Page 15 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 33/2015
P. 15
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
BRUSINKA
(BRUSNICE BRUSINKA, BRUSINKA OBECNÁ)
Celoročně zelený keříček, který je 10 až 30 cm vysoký,
dřevnatějící. Větve vzpřímené nebo vystoupavé, oblé.
Listy krátce řapíkaté, kožovité, obvejčité, eliptické nebo
okrouhlé, na okraji celokrajné a mírně podvinuté, na
spodní straně drobně tečkované. Květy v koncových
hroznech, koruna zvonkovitá, 4 až 5četná, bílá, s
růžovým nádechem. Plody jsou červené, jedlé bobule, jež
dozrávají v VII až IX. Kvete v V až VII.
Brusinka roste: Světlé lesy, vřesoviště, rašeliniště,
pastviny, písčiny, skály, kosodřeviny, horské louky, na
půdách kyselých, chudých, rašelinných, písčitých, kamenitých.
Rozšířená je v ČR v teplých oblastech vzácně nebo zcela chybí, v chladnějších oblastech roztroušeně až hojně,
nejvíce v podhorských až horských polohách. Celkově roste v chladnější části Evropy (neroste ve Středozemí, v
Alpách až do nadmořské výšky 3000 m) a Asie, vyskytuje se i za polárním kruhem, na východě roste až po
Japonsko, dále roste v Severní Americe a v Grónsku.
Sbírá se list (Folium vitis-idaeae) a to koncem léta nebo na podzim, některými autory je doporučován i jarní sběr.
Suší se rychle ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C.
Droga obsahuje fenolický glykosid arbutin (asi 5%), flavonoidy, třísloviny, kyselinu gallovou,
benzoovou a šťavelovou, hydrocholin, cholesterin, tanin, vaccinin, trochu vitamínu C a další látky,
ze stopových prvků je zajímavý zejména hořčík. Plody obsahují podobné látky, mají ale více cukru,
barviv, kyseliny šťavelové a vitamínu C.
Droga má účinky močopudné a desinfekční, užívá se tudíž zejména při zánětech močového měchýře
či močových cest, působí i mírně proti průjmově. Jako pomocný prostředek je možno brusinky
podávat i při léčbě cukrovky a nemocech žlučníku. Podává se nejčastěji ve formě macerátu (droga se
luhuje 8 hodin a před použitím se nechá projít krátkým, jen několika sekundovým varem), výrazné desinfekční
účinky vykazuje i prášek ze sušených plodů. Droga nemá nežádoucích účinků, ale neměla by být podávána
dlouhodobě (tj. déle než 2 měsíce najednou a ne víc než 4 měsíce v roce), kontraindikována pak je při těžších
poruchách jater, plody by pak neměly být brány vzhledem k vyššímu obsahu kyseliny šťavelové při ledvinové
dietě.
V lidovém léčitelství se list používá jako složka čajových směsí s močopudným a dezinfekčním
účinkem. Při zánětech močového měchýře a močových cest se používá odvar z 10 g řezané drogy na
půl litru vody denně. K zamezení nadměrného vyluhování tříslovin je vhodné drogu nejprve nechat určitou
dobu ve studené vodě a pak jen krátce povařit a zcedit.
Používá se také jako mírný prostředek při průjmech (odvar) a podobně jako borůvkové listy se někdy
používá jako součást pomocných čajovin při léčbě cukrovky a při onemocnění žlučníku.
Plody jsou velmi oblíbené ovoce, používané hlavně ke kompotování. Dozrávají od července do září. Obsahují
podobné látky jako listy, ale mají navíc větší množství cukrů, barviv a vitamínu C. Také obsahují značně vysoké
množství kyseliny šťavelové, takže nejsou vhodné při ledvinové dietě.
Vzácně u nás roste (hlavně na rašeliništích a vrchovištích) drobný stále zelený polokeřík – klikva bahenní, lidově
známá jako mechová brusinka. Má růžové květy, plody podobné brusinkovým, ale větší (až 15mm v průměru).
Připravuje se z nich velice chutný kompot charakteristické svíravě nahořklé chuti. K nám se dováží z Ruska a
Finska, kde dosud roste v hojném množství. Slouží jako vhodná a na vitamín C bohatá náhrada brusinkového
kompotu
Užívání brusinky by se mělo omezit na dobu dvou měsíců, a to maximálně dvakrát ročně. Léčíte-li se s něčím,
bude dobré se o užívání výluhu a nálevu z brusinek poradit s lékařem. Také v lékárnách, kde jsou k dostání
sušené plody a brusinkové čaje, vám s užíváním a dávkováním poradí.
15
BRUSINKA
(BRUSNICE BRUSINKA, BRUSINKA OBECNÁ)
Celoročně zelený keříček, který je 10 až 30 cm vysoký,
dřevnatějící. Větve vzpřímené nebo vystoupavé, oblé.
Listy krátce řapíkaté, kožovité, obvejčité, eliptické nebo
okrouhlé, na okraji celokrajné a mírně podvinuté, na
spodní straně drobně tečkované. Květy v koncových
hroznech, koruna zvonkovitá, 4 až 5četná, bílá, s
růžovým nádechem. Plody jsou červené, jedlé bobule, jež
dozrávají v VII až IX. Kvete v V až VII.
Brusinka roste: Světlé lesy, vřesoviště, rašeliniště,
pastviny, písčiny, skály, kosodřeviny, horské louky, na
půdách kyselých, chudých, rašelinných, písčitých, kamenitých.
Rozšířená je v ČR v teplých oblastech vzácně nebo zcela chybí, v chladnějších oblastech roztroušeně až hojně,
nejvíce v podhorských až horských polohách. Celkově roste v chladnější části Evropy (neroste ve Středozemí, v
Alpách až do nadmořské výšky 3000 m) a Asie, vyskytuje se i za polárním kruhem, na východě roste až po
Japonsko, dále roste v Severní Americe a v Grónsku.
Sbírá se list (Folium vitis-idaeae) a to koncem léta nebo na podzim, některými autory je doporučován i jarní sběr.
Suší se rychle ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C.
Droga obsahuje fenolický glykosid arbutin (asi 5%), flavonoidy, třísloviny, kyselinu gallovou,
benzoovou a šťavelovou, hydrocholin, cholesterin, tanin, vaccinin, trochu vitamínu C a další látky,
ze stopových prvků je zajímavý zejména hořčík. Plody obsahují podobné látky, mají ale více cukru,
barviv, kyseliny šťavelové a vitamínu C.
Droga má účinky močopudné a desinfekční, užívá se tudíž zejména při zánětech močového měchýře
či močových cest, působí i mírně proti průjmově. Jako pomocný prostředek je možno brusinky
podávat i při léčbě cukrovky a nemocech žlučníku. Podává se nejčastěji ve formě macerátu (droga se
luhuje 8 hodin a před použitím se nechá projít krátkým, jen několika sekundovým varem), výrazné desinfekční
účinky vykazuje i prášek ze sušených plodů. Droga nemá nežádoucích účinků, ale neměla by být podávána
dlouhodobě (tj. déle než 2 měsíce najednou a ne víc než 4 měsíce v roce), kontraindikována pak je při těžších
poruchách jater, plody by pak neměly být brány vzhledem k vyššímu obsahu kyseliny šťavelové při ledvinové
dietě.
V lidovém léčitelství se list používá jako složka čajových směsí s močopudným a dezinfekčním
účinkem. Při zánětech močového měchýře a močových cest se používá odvar z 10 g řezané drogy na
půl litru vody denně. K zamezení nadměrného vyluhování tříslovin je vhodné drogu nejprve nechat určitou
dobu ve studené vodě a pak jen krátce povařit a zcedit.
Používá se také jako mírný prostředek při průjmech (odvar) a podobně jako borůvkové listy se někdy
používá jako součást pomocných čajovin při léčbě cukrovky a při onemocnění žlučníku.
Plody jsou velmi oblíbené ovoce, používané hlavně ke kompotování. Dozrávají od července do září. Obsahují
podobné látky jako listy, ale mají navíc větší množství cukrů, barviv a vitamínu C. Také obsahují značně vysoké
množství kyseliny šťavelové, takže nejsou vhodné při ledvinové dietě.
Vzácně u nás roste (hlavně na rašeliništích a vrchovištích) drobný stále zelený polokeřík – klikva bahenní, lidově
známá jako mechová brusinka. Má růžové květy, plody podobné brusinkovým, ale větší (až 15mm v průměru).
Připravuje se z nich velice chutný kompot charakteristické svíravě nahořklé chuti. K nám se dováží z Ruska a
Finska, kde dosud roste v hojném množství. Slouží jako vhodná a na vitamín C bohatá náhrada brusinkového
kompotu
Užívání brusinky by se mělo omezit na dobu dvou měsíců, a to maximálně dvakrát ročně. Léčíte-li se s něčím,
bude dobré se o užívání výluhu a nálevu z brusinek poradit s lékařem. Také v lékárnách, kde jsou k dostání
sušené plody a brusinkové čaje, vám s užíváním a dávkováním poradí.
15
