Page 33 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 31/2018
P. 33
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 31/2018
LOUŽNICKÉ TRADICE
NANEBEVSTOUPENI PANNY MARIE
15.8. - tento den býval u našich předků ve veliké úctě. Právě tento den o tomto
svátku nazývali Pannu Marii svatou královnou. V kostelech se světily květiny a
semena. Semena posvěcená na svátek Nanebevstoupení Panny Marie prý
zaháněla bouřku, krupobití a také povodně.
Na Strakonicku bylo v předvečer tohoto svátku zvykem rozdávat medovou kaši,
prý proto, aby lidé měli v noci klid od duchů.
Je to největší mariánský svátek, který si každoročně připomínají katoličtí věřící -
slavnost Vystoupení Panny Marie na nebesa neboli Nanebevzetí Panny Marie.
Tento svátek se slaví již několik století na základě církevní tradice, ačkoli sama
tato událost není v bibli doložena. Za dogma ji až 1. listopadu 1950 prohlásil
papež Pius XII. Podstatou svátku je uctění památky vzetí těla Kristovy matky
Panny Marie na konci jejího pozemského života do nebe, čímž se jí dostalo
stejného privilegia jako Ježíšovi. Její ostatky proto podle katolíků nespočívají v
hrobě, ale její tělo i duše byly "vzaty do nebeské slávy". Slavnosti u příležitosti
svátku Nanebevzetí Panny Marie se konaly již v pátém století v Jeruzalémě, od
století následujícího tento svátek slaví celý křesťanský Východ a od sedmého
století se slaví v Římě. Svátek byl později s velkou okázalostí držen ve Francii v
době vlády Ludvíka XIII., který zasvětil zemi galského kohouta Panně Marii.
Napoleon I. a Napoleon III. pak tento den prohlásili za svátek Napoleona. V
Československu byl 15. srpen také svátkem, ale v 50. letech ho tehdejší režim
zrušil. Motivy Nanebevzetí Panny Marie se objevují v průběhu staletí i ve
výtvarném umění a hudbě. Zároveň je tato událost ze života Ježíšovy matky
nejčastějším titulem zasvěcení mariánských kostelů.
Pokud nejste nábožně založení, využijte tento svátek k tomu, aby, jste si
vyzdobily byt sušenou mateřídouškou, třezalkou, levandulí, třapatkou nachovou a
růžemi. V zimě vám budou připomínat, svou barvou a vůní, krásy léta.
33
LOUŽNICKÉ TRADICE
NANEBEVSTOUPENI PANNY MARIE
15.8. - tento den býval u našich předků ve veliké úctě. Právě tento den o tomto
svátku nazývali Pannu Marii svatou královnou. V kostelech se světily květiny a
semena. Semena posvěcená na svátek Nanebevstoupení Panny Marie prý
zaháněla bouřku, krupobití a také povodně.
Na Strakonicku bylo v předvečer tohoto svátku zvykem rozdávat medovou kaši,
prý proto, aby lidé měli v noci klid od duchů.
Je to největší mariánský svátek, který si každoročně připomínají katoličtí věřící -
slavnost Vystoupení Panny Marie na nebesa neboli Nanebevzetí Panny Marie.
Tento svátek se slaví již několik století na základě církevní tradice, ačkoli sama
tato událost není v bibli doložena. Za dogma ji až 1. listopadu 1950 prohlásil
papež Pius XII. Podstatou svátku je uctění památky vzetí těla Kristovy matky
Panny Marie na konci jejího pozemského života do nebe, čímž se jí dostalo
stejného privilegia jako Ježíšovi. Její ostatky proto podle katolíků nespočívají v
hrobě, ale její tělo i duše byly "vzaty do nebeské slávy". Slavnosti u příležitosti
svátku Nanebevzetí Panny Marie se konaly již v pátém století v Jeruzalémě, od
století následujícího tento svátek slaví celý křesťanský Východ a od sedmého
století se slaví v Římě. Svátek byl později s velkou okázalostí držen ve Francii v
době vlády Ludvíka XIII., který zasvětil zemi galského kohouta Panně Marii.
Napoleon I. a Napoleon III. pak tento den prohlásili za svátek Napoleona. V
Československu byl 15. srpen také svátkem, ale v 50. letech ho tehdejší režim
zrušil. Motivy Nanebevzetí Panny Marie se objevují v průběhu staletí i ve
výtvarném umění a hudbě. Zároveň je tato událost ze života Ježíšovy matky
nejčastějším titulem zasvěcení mariánských kostelů.
Pokud nejste nábožně založení, využijte tento svátek k tomu, aby, jste si
vyzdobily byt sušenou mateřídouškou, třezalkou, levandulí, třapatkou nachovou a
růžemi. V zimě vám budou připomínat, svou barvou a vůní, krásy léta.
33
