Page 22 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 30/2017
P. 22
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 30/2017
LOUŽNICKÉ TRADICE
Svátek svatého Vavřince
10.8. - Svatý Vavřinec pocházel ze Španělska. Jeho učitel byl Sixtus II., který se později stal
papežem. Sixtus II. byl za vlády císaře Valeriána jako jeden z prvních pronásledovaných
křesťanů zatčen. Při svém zatčení nařídit sv. Vavřinci prodat všechen majetek a peníze rozdat
chudým. Císařův prefekt zanedlouho předvolal sv. Vavřince a rozkázal mu odevzdat všechny
poklady. Nato sezval sv. Vavřinec všechny chudé z okolí a před římským úředníkem je označil za
poklad církve. Rozhněvaný prefekt nechal sv. Vavřince zatknout a mučit. Podle většiny dnešních
odborníků byl sv. Vavřinec roku 258 n.l. sťat, ale legenda, podle níž byl zaživa upečen na roštu,
byla přijímána s takovou důvěrou, že od 4 století bývá zobrazován s roštem či na roštu.
Svatý Vavřinec je patronem sládků, kuchařů, cukrářů, nožířů, zbrojířů, školáků, studentů,
pradlen a sklenářů. Stejně jako svatý Florián byl ochráncem před požáry.
SLZY SVATÉHO VAVŘINCE –
V Itálii jim říkají slzy svatého Vavřince nebo - jako v Čechách - padající hvězdy. Noci od 10. do 17.
srpna patří jen jim, létavicím či perseidám, oněm drobným tělískům, která se uvolnila z jádra komety
Swift-Tuttle a při průletu zemskou atmosférou se mění na zářivou čáru na nebi.
Perseidám se říká slzy svatého Vavřince, protože to prý tak nebe plakalo nad krutou smrtí mučedníka,
kterého dal císař Valerianus v roce 258 umučit v den 10. srpna. Svatý Vavřinec byl arcidiákonem v
Římě, a když mu císař přikázal, aby mu odevzdal pohádkový církevní poklad, rozdal peníze těm
nejchudším. Řím je za to svatému Vavřinci tak vděčný, že mu zasvětil 34 kostelů. Na jih od Říma, v
městečku Amaseno mají také ampulku s krví svatého Vavřince, která se právě ve dnech, kdy padají hvězdy,
rozpouští.
První záznamy o pozorování Perseid pocházejí z Číny okolo roku 36 n. l. Z pozdějších dob pak nalézáme stále více
a více záznamů o pozorování „jasných padajících hvězd“, ale teprve roku 1866 se astronomovi G. Schiaparellimu
podařilo zjistit původ tohoto meteorického roje. Za vším je kometa Swift – Tuttle, která má oběžnou dobu asi 135
let (některé zdroje uvádějí 120 let). Malé částice, které se z komety uvolňují postupně zaplnily celou její dráhu. A
právě mrakem těchto částic prolétává naše planeta každé léto. Částice jsou o velikosti zrnek prachu a tak všechny
shoří ve vysokých vrstvách atmosféry. Meteory vylétávají jakoby z jednoho bodu na obloze, kterému říkáme
radiant. Tento radiant leží v souhvězdí Persea a odtud tedy název – Perseidy. Vzhledem k tomu, že všechny tyto
meteory mají společný původ a je jích hodně - hovoříme o meteorickém roji. Kdysi nastávalo maximum Perseid
okolo 10. srpna a tak se pro ně vžil lidový název „slzy svatého Vavřince“, protože Vavřinec má právě desátý
srpnový den svátek. První Perseidy můžeme spatřit již kolem 27. července. Maximum roje pak nastává obvykle
12. srpna. Počet meteorů v
maximu není konstantní.
Když se kometa Swift –
Tuttle přiblíží ke Slunci dojde
k „doplnění“ materiálu a tím
stoupne i počet Perseid.
Naposledy tato situace
nastala v letech 1991 a
1992. Tehdy bylo možno v
maximu spatřit až 400
meteorů za hodinu. Počet
meteorů bývá v maximu asi
100 za hodinu. Předpovědět
přesný čas maxima a počet
meteorů je všeobecně velmi
obtížné. Je to asi jako
předpověď počasí – může to
vyjít i nemusí. Jasnost
Perseid je asi 2,3 mag a
obvykle se snižuje po
maximu. Konec činnosti roje
nastává kolem 17. srpna.
22
LOUŽNICKÉ TRADICE
Svátek svatého Vavřince
10.8. - Svatý Vavřinec pocházel ze Španělska. Jeho učitel byl Sixtus II., který se později stal
papežem. Sixtus II. byl za vlády císaře Valeriána jako jeden z prvních pronásledovaných
křesťanů zatčen. Při svém zatčení nařídit sv. Vavřinci prodat všechen majetek a peníze rozdat
chudým. Císařův prefekt zanedlouho předvolal sv. Vavřince a rozkázal mu odevzdat všechny
poklady. Nato sezval sv. Vavřinec všechny chudé z okolí a před římským úředníkem je označil za
poklad církve. Rozhněvaný prefekt nechal sv. Vavřince zatknout a mučit. Podle většiny dnešních
odborníků byl sv. Vavřinec roku 258 n.l. sťat, ale legenda, podle níž byl zaživa upečen na roštu,
byla přijímána s takovou důvěrou, že od 4 století bývá zobrazován s roštem či na roštu.
Svatý Vavřinec je patronem sládků, kuchařů, cukrářů, nožířů, zbrojířů, školáků, studentů,
pradlen a sklenářů. Stejně jako svatý Florián byl ochráncem před požáry.
SLZY SVATÉHO VAVŘINCE –
V Itálii jim říkají slzy svatého Vavřince nebo - jako v Čechách - padající hvězdy. Noci od 10. do 17.
srpna patří jen jim, létavicím či perseidám, oněm drobným tělískům, která se uvolnila z jádra komety
Swift-Tuttle a při průletu zemskou atmosférou se mění na zářivou čáru na nebi.
Perseidám se říká slzy svatého Vavřince, protože to prý tak nebe plakalo nad krutou smrtí mučedníka,
kterého dal císař Valerianus v roce 258 umučit v den 10. srpna. Svatý Vavřinec byl arcidiákonem v
Římě, a když mu císař přikázal, aby mu odevzdal pohádkový církevní poklad, rozdal peníze těm
nejchudším. Řím je za to svatému Vavřinci tak vděčný, že mu zasvětil 34 kostelů. Na jih od Říma, v
městečku Amaseno mají také ampulku s krví svatého Vavřince, která se právě ve dnech, kdy padají hvězdy,
rozpouští.
První záznamy o pozorování Perseid pocházejí z Číny okolo roku 36 n. l. Z pozdějších dob pak nalézáme stále více
a více záznamů o pozorování „jasných padajících hvězd“, ale teprve roku 1866 se astronomovi G. Schiaparellimu
podařilo zjistit původ tohoto meteorického roje. Za vším je kometa Swift – Tuttle, která má oběžnou dobu asi 135
let (některé zdroje uvádějí 120 let). Malé částice, které se z komety uvolňují postupně zaplnily celou její dráhu. A
právě mrakem těchto částic prolétává naše planeta každé léto. Částice jsou o velikosti zrnek prachu a tak všechny
shoří ve vysokých vrstvách atmosféry. Meteory vylétávají jakoby z jednoho bodu na obloze, kterému říkáme
radiant. Tento radiant leží v souhvězdí Persea a odtud tedy název – Perseidy. Vzhledem k tomu, že všechny tyto
meteory mají společný původ a je jích hodně - hovoříme o meteorickém roji. Kdysi nastávalo maximum Perseid
okolo 10. srpna a tak se pro ně vžil lidový název „slzy svatého Vavřince“, protože Vavřinec má právě desátý
srpnový den svátek. První Perseidy můžeme spatřit již kolem 27. července. Maximum roje pak nastává obvykle
12. srpna. Počet meteorů v
maximu není konstantní.
Když se kometa Swift –
Tuttle přiblíží ke Slunci dojde
k „doplnění“ materiálu a tím
stoupne i počet Perseid.
Naposledy tato situace
nastala v letech 1991 a
1992. Tehdy bylo možno v
maximu spatřit až 400
meteorů za hodinu. Počet
meteorů bývá v maximu asi
100 za hodinu. Předpovědět
přesný čas maxima a počet
meteorů je všeobecně velmi
obtížné. Je to asi jako
předpověď počasí – může to
vyjít i nemusí. Jasnost
Perseid je asi 2,3 mag a
obvykle se snižuje po
maximu. Konec činnosti roje
nastává kolem 17. srpna.
22
