Page 13 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 02/2015
P. 13
ŽNICKÁ KRONIKA HISTORIE
Z Loužnické kroniky:
…..Věrolomnost české šlechty, Bílou horou, krutovládou Habsburků a cizácké šlechty, ale hlavně neutuchajícícm
bojem poddaného lidu proti panské zvůli, je poznamenáno toto z nejtěžších století v životě českého národa.
Protikladem bědného života znevolněného lidu, byl přepychový a rozmařilý život na šlechtických zámcích. Barokní
mόda, vkus a umělecké pojetí vtiskly svoji pečeť tomuto období a zanechaly nejednu památku po sobě až do
dnešního dne. K nejcenějším patří především barokní stavba kláštera v Hejnicích z posledního desetiletí
XVII.století a chrám Navštívení pany Marie v Hejnicích, postavený ve dvacátých letech XVIII.století. Dokladem
tvůrčího nadání lidových umělců se v našem kraji z barokního období zachovalo velmi mnoho. Patří k nim nejen
rázovitá architektura, ale především značný počet barokních soch a sousoší, křížů, sloupů, které dokreslují
výtvarné pojetí této pohnuté a pro venkovský lid tak těžké doby.
Období druhého nevolnictví, které bylo tak příznačně nazváno !dobou temna“, bylo závěrečnou fází vývoje
feudální společnosti.
Pod přežívajícími a vnitřně se již rozkládajícícmi feudálními pořádky rodily se počátky nového společenského řádu.
Pro další vývoj našeho kraje měly blahý i neblahý vliv válečné události v druhé polovině 18.století, které se
částečně odehrály také v našem kraji. V dubnu roku 1757 byla svedena mezi Libercem a Ještědem bitva mezi
pruskou a rakouskou armádou, jedna z bitev, ve kterých Rakousko prohrálo Slezko, jednu z nejprůmyslovějších
oblastí celé monarchie, kde kvetla jak výroba látek, tak skla.
Ztráta Slezka byla pro Rakousko velmi citelná. Proto se snažila rakouská vláda nahradit tím, že plně podporovala
jak výrobu látek, tak výrobu skleněného zboží v hornatých krajích severních Čech. Bylo založeno více manufaktur.
V roce 1775, na soutoku obce Kamenice, hluboko v Jizerských horách byl založen Kristiánov – památník sklářství
v Jizerských horách. Tato sklárna existovala až do roku 1882, však změněné ekonomické poměry druhé poloviny
IXX.století a rozvoj jabloneckého bižuterního průmyslu pro prusko – francouské válce, donutily Leopolda Riedla,
majitele této sklárny, přenést výrobu surového skla do Rýnovic, do blízkosti odběratelů a moderních komunikací.
Vzapomenutí zapadla století sklářské slávy Kristiánova.
Když v roce 1964
byla obnovena
jediná zachovalá
chalupa starého
sídliště, hutní
hospoda Liščí
bouda a
pracovníky Muzea
skla v Jablonci
nad Nisou byl
vybudován
sklromný
památník sklářství
v Jizerských
horách, šlo tu o
projev úcty
k minulé práci a
velkému a
záslužnému dílu
neznámých
generacích
sklářských dělníků
– nositelů těch hodnot, na které bižuterní a sklářská výroba na Jablonecku navázala a dále rozvíjí……
Foto: Kristiánov
Pokračování příště……
13
Z Loužnické kroniky:
…..Věrolomnost české šlechty, Bílou horou, krutovládou Habsburků a cizácké šlechty, ale hlavně neutuchajícícm
bojem poddaného lidu proti panské zvůli, je poznamenáno toto z nejtěžších století v životě českého národa.
Protikladem bědného života znevolněného lidu, byl přepychový a rozmařilý život na šlechtických zámcích. Barokní
mόda, vkus a umělecké pojetí vtiskly svoji pečeť tomuto období a zanechaly nejednu památku po sobě až do
dnešního dne. K nejcenějším patří především barokní stavba kláštera v Hejnicích z posledního desetiletí
XVII.století a chrám Navštívení pany Marie v Hejnicích, postavený ve dvacátých letech XVIII.století. Dokladem
tvůrčího nadání lidových umělců se v našem kraji z barokního období zachovalo velmi mnoho. Patří k nim nejen
rázovitá architektura, ale především značný počet barokních soch a sousoší, křížů, sloupů, které dokreslují
výtvarné pojetí této pohnuté a pro venkovský lid tak těžké doby.
Období druhého nevolnictví, které bylo tak příznačně nazváno !dobou temna“, bylo závěrečnou fází vývoje
feudální společnosti.
Pod přežívajícími a vnitřně se již rozkládajícícmi feudálními pořádky rodily se počátky nového společenského řádu.
Pro další vývoj našeho kraje měly blahý i neblahý vliv válečné události v druhé polovině 18.století, které se
částečně odehrály také v našem kraji. V dubnu roku 1757 byla svedena mezi Libercem a Ještědem bitva mezi
pruskou a rakouskou armádou, jedna z bitev, ve kterých Rakousko prohrálo Slezko, jednu z nejprůmyslovějších
oblastí celé monarchie, kde kvetla jak výroba látek, tak skla.
Ztráta Slezka byla pro Rakousko velmi citelná. Proto se snažila rakouská vláda nahradit tím, že plně podporovala
jak výrobu látek, tak výrobu skleněného zboží v hornatých krajích severních Čech. Bylo založeno více manufaktur.
V roce 1775, na soutoku obce Kamenice, hluboko v Jizerských horách byl založen Kristiánov – památník sklářství
v Jizerských horách. Tato sklárna existovala až do roku 1882, však změněné ekonomické poměry druhé poloviny
IXX.století a rozvoj jabloneckého bižuterního průmyslu pro prusko – francouské válce, donutily Leopolda Riedla,
majitele této sklárny, přenést výrobu surového skla do Rýnovic, do blízkosti odběratelů a moderních komunikací.
Vzapomenutí zapadla století sklářské slávy Kristiánova.
Když v roce 1964
byla obnovena
jediná zachovalá
chalupa starého
sídliště, hutní
hospoda Liščí
bouda a
pracovníky Muzea
skla v Jablonci
nad Nisou byl
vybudován
sklromný
památník sklářství
v Jizerských
horách, šlo tu o
projev úcty
k minulé práci a
velkému a
záslužnému dílu
neznámých
generacích
sklářských dělníků
– nositelů těch hodnot, na které bižuterní a sklářská výroba na Jablonecku navázala a dále rozvíjí……
Foto: Kristiánov
Pokračování příště……
13
