Page 20 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 08/2017
P. 20
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 08/2017
LOUŽNICKÉ TRADICE
PLESY, BÁLY, ŠIBŘINKY A JINÉ TANCOVAČKY
Nastává čas Masopustu a to již po staletí znamená množství plesů a
bálů a jiných tancovaček. Každá obec a každé město má ty svoje
bály a plesy.
Tyto plesy mají velkou tradici a během staletí se velice nezměnily,
možná se jen mění hudba, ale jedno mají společné, vždy hraje živá
hudba. Všichni návštěvníci plesů si dávají záležet, aby vypadaly
krásně a slavnostně a hlavně se jdou skvěle pobavit, zatančit si a
možná i něco vyhrát, protože většinu plesů doprovází i tombola. A
to se po staletí nemění.
Druhy bálů a plesů jsou různé, podle tradic a zájmů obyvatel měst a
obcí.
Podívejme se do encyklopedie, co znamená slovo PLES:
Ples je společenská událost obvykle slavnostní povahy, která je
spojena se společenským tancem za zvuků taneční hudby. Tato
událost mimo jiné umožňuje vzájemné setkávání lidí, kteří by se
jinak pravděpodobně nikdy nesetkali. Plesy bývaly v minulosti
především výsadou vyššího stavu, tedy šlechty. V průběhu 19.
století se plesy postupně staly (ostatně tak jako mnoho jiných
původně šlechtických výsad) běžnou součástí tehdejší měšťanské
společnosti, v té době byly takovéto lidové plesy označovány slovem
bál. Pořádaly je obvykle různé občanské spolky nebo profesní a
stavovská společenstva (cechy) apod.
Vzhledem k slavnostní povaze události je obvykle nutné, aby lidé na plese byli oděni ve vhodném společenském
oděvu (společenské šaty, plesové šaty).
Zvláštní kategorii pak tvoří maškarní ples (maškarní bál), kdy lidé na plese mohou být v přestrojení nebo mohou
užívat karnevalové masky apod.
V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce a organizace, zejména pak spolky a školy. Střední školy
obvykle pořádají každoročně maturitní ples na památku ukončení středoškolského studia, plesy často pořádají i
vysoké školy.
Jedním z prvních plesů býval ples Maškarní, leckde se pořádá v sobotu večer maškarní ples pro dospělé a
odpoledne pro děti. Rej masek a postav v převlecích, tak se většině oslovených vybaví okamžiky, které s tímto
názvem souvisí. Pamětníci si určitě vzpomenou na chvíle, kdy budova sokolovny byla plná výborně se bavících lidí
v převlecích.
I v Loužnici se konaly veselé veselice Šibřinek, největší podíl na jejich pořádání měl podle pamětníků pan Mnislav
Bernt. Ovšem se zbouráním staré sokolovny se tato tradice již neobnovila.
Zato se v Loužnici později pořádali čtyři skvělé plesy či veselice, které měli zvuk a velkou návštěvnost. „Hasičský“
ples, ten byl opravdovou tradicí a Loužničtí hasiči si na něm dávali velice záležet. Vždy byl velmi navštěvován a
stále se na něj všichni velice těší, jelikož si drží svou vysokou úroveň.
Dalším z plesů byl „Haluškový“, nemyslete si, že se jedná o slovenské halušky, to je jen místní název pro
tenoučké bramboráky, které se pečou na plátě, pomazaným špekem a upečené halušky se potírají máslem.
Tento Bál pořádal svaz žen v Loužnici, to se v kuchyni v sokolovně sešly
snad všechny ženy z Loužnice. Každá donesla kyblík brambor a ty se zde
zpracovávali na báječné halušky (bramboráky), ovšem ty museli být
tenoučké, no prostě takové jako na plátě.
V minulém roce se podařilo tuto tradici Haluškového bálu obnovit. Bál
měl veliký úspěch a halušky provoněly celou sokolovnu.
Další vyhlášenou loužnickou veselicí bylo „Poslední mazání“, to pořádal
Sokol Loužnice a bylo to takové rozloučení s uplynulou lyžařskou
sezonou. V Loužnici měli běžky veliký zvuk, vždyť díky Emilovi Halamovi a
Mirkovi Udatnému se zde zrodilo několik běžeckých hvězd a bylo, zde
uspořádáno nespočet úžasných běžeckých závodů.
Podzimní veselicí roku, bylo „Vinobraní“, to vzniklo tak, že na Kopani
uzrálo na podzim hroznové víno (rostlo na domě) a tak se z listí z Kopaně
a z hroznů, které dovezl pan Lufinka z obchodu „Ovoce a Zelenina“,
vytvořila krásná dekorace a pak již stačilo přivést lahve s vínem a zábava
to vždy byla náramná. Pamatujete se ještě na tyto zábavy či plesy?
20
LOUŽNICKÉ TRADICE
PLESY, BÁLY, ŠIBŘINKY A JINÉ TANCOVAČKY
Nastává čas Masopustu a to již po staletí znamená množství plesů a
bálů a jiných tancovaček. Každá obec a každé město má ty svoje
bály a plesy.
Tyto plesy mají velkou tradici a během staletí se velice nezměnily,
možná se jen mění hudba, ale jedno mají společné, vždy hraje živá
hudba. Všichni návštěvníci plesů si dávají záležet, aby vypadaly
krásně a slavnostně a hlavně se jdou skvěle pobavit, zatančit si a
možná i něco vyhrát, protože většinu plesů doprovází i tombola. A
to se po staletí nemění.
Druhy bálů a plesů jsou různé, podle tradic a zájmů obyvatel měst a
obcí.
Podívejme se do encyklopedie, co znamená slovo PLES:
Ples je společenská událost obvykle slavnostní povahy, která je
spojena se společenským tancem za zvuků taneční hudby. Tato
událost mimo jiné umožňuje vzájemné setkávání lidí, kteří by se
jinak pravděpodobně nikdy nesetkali. Plesy bývaly v minulosti
především výsadou vyššího stavu, tedy šlechty. V průběhu 19.
století se plesy postupně staly (ostatně tak jako mnoho jiných
původně šlechtických výsad) běžnou součástí tehdejší měšťanské
společnosti, v té době byly takovéto lidové plesy označovány slovem
bál. Pořádaly je obvykle různé občanské spolky nebo profesní a
stavovská společenstva (cechy) apod.
Vzhledem k slavnostní povaze události je obvykle nutné, aby lidé na plese byli oděni ve vhodném společenském
oděvu (společenské šaty, plesové šaty).
Zvláštní kategorii pak tvoří maškarní ples (maškarní bál), kdy lidé na plese mohou být v přestrojení nebo mohou
užívat karnevalové masky apod.
V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce a organizace, zejména pak spolky a školy. Střední školy
obvykle pořádají každoročně maturitní ples na památku ukončení středoškolského studia, plesy často pořádají i
vysoké školy.
Jedním z prvních plesů býval ples Maškarní, leckde se pořádá v sobotu večer maškarní ples pro dospělé a
odpoledne pro děti. Rej masek a postav v převlecích, tak se většině oslovených vybaví okamžiky, které s tímto
názvem souvisí. Pamětníci si určitě vzpomenou na chvíle, kdy budova sokolovny byla plná výborně se bavících lidí
v převlecích.
I v Loužnici se konaly veselé veselice Šibřinek, největší podíl na jejich pořádání měl podle pamětníků pan Mnislav
Bernt. Ovšem se zbouráním staré sokolovny se tato tradice již neobnovila.
Zato se v Loužnici později pořádali čtyři skvělé plesy či veselice, které měli zvuk a velkou návštěvnost. „Hasičský“
ples, ten byl opravdovou tradicí a Loužničtí hasiči si na něm dávali velice záležet. Vždy byl velmi navštěvován a
stále se na něj všichni velice těší, jelikož si drží svou vysokou úroveň.
Dalším z plesů byl „Haluškový“, nemyslete si, že se jedná o slovenské halušky, to je jen místní název pro
tenoučké bramboráky, které se pečou na plátě, pomazaným špekem a upečené halušky se potírají máslem.
Tento Bál pořádal svaz žen v Loužnici, to se v kuchyni v sokolovně sešly
snad všechny ženy z Loužnice. Každá donesla kyblík brambor a ty se zde
zpracovávali na báječné halušky (bramboráky), ovšem ty museli být
tenoučké, no prostě takové jako na plátě.
V minulém roce se podařilo tuto tradici Haluškového bálu obnovit. Bál
měl veliký úspěch a halušky provoněly celou sokolovnu.
Další vyhlášenou loužnickou veselicí bylo „Poslední mazání“, to pořádal
Sokol Loužnice a bylo to takové rozloučení s uplynulou lyžařskou
sezonou. V Loužnici měli běžky veliký zvuk, vždyť díky Emilovi Halamovi a
Mirkovi Udatnému se zde zrodilo několik běžeckých hvězd a bylo, zde
uspořádáno nespočet úžasných běžeckých závodů.
Podzimní veselicí roku, bylo „Vinobraní“, to vzniklo tak, že na Kopani
uzrálo na podzim hroznové víno (rostlo na domě) a tak se z listí z Kopaně
a z hroznů, které dovezl pan Lufinka z obchodu „Ovoce a Zelenina“,
vytvořila krásná dekorace a pak již stačilo přivést lahve s vínem a zábava
to vždy byla náramná. Pamatujete se ještě na tyto zábavy či plesy?
20
