jarními pruty,
většinou spojené
s koledováním,
pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty - pomlázka jako
velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i
prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality,
kde je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od
konce 19. Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi
Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené
vejce bez mrskání.
19
LOUŽNICKÉ TRADICE
VELIKONOCE 2016
7. NEDĚLE - 27.3.2016 - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční
svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl
vrcholící Hodem božím svatodušním. Podle pamětí z počátku 20.
Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém svátku nezametat,
nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít, nečistit boty, a
někde také nevařit. Stravě se ovšem po dlouhém předvelikonočním
půstu dostává na Hod Boží velikonoční zvláštního významu: mnoho
zpráv při tom líčí, že o velikonočním hodu se lidé postili až do
skončení bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným
svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro chudobu
nebo pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm, jinde čas prožitý
v kostele; místy proto ženy připravovaly sváteční oběd dopředu na už
na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a pravoslavní velikonoční
pokrmy k posvěcení: čím dále na východ, tím bohatší tradice svěcení
pokrmů, tím objemnější obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích
setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první
velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle
zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo.
Vejce jsou též základem mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem
patří k nejstarším velikonočním svěcenkám: mazanec je hodovým pokrmem, darem i rituálním prostředkem. Podle
staročeských kuchařek byl velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze
strouhaného sýru a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal. Mazance jsou
v textech dívčích koled i v pomlázkových koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i
kontrastně malé velikonoční pečivo. Postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky, panáčky,
ptáčky, preclíčky atd. K velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní
pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských
Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku
dodnes. V historických zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se
na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod
velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s
vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 28.3.2016 - VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - České Velikonoce charakterizuje živá tradice
pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech
převážně na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním
dnům jarního koledování. Velikonoční pomlázku známe z
našich pramenů od středověku a má více podob. Jiná je
na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na
východ.
Pojem
velikonoční
pomlázka má tři
hlavní významy:
znamená obyčej
šlehání dívek a
žen jarními pruty,
většinou spojené
s koledováním,
pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty - pomlázka jako
velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i
prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality,
kde je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od
konce 19. Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi
Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené
vejce bez mrskání.
19
