Page 8 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2017
P. 8
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2017
LIBERECKÝ KRAJ - Se začínajícím
adventním obdobím zvou kasteláni
hradů a zámků na romantické
prohlídky vánočně nazdobenými
komnatami, na vánoční koncerty a
také trhy. Na hradech a zámcích je již
hotovo, a tak se návštěvníci mohou
těšit na nazdobené stromečky, vonící
cukroví, tradiční výzdobu prostor a
během prohlídky se také dozvědět,
jak Vánoce trávily šlechtické rodiny.
Prohlídky jsou plánovány na adventní
víkendy, zámek Slatiňany bude
otevřen i o svátcích, stejně jako
Betlém Hlinsko. Nový rok lze přivítat
na Kunětické hoře nebo na Sychrově.
„Zimní, vánoční prohlídky jsou
každoročně více a více navštěvovány,
neboť, i když vedou třeba stejnými
prostorami jako ty letní, mají úplně jiný nádech. Všude voní nazdobené stromečky, cukroví, návštěvníci vidí
původní výzdobu, aranžmá na jídelních stolech, ale třeba i dárky, které si šlechta dávala pod stromeček,"
vypočítal přednosti zimních prohlídek ředitel NPÚ, ÚPS na Sychrově PhDr. Miloš Kadlec. „Zároveň ale
musím návštěvníky varovat - na hradech a zámcích to krásně voní, atmosféra je skutečně slavnostní, ale je
potřeba se teple obléknout!," dodal.
Během adventních prohlídek návštěvníci uvidí kromě nazdobených stromečků i dárky, které si šlechta
dávala pod stromeček - pánové se většinou těšili z dýmek, knih, map, psacích potřeb, oblečení, ale i
portrétů, dámy dostávaly kromě šperků také drobné kusy nábytku, šperkovnice apod. Na děti čekalo
hlavně oblečení, knihy, ale samozřejmě také hračky, i když ne v takovém množství, jak je tomu dnes.
Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře
Františka I. Uvádí se, že na rakouský císařský dvůr tradici vánočního stromku přinesla arcivévodkyně
Henrietta z Nassau-Weilburgu, choť arcivévody Karla, která pocházela z Německa, kde se tato tradice
zrodila. Do Čech se tradice vánočních stromků dostala ještě o několik let dříve, v roce 1812, a to do rodiny
ředitele stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku
v pražské Libni jako překvapení pro své hosty z řad pražské smetánky. Zavedení tradice stromečků do
běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky bývaly zpočátku také
zavěšovány ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či hrozinkami.
Šlechtické stolování bylo slavnostní a období Vánoc bylo mimořádné i v tom, že děti jedli spolu s rodiči. Na
štědrovečerním stole nechyběly pokrmy z ryb, zvěřina, ale třeba také puding a velice oblíbený jablečný
štrůdl či lívance. Všude platilo, že nadílku dostali nejdříve sloužící a to ve formě peněz, šatstva nebo jídla.
Vánoční dárky nebyly zabalené, čekaly pod stromečkem ve své nádheře, až zpravidla paní domu řekne,
komu jaký dárek patří. Tradice balení dárků se v Čechách rozšířila až po vzniku Československa v roce
1918.
http://www.nasejablonecko.cz/
8
LIBERECKÝ KRAJ - Se začínajícím
adventním obdobím zvou kasteláni
hradů a zámků na romantické
prohlídky vánočně nazdobenými
komnatami, na vánoční koncerty a
také trhy. Na hradech a zámcích je již
hotovo, a tak se návštěvníci mohou
těšit na nazdobené stromečky, vonící
cukroví, tradiční výzdobu prostor a
během prohlídky se také dozvědět,
jak Vánoce trávily šlechtické rodiny.
Prohlídky jsou plánovány na adventní
víkendy, zámek Slatiňany bude
otevřen i o svátcích, stejně jako
Betlém Hlinsko. Nový rok lze přivítat
na Kunětické hoře nebo na Sychrově.
„Zimní, vánoční prohlídky jsou
každoročně více a více navštěvovány,
neboť, i když vedou třeba stejnými
prostorami jako ty letní, mají úplně jiný nádech. Všude voní nazdobené stromečky, cukroví, návštěvníci vidí
původní výzdobu, aranžmá na jídelních stolech, ale třeba i dárky, které si šlechta dávala pod stromeček,"
vypočítal přednosti zimních prohlídek ředitel NPÚ, ÚPS na Sychrově PhDr. Miloš Kadlec. „Zároveň ale
musím návštěvníky varovat - na hradech a zámcích to krásně voní, atmosféra je skutečně slavnostní, ale je
potřeba se teple obléknout!," dodal.
Během adventních prohlídek návštěvníci uvidí kromě nazdobených stromečků i dárky, které si šlechta
dávala pod stromeček - pánové se většinou těšili z dýmek, knih, map, psacích potřeb, oblečení, ale i
portrétů, dámy dostávaly kromě šperků také drobné kusy nábytku, šperkovnice apod. Na děti čekalo
hlavně oblečení, knihy, ale samozřejmě také hračky, i když ne v takovém množství, jak je tomu dnes.
Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře
Františka I. Uvádí se, že na rakouský císařský dvůr tradici vánočního stromku přinesla arcivévodkyně
Henrietta z Nassau-Weilburgu, choť arcivévody Karla, která pocházela z Německa, kde se tato tradice
zrodila. Do Čech se tradice vánočních stromků dostala ještě o několik let dříve, v roce 1812, a to do rodiny
ředitele stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku
v pražské Libni jako překvapení pro své hosty z řad pražské smetánky. Zavedení tradice stromečků do
běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky bývaly zpočátku také
zavěšovány ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či hrozinkami.
Šlechtické stolování bylo slavnostní a období Vánoc bylo mimořádné i v tom, že děti jedli spolu s rodiči. Na
štědrovečerním stole nechyběly pokrmy z ryb, zvěřina, ale třeba také puding a velice oblíbený jablečný
štrůdl či lívance. Všude platilo, že nadílku dostali nejdříve sloužící a to ve formě peněz, šatstva nebo jídla.
Vánoční dárky nebyly zabalené, čekaly pod stromečkem ve své nádheře, až zpravidla paní domu řekne,
komu jaký dárek patří. Tradice balení dárků se v Čechách rozšířila až po vzniku Československa v roce
1918.
http://www.nasejablonecko.cz/
8
