Page 13 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 10/2016
P. 13
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
BRUTNÁK LÉKAŘSKÝ
Je domovem v západním Středomoří a v severozápadní Africe, v ČR je pěstován a občas zplaňuje, zejména v
teplejších oblastech. Roste na kyprých a minerálně bohatých půdách.
Množí se semeny, které se vysévají na jaře nebo na podzim, často se množí i samovýsevem. Na polohu i zeminu
je brutnák nenáročný a obvykle nevyžaduje žádnou speciální péči. S oblibou jej však napadají mšice.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba boraginis), v poslední době je oblíbeno i
brutnákové semeno. Nať se suší ve stínu, při umělém sušení by
teplota neměla přesáhnout 40 °C.
Obsahuje slizy, třísloviny (asi 3%), saponiny, minerální látky (draslík,
vápník), organické kyseliny, vitamíny, sacharidy, cholin, allantoin,
kyselinu křemičitou (asi 2,2%), tanin, asparagin a trochu silic a
alkaloidů.
Droga působí projímavě a protizánětlivě, vykazuje mírně uklidňující a
posilující působení. Vnitřně je podávána při zánětlivých a vředových
chorobách zažívacího ústrojí, při zánětech močových cest a při
revmatismu, zevně ve formě obkladů se aplikuje na špatně se hojící
rány nebo na bércové vředy, vinný odvar brutnáku se užívá na
obklady ledvin, jater, očí či kloubů (obklady uklidňují záněty). Čerstvé
brutnákové šťávy (25 až 50 ml, 3x denně) se užívá jako uklidňujícího
prostředku při neurastenii, šťáva pravděpodobně působí i jako mírné
antidepresivum, často se brutnáku přidává i do tzv. "nervových"
směsí. Brutnákové semeno (4x denně na špičku nože) se osvědčilo na
regulaci metabolismu např. při revmatismu nebo astmatu.
Nejčastěji se brutnák podává ve formě nálevu, který se podává 2x až
3x denně po 350 ml, jen při urologických potížích se dávkuje 4x
denně.
Mladé listy brutnáku (které jsou ještě bez chloupků) mají aroma po
okurkách a užívají se jako salátové koření, přidávají se do omáček a
polévek, jemně rozsekané s cibulí a jinými bylinami slouží k přípravě bylinného másla, bylinných sýrů či smetany.
Ze semen se získává olej s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin.
K sušení se užívá nať sbíraná před rozkvětem.
Sušíme ji rozprostřenou ve stínu. Při umělém
sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C, aby
teplo nezničilo vitamíny a další důležité látky.
Pokud chceme získat semena, musíme nechat
rostlinu růst celé její vegetační období.
Tipy domácího léčitelství
25 ml čerstvé šťávy z listů se užívá 3x denně
jako uklidňující prostředek při neurastenii či
depresi. Působí jako mírné antidepresivum.
Semena (stačí špetka, tak na špičku nože) se
užívají 4x denně k regulaci metabolizmu, při
revmatizmu a astmatu.
Tonikum na čištění pleti
Čerstvou nať rozmačkáme např. v třecí misce nebo lehce rozmixujeme. Získanou šťávu slijeme a použijeme jako
tonikum k čištění pleti.
Brutnák za plotnou
Mladé listy brutnáku, které jsou ještě bez chloupků, chutnají po salátových okurkách. Z čerstvých se připravuje
salát nebo se jimi saláty ochucují, uplatní se i v omeletách, rybích a zeleninových jídlech, bylinkových omáčkách,
bylinkových máslech či sýrech.
Květy se přidávají do aromatických octů, kde plní funkci ochucovací, ale hlavně estetickou. Také jsou vhodné jako
ozdoba polévek, salátů, oblohy a dezertů. Dříve se kandovaly a používaly jako ozdoba cukrářských výrobků nebo
se jedly jako cukroví.
13
BRUTNÁK LÉKAŘSKÝ
Je domovem v západním Středomoří a v severozápadní Africe, v ČR je pěstován a občas zplaňuje, zejména v
teplejších oblastech. Roste na kyprých a minerálně bohatých půdách.
Množí se semeny, které se vysévají na jaře nebo na podzim, často se množí i samovýsevem. Na polohu i zeminu
je brutnák nenáročný a obvykle nevyžaduje žádnou speciální péči. S oblibou jej však napadají mšice.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba boraginis), v poslední době je oblíbeno i
brutnákové semeno. Nať se suší ve stínu, při umělém sušení by
teplota neměla přesáhnout 40 °C.
Obsahuje slizy, třísloviny (asi 3%), saponiny, minerální látky (draslík,
vápník), organické kyseliny, vitamíny, sacharidy, cholin, allantoin,
kyselinu křemičitou (asi 2,2%), tanin, asparagin a trochu silic a
alkaloidů.
Droga působí projímavě a protizánětlivě, vykazuje mírně uklidňující a
posilující působení. Vnitřně je podávána při zánětlivých a vředových
chorobách zažívacího ústrojí, při zánětech močových cest a při
revmatismu, zevně ve formě obkladů se aplikuje na špatně se hojící
rány nebo na bércové vředy, vinný odvar brutnáku se užívá na
obklady ledvin, jater, očí či kloubů (obklady uklidňují záněty). Čerstvé
brutnákové šťávy (25 až 50 ml, 3x denně) se užívá jako uklidňujícího
prostředku při neurastenii, šťáva pravděpodobně působí i jako mírné
antidepresivum, často se brutnáku přidává i do tzv. "nervových"
směsí. Brutnákové semeno (4x denně na špičku nože) se osvědčilo na
regulaci metabolismu např. při revmatismu nebo astmatu.
Nejčastěji se brutnák podává ve formě nálevu, který se podává 2x až
3x denně po 350 ml, jen při urologických potížích se dávkuje 4x
denně.
Mladé listy brutnáku (které jsou ještě bez chloupků) mají aroma po
okurkách a užívají se jako salátové koření, přidávají se do omáček a
polévek, jemně rozsekané s cibulí a jinými bylinami slouží k přípravě bylinného másla, bylinných sýrů či smetany.
Ze semen se získává olej s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin.
K sušení se užívá nať sbíraná před rozkvětem.
Sušíme ji rozprostřenou ve stínu. Při umělém
sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C, aby
teplo nezničilo vitamíny a další důležité látky.
Pokud chceme získat semena, musíme nechat
rostlinu růst celé její vegetační období.
Tipy domácího léčitelství
25 ml čerstvé šťávy z listů se užívá 3x denně
jako uklidňující prostředek při neurastenii či
depresi. Působí jako mírné antidepresivum.
Semena (stačí špetka, tak na špičku nože) se
užívají 4x denně k regulaci metabolizmu, při
revmatizmu a astmatu.
Tonikum na čištění pleti
Čerstvou nať rozmačkáme např. v třecí misce nebo lehce rozmixujeme. Získanou šťávu slijeme a použijeme jako
tonikum k čištění pleti.
Brutnák za plotnou
Mladé listy brutnáku, které jsou ještě bez chloupků, chutnají po salátových okurkách. Z čerstvých se připravuje
salát nebo se jimi saláty ochucují, uplatní se i v omeletách, rybích a zeleninových jídlech, bylinkových omáčkách,
bylinkových máslech či sýrech.
Květy se přidávají do aromatických octů, kde plní funkci ochucovací, ale hlavně estetickou. Také jsou vhodné jako
ozdoba polévek, salátů, oblohy a dezertů. Dříve se kandovaly a používaly jako ozdoba cukrářských výrobků nebo
se jedly jako cukroví.
13
