Page 18 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 16/2016
P. 18
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 16/2016
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
FIALKA - violka vonná
Fialka je pravděpodobně původní v jižní Evropě, ale na území ČR pěstována už od
středověku, v současnosti zcela zdomácnělá, v chladnějších oblastech roste
zejména v okolí lidských sídel, ale v oblastech teplejších se zapojuje do přirozených
společenstev. Celkově roste v Evropě na severu po jižní Skandinávii, na východě až
po střed evropského Ruska, dále roste v severní Africe, v Malé Asii, na Kavkaze.
Obsahuje saponiny, alkaloid violin, kyselinu salycilovou, vonné silice,
vosky, slizy, kaučuk, glykosid violaqercitrin.
Nejčastěji se sbírá oddenek (Rhizoma violae odoratae) a to na podzim (září až
říjen), někdy celá rostlina včetně kořene, v takovém případě se sběr provádí v době
květu. Suší se za teplot do 40 °C.
Droga zlepšuje vylučování hlenů a odkašlávání, má účinky močopudné, příznivě působí při
revmatismu. Zevně se užívá ve formě obkladů na špatně se hojící rány. Obvykle se aplikuje ve formě lihové
tinktury nebo nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, pije se 2x denně). POZOR: Při předávkování se může
objevit nevolnost!
Silice v rostlině obsažená se užívá ve voňavkářství (ale dnes je již tato silice obvykle nahrazována látkami
syntetickými).
Tato voňavá jarní květina pomáhá při onemocnění dýchacích cest, neboť ulehčuje vylučování a
odkašlávání hlenu, sliznice mírně dezinfikuje a uklidňuje. Používá se i při revmatismu, kdy působí
protizánětlivě, také podporuje vylučování. Zevně léčí špatně se hojící rány.
V době květu, tedy od března do dubna, sbíráme celou kvetoucí nať. Listy violky vyrůstají přímo z oddenku, nemá
tedy pravou lodyhu. V září a v říjnu je pak možné z pěstovaných violek sbírat oddenek, kterým se rostlina často
vegetativně množí.
Nálev připravený z čajové lžičky sekané nati či oddenku na šálek vody užíváme dvakrát denně. Při angíně či
aftech můžeme ještě silnějším nálevem kloktat. Na hojení popálenin i pro zjemnění pleti je výtečný violkový olej.
Připravuje se z panenského mandlového či slunečnicového oleje, v němž květy nejméně týden luhujeme (hrst na
čtvrt litru). Čaj s čerstvých fialek výborně působí proti dietním chybám, tedy proti přejedení.
Čajová směs proti dráždivému kašli:
nať violky vonné 5 (dílů), nať dobro mysli 3 (díly), list podbělu 3, plod fenyklu 2, nať popence 2, květ a list slézu
2. Dvě lžíce dobře pro míchané směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme 20 minut přikryté vylouhovat. Čaj
přecedíme, podle chuti osladíme medem a pijeme ho vlažný po malých doušcích po celý den.
Jedlá květina
Fialka byla už kdysi součástí bohatých královských tabulí. Lístky a květy violky se kandovaly a jedly jako cukroví.
Tato voňavá jarní květina je nejen dekorativní, ale i chutná. Patří mezi jedlé květiny. Květy a listy fialek se
používají nejčastěji čerstvé jako ozdoba různých pokrmů, studených mís, salátů, nápojů, moučníků, pohárů a
dezertů. Květy violky mají přitažlivý vzhled a příjemnou chuť.
Kandované květy
čerstvě natrhané květy violky vonné, 30 g moučkového cukru, 30 g vody,
moučkový cukr na posypání
Moučkový cukr svaříme spolu s vodou na sirup, nesmí být moc hustý. Sirup
necháme jen chvilku zchladnout. Pomocí malého štětečku potíráme sirupem
okvětní lístky fialky a klademe je na plech s pečicím papírem. Květy následně
zlehka poprášíme moučkovým cukrem a sušíme v troubě při teplotě 60°C asi 20
minut. Uchováváme v uzavíratelné krabičce.
Fialkový sirup
Z fialek se dá dělat i sirup, kterým se mohu v pozdějších obdobích roku oživit ovocné saláty. Postup je
jednoduchý: šálek fialek se zalije stejným množstvím vroucí vody, přiklopí se a nechá se 24 hodin macerovat. Pak
se výluh slije, přivede se rychle do varu a přelije se jím další dávka. Pokud máme dostatečně hojné naleziště
květů, můžeme postup opakovat třikrát až čtyřikrát, doporučuje se minimálně dvakrát. Nakonec přimícháme
stejný díl medu, čímž získáme výtečný biosirup. Skladovat se musí v ledničce, protože je náchylný ke kvašení. Lze
použít samozřejmě i svařený cukr.
18
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
FIALKA - violka vonná
Fialka je pravděpodobně původní v jižní Evropě, ale na území ČR pěstována už od
středověku, v současnosti zcela zdomácnělá, v chladnějších oblastech roste
zejména v okolí lidských sídel, ale v oblastech teplejších se zapojuje do přirozených
společenstev. Celkově roste v Evropě na severu po jižní Skandinávii, na východě až
po střed evropského Ruska, dále roste v severní Africe, v Malé Asii, na Kavkaze.
Obsahuje saponiny, alkaloid violin, kyselinu salycilovou, vonné silice,
vosky, slizy, kaučuk, glykosid violaqercitrin.
Nejčastěji se sbírá oddenek (Rhizoma violae odoratae) a to na podzim (září až
říjen), někdy celá rostlina včetně kořene, v takovém případě se sběr provádí v době
květu. Suší se za teplot do 40 °C.
Droga zlepšuje vylučování hlenů a odkašlávání, má účinky močopudné, příznivě působí při
revmatismu. Zevně se užívá ve formě obkladů na špatně se hojící rány. Obvykle se aplikuje ve formě lihové
tinktury nebo nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, pije se 2x denně). POZOR: Při předávkování se může
objevit nevolnost!
Silice v rostlině obsažená se užívá ve voňavkářství (ale dnes je již tato silice obvykle nahrazována látkami
syntetickými).
Tato voňavá jarní květina pomáhá při onemocnění dýchacích cest, neboť ulehčuje vylučování a
odkašlávání hlenu, sliznice mírně dezinfikuje a uklidňuje. Používá se i při revmatismu, kdy působí
protizánětlivě, také podporuje vylučování. Zevně léčí špatně se hojící rány.
V době květu, tedy od března do dubna, sbíráme celou kvetoucí nať. Listy violky vyrůstají přímo z oddenku, nemá
tedy pravou lodyhu. V září a v říjnu je pak možné z pěstovaných violek sbírat oddenek, kterým se rostlina často
vegetativně množí.
Nálev připravený z čajové lžičky sekané nati či oddenku na šálek vody užíváme dvakrát denně. Při angíně či
aftech můžeme ještě silnějším nálevem kloktat. Na hojení popálenin i pro zjemnění pleti je výtečný violkový olej.
Připravuje se z panenského mandlového či slunečnicového oleje, v němž květy nejméně týden luhujeme (hrst na
čtvrt litru). Čaj s čerstvých fialek výborně působí proti dietním chybám, tedy proti přejedení.
Čajová směs proti dráždivému kašli:
nať violky vonné 5 (dílů), nať dobro mysli 3 (díly), list podbělu 3, plod fenyklu 2, nať popence 2, květ a list slézu
2. Dvě lžíce dobře pro míchané směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme 20 minut přikryté vylouhovat. Čaj
přecedíme, podle chuti osladíme medem a pijeme ho vlažný po malých doušcích po celý den.
Jedlá květina
Fialka byla už kdysi součástí bohatých královských tabulí. Lístky a květy violky se kandovaly a jedly jako cukroví.
Tato voňavá jarní květina je nejen dekorativní, ale i chutná. Patří mezi jedlé květiny. Květy a listy fialek se
používají nejčastěji čerstvé jako ozdoba různých pokrmů, studených mís, salátů, nápojů, moučníků, pohárů a
dezertů. Květy violky mají přitažlivý vzhled a příjemnou chuť.
Kandované květy
čerstvě natrhané květy violky vonné, 30 g moučkového cukru, 30 g vody,
moučkový cukr na posypání
Moučkový cukr svaříme spolu s vodou na sirup, nesmí být moc hustý. Sirup
necháme jen chvilku zchladnout. Pomocí malého štětečku potíráme sirupem
okvětní lístky fialky a klademe je na plech s pečicím papírem. Květy následně
zlehka poprášíme moučkovým cukrem a sušíme v troubě při teplotě 60°C asi 20
minut. Uchováváme v uzavíratelné krabičce.
Fialkový sirup
Z fialek se dá dělat i sirup, kterým se mohu v pozdějších obdobích roku oživit ovocné saláty. Postup je
jednoduchý: šálek fialek se zalije stejným množstvím vroucí vody, přiklopí se a nechá se 24 hodin macerovat. Pak
se výluh slije, přivede se rychle do varu a přelije se jím další dávka. Pokud máme dostatečně hojné naleziště
květů, můžeme postup opakovat třikrát až čtyřikrát, doporučuje se minimálně dvakrát. Nakonec přimícháme
stejný díl medu, čímž získáme výtečný biosirup. Skladovat se musí v ledničce, protože je náchylný ke kvašení. Lze
použít samozřejmě i svařený cukr.
18
