Page 32 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 22/2018
P. 32
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 22/2018
JARMARKY A TRHY LOUŽNICKÉ TRADICE
Od dvanáctého století, které se dá považovat za
velmi důležité v rozvoji trhů na našem území, se
spolu se vznikem a rozšiřování podhradí zvětšovala
role trhů, kde se soustřeďoval veškerý obchod. Už
počátkem 13.století bylo na našem území na 150
pravidelných trhů.
Na pravidelných trzích vládl čilý ruch. Nebylo to
pouze místo, kde probíhala směna zboží, ale byl to
také (v životě našich předků) velmi důležité
komunikační místo, kde bylo možné dozvědět se
veškeré novinky z oblasti, ale také zde probíhal
například soud s podvodníky či zloději –
„pranýřování“. Návštěva trhu byla vždy pro
obyčejné lidi sváteční událostí.
Trhy se rozlišovali na týdenní, konané zpravidla
každou sobotu a trhy výroční - jarmarky, vztahující
se k nějaké události (například svátek světce,
založení obce aj.).
STAROČESKÉ ŘEMESLNICKÉ TRHY
Mezi významné kulturní akce, se v posledních
letech zařadily Staročeské řemeslnické trhy.
Myšlenka pořádat trh řemesel není nahodilá.
Vychází ze snahy oživit tradici.
Vrátíme-li se do historie, najdeme první
privilegium na pořádání jarmarků a výročních
trhů již v 15. století. Datum konání výročních
trhů byl pevně stanoven, a sice vždy na úterý
před Narozením Panny Marie (září) a na úterý
před sv. Janem Křtitelem (červen). Tyto
termíny se pevně dodržovaly ještě v 19. století.
Trh trval osm dní a dalo se na něm koupit
prakticky všechno, co člověk potřeboval k
živobytí. Později k těmto trhům přibyly i trhy
koňské a dobytčí. Trhová tradice má hluboké
kořeny a Staročeské řemeslnické trhy jsou vítanou příležitostí, jak na tuto tradici navázat. Vytváří prostor k poznání
bohatství tradičních lidových řemesel a lidového výtvarného umění, jsou místem pro setkání souborů a výkonných
umělců, prezentujících tradiční folklór a příbuzné žánry alternativní kultury (hudba, divadlo). Na trzích se představují
řemeslníci z různých regionů naší republiky, Polska a Německa a Holandska. Od roku 2007 se návštěvníkům trhů
představují i místní výrobci. Přehlídka tak pomáhá navazovat kontakty v oblasti rukodělné výroby v rámci členských zemí
evropské unie a zprostředkovává vzájemnou výměnu nápadů a zkušeností. Tím zároveň vytváří podmínky pro spolupráci.
Řemeslnický trh pravidelně doplňuje přehlídka amatérských i profesionálních divadelních, loutkohereckých, hudebních a
tanečních souborů. Na své si
přijdou milovníci folklóru i folku,
dechovky, humoru a tance.
Pořadatelé se snaží výběrem
souborů, ochotnických divadel,
tanečních skupin a v neposlední
řadě i výběrem výrobců -
řemeslníků dostat do povědomí
nové trendy pro současný
životní styl, podpořit návrat k
tradičnímu lidové kultuře a
umění a naučit širokou veřejnost
využívat tyto tradiční projevy
jako inspiraci pro současnou hudební a výtvarnou tvorbu, která vede k ekologickému využívání surovin a ke zdravému
způsobu života. Řemeslnické trhy většinou otevírají letní turistickou sezónu a jsou významnou událostí regionálního
kulturního kalendáře.
32
JARMARKY A TRHY LOUŽNICKÉ TRADICE
Od dvanáctého století, které se dá považovat za
velmi důležité v rozvoji trhů na našem území, se
spolu se vznikem a rozšiřování podhradí zvětšovala
role trhů, kde se soustřeďoval veškerý obchod. Už
počátkem 13.století bylo na našem území na 150
pravidelných trhů.
Na pravidelných trzích vládl čilý ruch. Nebylo to
pouze místo, kde probíhala směna zboží, ale byl to
také (v životě našich předků) velmi důležité
komunikační místo, kde bylo možné dozvědět se
veškeré novinky z oblasti, ale také zde probíhal
například soud s podvodníky či zloději –
„pranýřování“. Návštěva trhu byla vždy pro
obyčejné lidi sváteční událostí.
Trhy se rozlišovali na týdenní, konané zpravidla
každou sobotu a trhy výroční - jarmarky, vztahující
se k nějaké události (například svátek světce,
založení obce aj.).
STAROČESKÉ ŘEMESLNICKÉ TRHY
Mezi významné kulturní akce, se v posledních
letech zařadily Staročeské řemeslnické trhy.
Myšlenka pořádat trh řemesel není nahodilá.
Vychází ze snahy oživit tradici.
Vrátíme-li se do historie, najdeme první
privilegium na pořádání jarmarků a výročních
trhů již v 15. století. Datum konání výročních
trhů byl pevně stanoven, a sice vždy na úterý
před Narozením Panny Marie (září) a na úterý
před sv. Janem Křtitelem (červen). Tyto
termíny se pevně dodržovaly ještě v 19. století.
Trh trval osm dní a dalo se na něm koupit
prakticky všechno, co člověk potřeboval k
živobytí. Později k těmto trhům přibyly i trhy
koňské a dobytčí. Trhová tradice má hluboké
kořeny a Staročeské řemeslnické trhy jsou vítanou příležitostí, jak na tuto tradici navázat. Vytváří prostor k poznání
bohatství tradičních lidových řemesel a lidového výtvarného umění, jsou místem pro setkání souborů a výkonných
umělců, prezentujících tradiční folklór a příbuzné žánry alternativní kultury (hudba, divadlo). Na trzích se představují
řemeslníci z různých regionů naší republiky, Polska a Německa a Holandska. Od roku 2007 se návštěvníkům trhů
představují i místní výrobci. Přehlídka tak pomáhá navazovat kontakty v oblasti rukodělné výroby v rámci členských zemí
evropské unie a zprostředkovává vzájemnou výměnu nápadů a zkušeností. Tím zároveň vytváří podmínky pro spolupráci.
Řemeslnický trh pravidelně doplňuje přehlídka amatérských i profesionálních divadelních, loutkohereckých, hudebních a
tanečních souborů. Na své si
přijdou milovníci folklóru i folku,
dechovky, humoru a tance.
Pořadatelé se snaží výběrem
souborů, ochotnických divadel,
tanečních skupin a v neposlední
řadě i výběrem výrobců -
řemeslníků dostat do povědomí
nové trendy pro současný
životní styl, podpořit návrat k
tradičnímu lidové kultuře a
umění a naučit širokou veřejnost
využívat tyto tradiční projevy
jako inspiraci pro současnou hudební a výtvarnou tvorbu, která vede k ekologickému využívání surovin a ke zdravému
způsobu života. Řemeslnické trhy většinou otevírají letní turistickou sezónu a jsou významnou událostí regionálního
kulturního kalendáře.
32
