Page 25 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 44/2017
P. 25
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 44/2017
LOUŽNICKÉ TRADICE
ADVENT
Neděle, 3. prosince do neděle, 24. prosince 2017
První neděle adventní je v západní liturgické tradici první neděle vánočního okruhu a je vnímána jako
začátek liturgického roku. V kalendáři je to neděle mezi 27. listopadem a 3. prosincem; aby tak do
slavnosti Narození Páně 25. prosince "se vešly" celkem čtyři adventní neděle.
Letos je tedy nejkratší advent sice 4 neděle, ale 3 týdny.
Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského „adventus“, což znamená
"příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila
na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem.
Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného
jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy,
tanec a zpěv. I tak se o adventu konaly některé lidové obřady, které tento
zákaz více méně porušovaly.
První adventní nedělí navíc začínal (na rozdíl od toho kalendářního)
liturgický rok. Křesťané totiž odvíjeli čas od narození Krista, tj. že ke všem
událostem docházelo buď ante nebo post Christum natum (před nebo po
narození Krista).
Až do třetí adventní neděle byla charakteristickou postní barvou temně
fialová, po třetí neděli ji nahradila barva, symbolizující radost, barva růžová.
Každá z adventních nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová,
stříbrná a zlatá). Doba adventní nebyla svým začátkem ani délkou vždy
stejná. Například z roku 581 pochází nařízení biskupa Perpetua, podle něhož
byl stanoven začátek adventu na svátek sv. Martina, tzn. 11. listopadu.
Rovněž jsou zmínky o 40 denním půstu před Vánocemi. Sněm církevní
Turonský roku 567 n.l. ustanovil začátek adventu na počátek prosince. Z
roku 1001 pochází z opatství Abbo zmínka o adventu, trvajícím čtyři neděle.
Advent, tak jak ho známe, začíná čtvrtou neděli před Štědrým večerem, trvá
22 až 28 dní a může připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a
3. prosincem.
Pokud budete ctít Advent, tak jako v časech našich praprapředků, jistě si
udělejte čas a udělejte si procházku skoro již zimním lesem. S překvapením
zjistíte, že les žije a je krásný i v zimě. Všimnete si že, mech není jen
zelený. Je krásně světle šedý, zelený v různých odstínech. Vezměte velkou
mísu nebo talíř a vkusně naskládejte různé druhy mechu vedle sebe. Je i
pěkné zapíchat borůvkové a brusinkové větvičky ale i jehličnany. Možná dokonce najdete i houby. Je opravdu teplý
podzim. Ještě něco červeného, šípky a vypadá to krásně na stole jako dekorace. Jen pozor na svíčky! Doporučuji vlhčit
vodou. Je to krása a vlastní inspirace.
V horách se s přípravami na Vánoce kvůli sněhu začínalo brzo, většinou už v říjnu, kdy hospodyňky vyrazily na
rokytnickou pouť, shánět zásoby na zimu. Začátkem prosince se široké okolí scházelo na předvánočních trzích v
Jilemnici, kde své zboží nabízeli trhovci od Poniklé až po Paku. Hospodyňky tu sehnaly perníky, kvasnice do koláčů,
střevíce, metly i figurky do betlémů. V období před svátky bylo zvykem se postit, aby lidé viděli „zlaté prasátko“. Mlsné
děti rodiče strašili Perchtou, která by jim, v případě porušení půstu, rozpárala břicho. Perchta byla jedna z mnoha
postav, která před svátky obcházela stavení. Obchůzky byly tehdy velice populární. Kromě nám známé Barborky a
Mikulášského průvodu s čerty a anděly před Vánoci chodila nadělovat také Štědrá bába a na horách Krystydle.
O Adventu:
Před adventem se smělo veselit, tančit či dobře jíst naposledy o svátku svaté Cecílie (22.11.)
Nejhorší bývalo třídenní období „suchých dnů“, kdy směli věřící požívat jen suchý chléb, těmto dnům se říkalo ad-
ventní kvatembr.
6. Století se během adventu smělo jen vyjímečně uzavírat manželství a to jen u biskupa.
Adventní odříkání skončilo až o Štědrém večeru s příchodem první hvězdičky.
V první polovině adventu konají katoličtí věřící již za ranního svítání bohoslužby zvané roráty.
V 1.polovině 19.století se v Německu a Rakousku objevily první adventní věnce. Tenkrát byly ještě ze dřeva
25
LOUŽNICKÉ TRADICE
ADVENT
Neděle, 3. prosince do neděle, 24. prosince 2017
První neděle adventní je v západní liturgické tradici první neděle vánočního okruhu a je vnímána jako
začátek liturgického roku. V kalendáři je to neděle mezi 27. listopadem a 3. prosincem; aby tak do
slavnosti Narození Páně 25. prosince "se vešly" celkem čtyři adventní neděle.
Letos je tedy nejkratší advent sice 4 neděle, ale 3 týdny.
Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského „adventus“, což znamená
"příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila
na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem.
Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného
jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy,
tanec a zpěv. I tak se o adventu konaly některé lidové obřady, které tento
zákaz více méně porušovaly.
První adventní nedělí navíc začínal (na rozdíl od toho kalendářního)
liturgický rok. Křesťané totiž odvíjeli čas od narození Krista, tj. že ke všem
událostem docházelo buď ante nebo post Christum natum (před nebo po
narození Krista).
Až do třetí adventní neděle byla charakteristickou postní barvou temně
fialová, po třetí neděli ji nahradila barva, symbolizující radost, barva růžová.
Každá z adventních nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová,
stříbrná a zlatá). Doba adventní nebyla svým začátkem ani délkou vždy
stejná. Například z roku 581 pochází nařízení biskupa Perpetua, podle něhož
byl stanoven začátek adventu na svátek sv. Martina, tzn. 11. listopadu.
Rovněž jsou zmínky o 40 denním půstu před Vánocemi. Sněm církevní
Turonský roku 567 n.l. ustanovil začátek adventu na počátek prosince. Z
roku 1001 pochází z opatství Abbo zmínka o adventu, trvajícím čtyři neděle.
Advent, tak jak ho známe, začíná čtvrtou neděli před Štědrým večerem, trvá
22 až 28 dní a může připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a
3. prosincem.
Pokud budete ctít Advent, tak jako v časech našich praprapředků, jistě si
udělejte čas a udělejte si procházku skoro již zimním lesem. S překvapením
zjistíte, že les žije a je krásný i v zimě. Všimnete si že, mech není jen
zelený. Je krásně světle šedý, zelený v různých odstínech. Vezměte velkou
mísu nebo talíř a vkusně naskládejte různé druhy mechu vedle sebe. Je i
pěkné zapíchat borůvkové a brusinkové větvičky ale i jehličnany. Možná dokonce najdete i houby. Je opravdu teplý
podzim. Ještě něco červeného, šípky a vypadá to krásně na stole jako dekorace. Jen pozor na svíčky! Doporučuji vlhčit
vodou. Je to krása a vlastní inspirace.
V horách se s přípravami na Vánoce kvůli sněhu začínalo brzo, většinou už v říjnu, kdy hospodyňky vyrazily na
rokytnickou pouť, shánět zásoby na zimu. Začátkem prosince se široké okolí scházelo na předvánočních trzích v
Jilemnici, kde své zboží nabízeli trhovci od Poniklé až po Paku. Hospodyňky tu sehnaly perníky, kvasnice do koláčů,
střevíce, metly i figurky do betlémů. V období před svátky bylo zvykem se postit, aby lidé viděli „zlaté prasátko“. Mlsné
děti rodiče strašili Perchtou, která by jim, v případě porušení půstu, rozpárala břicho. Perchta byla jedna z mnoha
postav, která před svátky obcházela stavení. Obchůzky byly tehdy velice populární. Kromě nám známé Barborky a
Mikulášského průvodu s čerty a anděly před Vánoci chodila nadělovat také Štědrá bába a na horách Krystydle.
O Adventu:
Před adventem se smělo veselit, tančit či dobře jíst naposledy o svátku svaté Cecílie (22.11.)
Nejhorší bývalo třídenní období „suchých dnů“, kdy směli věřící požívat jen suchý chléb, těmto dnům se říkalo ad-
ventní kvatembr.
6. Století se během adventu smělo jen vyjímečně uzavírat manželství a to jen u biskupa.
Adventní odříkání skončilo až o Štědrém večeru s příchodem první hvězdičky.
V první polovině adventu konají katoličtí věřící již za ranního svítání bohoslužby zvané roráty.
V 1.polovině 19.století se v Německu a Rakousku objevily první adventní věnce. Tenkrát byly ještě ze dřeva
25
