Page 13 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 41/2015
P. 13
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
DÝNĚ
Dýně je lidový název nejčastěji pro tykev turek (nazývanou také dýně obecná, latinsky: Cucurbita pepo, nejčastěji
varieta pepo) nebo tykev velkoplodou (nazývanou také dýně velkoplodá, latinsky: Cucurbita maxima). Jedná se
nejčastěji o zeleninu oranžové barvy z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae).
Jedná se o jednoletou popínavou rostlinu původem z
Latinské Ameriky. Do Evropy se dostala koncem 15.
století v souvislosti se španělskými kolumbovskými
výpravami.
Listy jsou nedělené nebo dlanitě laločné. Plodem je
bobule různého tvaru a zabarvení. Z 90 % obsahuje
vodu a důležité minerální látky (železo, hořčík,
draslík, sodík). Dále také obsahuje alfa a beta
karoten. Dýně je neodmyslitelným symbolem
amerického svátku Halloween.
Dýně obsahuje téměř všechny vitaminy
(zejména pak A, betakarotén, B1, B2, B3), z
minerálních látek především draslík, hořčík,
železo a měď a to v optimálním poměru.
Semena dýní, jsou velkou zásobárnou zinku,
dále hořčíku, vápníku, železa a fosforu.
• používá se k léčbě poruch funkce žaludku, sleziny a slinivky břišní, k léčbě cukrovky
• vysoký obsah draslíku a nízký obsah sodíku činí z dýňové dužiny výborný lék na srdeční a
ledvinové poruchy
• má močopudné a žlučopudné účinky
• snižuje hladinu cholesterolu v krvi
• mírně opražená loupaná semínka příznivě ovlivňují problémy s prostatou
• posiluje organismus, pomáhá při jeho detoxikaci (váže toxické látky, rozpouští je a usnadňuje
jejich vyloučení z těla), je zdrojem vlákniny
• pro nízký energetický obsah ji lze doporučit do jídelníčku redukčních diet
Dýně obsahuje především betakaroten, který působí pozitivně na kvalitu kůže a chrání ji před účinky UV
záření. Čím více je dýně zabarvena do oranžova, tím více betakarotenu obsahuje.
Dýně obsahují také řadu vitamínů (především jsou to vitamíny A, C, E) a minerálních látek (draslík,
fosfor, hořčík, vápník a železo). Dýňová semena a současně lisovaný olej z těchto semínek obsahuje
veliké množství zinku, který působí pozitivně na tvorbu a růst vlasů a nehtů.
Vysoký obsah vlákniny je příznivý pro správnou činnost střev. Dýně má detoxikační a močopudné
účinky, výborně posiluje imunitní systém a je skvělým lékem na srdeční poruchy a onemocnění
ledvin. Dýňová semínka působí kladně také na
potíže s prostatou. Dýně je výborným doplňkem
stravy i při onemocnění žaludku, sleziny a
slinivky břišní.
Z babiččina herbáře: Tykev obecná (Cucurbita pepo)
jest jednoletá bylina, má lodyhu položenou, hranatou,
srstnatou a 10—20 st. dlouhou, opatřenou úponkami.
Listy veliké jsou srdčité, srstnaté; květy zvonkovité,
barvy pomerančové. Plod jest veliká, obyčejně kulatá
bobule, jež obsahuje množství zploštělých semen v šesti
dvojitých řadách. Pochází z Orientu a pěstuje se k vůli
plodům (turkům), jichž dužninou krmívají se prasata;
upravenou různě též lidé požívají.
12.10. 1492 – Janovský mořeplavec Kryštof
Kolumbus objevil při hledání cesty do Indie
Ameriku a tím se do Evropy dostaly nové plodiny
a mezi nimi dýně.
13
DÝNĚ
Dýně je lidový název nejčastěji pro tykev turek (nazývanou také dýně obecná, latinsky: Cucurbita pepo, nejčastěji
varieta pepo) nebo tykev velkoplodou (nazývanou také dýně velkoplodá, latinsky: Cucurbita maxima). Jedná se
nejčastěji o zeleninu oranžové barvy z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae).
Jedná se o jednoletou popínavou rostlinu původem z
Latinské Ameriky. Do Evropy se dostala koncem 15.
století v souvislosti se španělskými kolumbovskými
výpravami.
Listy jsou nedělené nebo dlanitě laločné. Plodem je
bobule různého tvaru a zabarvení. Z 90 % obsahuje
vodu a důležité minerální látky (železo, hořčík,
draslík, sodík). Dále také obsahuje alfa a beta
karoten. Dýně je neodmyslitelným symbolem
amerického svátku Halloween.
Dýně obsahuje téměř všechny vitaminy
(zejména pak A, betakarotén, B1, B2, B3), z
minerálních látek především draslík, hořčík,
železo a měď a to v optimálním poměru.
Semena dýní, jsou velkou zásobárnou zinku,
dále hořčíku, vápníku, železa a fosforu.
• používá se k léčbě poruch funkce žaludku, sleziny a slinivky břišní, k léčbě cukrovky
• vysoký obsah draslíku a nízký obsah sodíku činí z dýňové dužiny výborný lék na srdeční a
ledvinové poruchy
• má močopudné a žlučopudné účinky
• snižuje hladinu cholesterolu v krvi
• mírně opražená loupaná semínka příznivě ovlivňují problémy s prostatou
• posiluje organismus, pomáhá při jeho detoxikaci (váže toxické látky, rozpouští je a usnadňuje
jejich vyloučení z těla), je zdrojem vlákniny
• pro nízký energetický obsah ji lze doporučit do jídelníčku redukčních diet
Dýně obsahuje především betakaroten, který působí pozitivně na kvalitu kůže a chrání ji před účinky UV
záření. Čím více je dýně zabarvena do oranžova, tím více betakarotenu obsahuje.
Dýně obsahují také řadu vitamínů (především jsou to vitamíny A, C, E) a minerálních látek (draslík,
fosfor, hořčík, vápník a železo). Dýňová semena a současně lisovaný olej z těchto semínek obsahuje
veliké množství zinku, který působí pozitivně na tvorbu a růst vlasů a nehtů.
Vysoký obsah vlákniny je příznivý pro správnou činnost střev. Dýně má detoxikační a močopudné
účinky, výborně posiluje imunitní systém a je skvělým lékem na srdeční poruchy a onemocnění
ledvin. Dýňová semínka působí kladně také na
potíže s prostatou. Dýně je výborným doplňkem
stravy i při onemocnění žaludku, sleziny a
slinivky břišní.
Z babiččina herbáře: Tykev obecná (Cucurbita pepo)
jest jednoletá bylina, má lodyhu položenou, hranatou,
srstnatou a 10—20 st. dlouhou, opatřenou úponkami.
Listy veliké jsou srdčité, srstnaté; květy zvonkovité,
barvy pomerančové. Plod jest veliká, obyčejně kulatá
bobule, jež obsahuje množství zploštělých semen v šesti
dvojitých řadách. Pochází z Orientu a pěstuje se k vůli
plodům (turkům), jichž dužninou krmívají se prasata;
upravenou různě též lidé požívají.
12.10. 1492 – Janovský mořeplavec Kryštof
Kolumbus objevil při hledání cesty do Indie
Ameriku a tím se do Evropy dostaly nové plodiny
a mezi nimi dýně.
13
