Page 23 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 15/2017
P. 23
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 15/2017
7. NEDĚLE - 16.4.2017 - HOD BOŽÍ
VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely
hlavní velikonoční svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním
sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím
svatodušním. Podle pamětí z počátku 20. Století bylo
nepsaným zákazem prací o velkém svátku nezametat,
nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít,
nečistit boty, a někde také nevařit. Stravě se ovšem po
dlouhém předvelikonočním půstu dostává na Hod Boží
velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom
líčí, že o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení
bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným
svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro
chudobu nebo pro obyčej požívat jako první svěcený
pokrm, jinde čas prožitý v kostele; místy proto ženy
připravovaly sváteční oběd dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a pravoslavní velikonoční pokrmy
k posvěcení: čím dále na východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím objemnější obřadní koláč a košíky s
uzenou šunkou i klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na
Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice
katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní
postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo. Vejce jsou též základem mazance, který je u nás
nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním svěcenkám:
mazanec je hodovým pokrmem, darem i rituálním prostředkem. Podle staročeských kuchařek byl velikonoční
mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího množství vajec.
Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal. Mazance jsou v textech dívčích koled i v pomlázkových
koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i kontrastně malé velikonoční pečivo. Postní jidáše
(jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky, panáčky, ptáčky, preclíčky atd. K velikonočnímu hodu jako
svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako
symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní
velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku dodnes. V historických zprávách ale jen těžko
poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také
kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro
velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami,
libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 17.4.2017 - VELIKONOČNÍ
PONDĚLÍ - České Velikonoce charakterizuje živá
tradice pomlázky, konané po církevních velikonočních
slavnostech
převážně na
Velikonoční pondělí,
které patří k
hlavním dnům
jarního koledování.
Velikonoční
pomlázku známe z
našich pramenů od
středověku a má
více podob. Jiná je
na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na východ.
Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s
koledováním, pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty -
pomlázka jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i
prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde
je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19.
Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti
koledovaly o červené vejce bez mrskání.
23
7. NEDĚLE - 16.4.2017 - HOD BOŽÍ
VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely
hlavní velikonoční svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním
sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím
svatodušním. Podle pamětí z počátku 20. Století bylo
nepsaným zákazem prací o velkém svátku nezametat,
nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít,
nečistit boty, a někde také nevařit. Stravě se ovšem po
dlouhém předvelikonočním půstu dostává na Hod Boží
velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom
líčí, že o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení
bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným
svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro
chudobu nebo pro obyčej požívat jako první svěcený
pokrm, jinde čas prožitý v kostele; místy proto ženy
připravovaly sváteční oběd dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a pravoslavní velikonoční pokrmy
k posvěcení: čím dále na východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím objemnější obřadní koláč a košíky s
uzenou šunkou i klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na
Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice
katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní
postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo. Vejce jsou též základem mazance, který je u nás
nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním svěcenkám:
mazanec je hodovým pokrmem, darem i rituálním prostředkem. Podle staročeských kuchařek byl velikonoční
mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího množství vajec.
Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal. Mazance jsou v textech dívčích koled i v pomlázkových
koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i kontrastně malé velikonoční pečivo. Postní jidáše
(jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky, panáčky, ptáčky, preclíčky atd. K velikonočnímu hodu jako
svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako
symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní
velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku dodnes. V historických zprávách ale jen těžko
poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také
kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro
velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami,
libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 17.4.2017 - VELIKONOČNÍ
PONDĚLÍ - České Velikonoce charakterizuje živá
tradice pomlázky, konané po církevních velikonočních
slavnostech
převážně na
Velikonoční pondělí,
které patří k
hlavním dnům
jarního koledování.
Velikonoční
pomlázku známe z
našich pramenů od
středověku a má
více podob. Jiná je
na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na východ.
Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s
koledováním, pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty -
pomlázka jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i
prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde
je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19.
Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti
koledovaly o červené vejce bez mrskání.
23
