Page 28 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 36/2018
P. 28
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 36/2018
LOUŽNICKÉ TRADICE
VINOBRANÍ
I když v Loužnici nemáme vinice, ale několik „hlav révy vinné“ by se tu našlo, tak slavení
vinobraní, zde mělo velkou tradici. V Loužnici se do roku 1989 slavívávalo vinobraní, které
pořádali Loužničtí hasiči a dobré
hrozny kupovali v Tanvaldě u
pana Havla a později jim víno
obstarával pan Lufinka.
Sokolovna se vyzdobila listím a
celými liány z vinné révy od
Dobrouše Hnídka z Kopaně. Z nich
se pak vázaly svazky s celými hrozny
vína a přidělávaly se na zdi a na dveře
jako girlandy. Také byl vínem bohatě
ozdoben velký kruh, který visel pod
stropem, ten se o půlnoci otrhal. Myšlenka
pořádat v Loužnici vinobraní napadla pana
Františka Blažka a Ladika Šourka, kteří měli
také celou akci na starosti. O Loužnické vinobraní byl veliký zájem a vždy přišla spousta lidí, sokolovna
byla úplně plná. Také se při této příležitosti loučilo s chlapci, kteří odcházeli na povinnou základní vojenskou službu.
Pokud máte na tato vinobraní nějakou vzpomínku, či fotografii, budu ráda, když se o něj s námi podělíte.
Vinobraní připadá na období mezi sklizní na polích a
podzimní setbou. V krajích, kde byly vinohrady,
patřilo vinobraní k největším svátkům v roce –
zejména pokud byla úroda vína zvláště dobrá. Ženy
sbíraly hrozny vína do košů a ty pak odnášely do
kádí. Tomu ale předcházel jeden prastarý zvyk. V
předvečer svátku narození Panny Marie se
především v krajích na jižní Moravě „zarážela hora“.
Hlídač - hotař vinohradu nechal ráno v kostele u
zpovědi posvětit kytici polních květů. Poté se odebral
k vinohradu, kde nabodl na dlouhé bidlo na jeden
konec jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal
jámu, položil přes ni takto ozdobené bidlo a rozdělal
oheň, na kterém spálil posvěcenou kytici z loňského
roku. Na to přišel starosta s hospodářem, třikráte
obešli jámu, pokropili jí svěcenou vodou a pomodlili se. Modlitby byli směřované hlavně ke sv. Urbanovi – patronovi
všech vinařů. Po motlitbě každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě vztyčili ozdobené bidlo a
zaházeli jí. Vztyčení bidla značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do vinobraní vstoupit.
28
LOUŽNICKÉ TRADICE
VINOBRANÍ
I když v Loužnici nemáme vinice, ale několik „hlav révy vinné“ by se tu našlo, tak slavení
vinobraní, zde mělo velkou tradici. V Loužnici se do roku 1989 slavívávalo vinobraní, které
pořádali Loužničtí hasiči a dobré
hrozny kupovali v Tanvaldě u
pana Havla a později jim víno
obstarával pan Lufinka.
Sokolovna se vyzdobila listím a
celými liány z vinné révy od
Dobrouše Hnídka z Kopaně. Z nich
se pak vázaly svazky s celými hrozny
vína a přidělávaly se na zdi a na dveře
jako girlandy. Také byl vínem bohatě
ozdoben velký kruh, který visel pod
stropem, ten se o půlnoci otrhal. Myšlenka
pořádat v Loužnici vinobraní napadla pana
Františka Blažka a Ladika Šourka, kteří měli
také celou akci na starosti. O Loužnické vinobraní byl veliký zájem a vždy přišla spousta lidí, sokolovna
byla úplně plná. Také se při této příležitosti loučilo s chlapci, kteří odcházeli na povinnou základní vojenskou službu.
Pokud máte na tato vinobraní nějakou vzpomínku, či fotografii, budu ráda, když se o něj s námi podělíte.
Vinobraní připadá na období mezi sklizní na polích a
podzimní setbou. V krajích, kde byly vinohrady,
patřilo vinobraní k největším svátkům v roce –
zejména pokud byla úroda vína zvláště dobrá. Ženy
sbíraly hrozny vína do košů a ty pak odnášely do
kádí. Tomu ale předcházel jeden prastarý zvyk. V
předvečer svátku narození Panny Marie se
především v krajích na jižní Moravě „zarážela hora“.
Hlídač - hotař vinohradu nechal ráno v kostele u
zpovědi posvětit kytici polních květů. Poté se odebral
k vinohradu, kde nabodl na dlouhé bidlo na jeden
konec jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal
jámu, položil přes ni takto ozdobené bidlo a rozdělal
oheň, na kterém spálil posvěcenou kytici z loňského
roku. Na to přišel starosta s hospodářem, třikráte
obešli jámu, pokropili jí svěcenou vodou a pomodlili se. Modlitby byli směřované hlavně ke sv. Urbanovi – patronovi
všech vinařů. Po motlitbě každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě vztyčili ozdobené bidlo a
zaházeli jí. Vztyčení bidla značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do vinobraní vstoupit.
28
