Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 21/2015
P. 12
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
BRŠLICE KOZÍ NOHA
Bršlice roste ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy,
parky, jako plevel v zahradách, sadech a na polích, přednostně vyhledává polostinné stanoviště s vlhkou,
výživnou a na dusík bohatou půdou.
V ČR hojná na většině území, nejčastěji ve středních a vlhkých polohách, méně v suchých nížinách a na horách.
Celkově se vyskytuje od Velké Británie na západě až po Ural na východě, chybí ve většině Středozemí a na severu
Skandinávie. Zavlečen do Severní Ameriky.
Sbírá se oddenek (Radix eagopodii podagrarii) nebo listy, které se užívají čerstvé.
Chemické složení bršlice není příliš dobře známé, uvádí se, že obsahuje
silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a
mastný olej a vitamín C.
Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a
chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě
obkladů namočených v nálevu se užívá na zanícené rány či
hemeroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se
přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu
(350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500
ml nálevu) - taková kůra by však měla trvat jen několik dní, není
doporučováno dlouhodobé podávání.
Už od dávných dob byla rozdrcená bršlice přikládána na bolestivé partie těla
jako prostředek mírnící bolesti při revmatismu a dně (odtud také
pochází latinské druhové jméno rostliny: podagra=dna nohou).
Dává se do metabolických, diuretických, protirevmatických a protidnavých
čajů. Potlačuje křeče, harmonizuje práci střev. Působí i na otoky,
pravděpodobně i na otoky alergické. Jako obklad se přikládají listy nebo obklady z nálevu, na
zanícená místa, hemoroidy, horké kašovité obklady z listů se dávají na bolavé klouby.
Z oddenku se připravuje nálev, při revmatismu se podává 350 ml na jednu dávku, před jídlem. Na dosažení
močopudného účinku se dává i půl litru na jednu dávku, například při močových kamenech. Další zvyšování dávek
se nedoporučuje, ledviny podráždí asi třičtvrtě litru 4x denně. Nedoporučuje se dlouhodobě, podává se několik dní
a poté se přechází na směsi.
Bylinková polévka z bršlice
160 g bršlice, rdesno ptačí, sléz, jitrocel (stejným dílem), 40 g ovesných vloček, 10 g cibulek, 10 g tuku, 40 g
kysané smetany, koření dle chutí, sůl. Nejprve povaříme ovesné vločky, potom přidáme vyprané a posekané
zelené bylinky s mrkví a ještě asi 20 minut necháme povařit. Ke konci přidáme osmaženou cibulku a před
podáváním na stůl zjemníme kysanou smetanou a ochutíme solí, pepřem a kořením.
Mleté maso s bršlicí
400 g mletého masa, 2 cibule, olej, 3 stroužky česneku, vrchovatý talíř mladých listů bršlice, 2 lžíce sójové
omáčky, 1/2 lžičky mletého zázvoru, mletý pepř sůl, vývar nebo víno. Na oleji zpěníme drobně nakrájenou
cibulku, přidáme mleté maso a za stálého míchání osmahneme. Potom přidáme lisovaný česnek, nakrájenou
bršlici, zázvor, pepř, sůl a sójovou omáčku. Podlijeme vývarem nebo bílým vínem, dobře promícháme a
podusíme. Podáváme s topinkami, popř. s hranolky nebo bramborami.
Salát z bršlice
150 g čerstvé bršlice, 25 g nastrouhaného křenu, 20 g kysané smetany, sůl a pepř dle chuti
Mladé listy bršlice omyjeme, spaříme vařící vodou a necháme táhnout 10 minut. Potom vodu slijeme, listy
pokrájíme, přidáme nastrouhaný křen a osolíme. Promícháme a zjemníme kysanou smetanou.
Zapečené brambory se slaninou, vejci a bršlicí
500 g brambor vařených ve slupce, 2 cibule, 150 g slaniny, olej, talíř drobně nakrájené mladé bršlice, 4-5 vajec,
sójová omáčka, mletý pepř a sůl. Oloupané brambory nakrájíme na plátky. Na malém pekáčku nebo ohnivzdorné
misce zpěníme cibuli se slaninou (přidáme trochu oleje), vložíme nakrájené brambory a dozlatova opečeme.
Přidáme bršlici a pepř. Urovnáme na pekáčku, zalijeme rozšlehanými vejci se sójovou omáčkou a osolíme.
Zapečeme v horké troubě a podáváme se sterilovanými okurkami nebo sterilovanou zeleninou.
12
BRŠLICE KOZÍ NOHA
Bršlice roste ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy,
parky, jako plevel v zahradách, sadech a na polích, přednostně vyhledává polostinné stanoviště s vlhkou,
výživnou a na dusík bohatou půdou.
V ČR hojná na většině území, nejčastěji ve středních a vlhkých polohách, méně v suchých nížinách a na horách.
Celkově se vyskytuje od Velké Británie na západě až po Ural na východě, chybí ve většině Středozemí a na severu
Skandinávie. Zavlečen do Severní Ameriky.
Sbírá se oddenek (Radix eagopodii podagrarii) nebo listy, které se užívají čerstvé.
Chemické složení bršlice není příliš dobře známé, uvádí se, že obsahuje
silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a
mastný olej a vitamín C.
Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a
chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě
obkladů namočených v nálevu se užívá na zanícené rány či
hemeroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se
přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu
(350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500
ml nálevu) - taková kůra by však měla trvat jen několik dní, není
doporučováno dlouhodobé podávání.
Už od dávných dob byla rozdrcená bršlice přikládána na bolestivé partie těla
jako prostředek mírnící bolesti při revmatismu a dně (odtud také
pochází latinské druhové jméno rostliny: podagra=dna nohou).
Dává se do metabolických, diuretických, protirevmatických a protidnavých
čajů. Potlačuje křeče, harmonizuje práci střev. Působí i na otoky,
pravděpodobně i na otoky alergické. Jako obklad se přikládají listy nebo obklady z nálevu, na
zanícená místa, hemoroidy, horké kašovité obklady z listů se dávají na bolavé klouby.
Z oddenku se připravuje nálev, při revmatismu se podává 350 ml na jednu dávku, před jídlem. Na dosažení
močopudného účinku se dává i půl litru na jednu dávku, například při močových kamenech. Další zvyšování dávek
se nedoporučuje, ledviny podráždí asi třičtvrtě litru 4x denně. Nedoporučuje se dlouhodobě, podává se několik dní
a poté se přechází na směsi.
Bylinková polévka z bršlice
160 g bršlice, rdesno ptačí, sléz, jitrocel (stejným dílem), 40 g ovesných vloček, 10 g cibulek, 10 g tuku, 40 g
kysané smetany, koření dle chutí, sůl. Nejprve povaříme ovesné vločky, potom přidáme vyprané a posekané
zelené bylinky s mrkví a ještě asi 20 minut necháme povařit. Ke konci přidáme osmaženou cibulku a před
podáváním na stůl zjemníme kysanou smetanou a ochutíme solí, pepřem a kořením.
Mleté maso s bršlicí
400 g mletého masa, 2 cibule, olej, 3 stroužky česneku, vrchovatý talíř mladých listů bršlice, 2 lžíce sójové
omáčky, 1/2 lžičky mletého zázvoru, mletý pepř sůl, vývar nebo víno. Na oleji zpěníme drobně nakrájenou
cibulku, přidáme mleté maso a za stálého míchání osmahneme. Potom přidáme lisovaný česnek, nakrájenou
bršlici, zázvor, pepř, sůl a sójovou omáčku. Podlijeme vývarem nebo bílým vínem, dobře promícháme a
podusíme. Podáváme s topinkami, popř. s hranolky nebo bramborami.
Salát z bršlice
150 g čerstvé bršlice, 25 g nastrouhaného křenu, 20 g kysané smetany, sůl a pepř dle chuti
Mladé listy bršlice omyjeme, spaříme vařící vodou a necháme táhnout 10 minut. Potom vodu slijeme, listy
pokrájíme, přidáme nastrouhaný křen a osolíme. Promícháme a zjemníme kysanou smetanou.
Zapečené brambory se slaninou, vejci a bršlicí
500 g brambor vařených ve slupce, 2 cibule, 150 g slaniny, olej, talíř drobně nakrájené mladé bršlice, 4-5 vajec,
sójová omáčka, mletý pepř a sůl. Oloupané brambory nakrájíme na plátky. Na malém pekáčku nebo ohnivzdorné
misce zpěníme cibuli se slaninou (přidáme trochu oleje), vložíme nakrájené brambory a dozlatova opečeme.
Přidáme bršlici a pepř. Urovnáme na pekáčku, zalijeme rozšlehanými vejci se sójovou omáčkou a osolíme.
Zapečeme v horké troubě a podáváme se sterilovanými okurkami nebo sterilovanou zeleninou.
12
