Page 15 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 06/2015
P. 15
ŽNICKÁ KRONIKA HISTORIE
Z Loužnické kroniky:
Ceny dobytka:
Vůl k tahu schopný 600 kg živé váhy 130 zlatých
Kráva 400 kg živé váhy 85 – 90 zlatých
Ceny obleků a prádla:
Oblek sváteční 10 – 11 zlatých
Košile pracovní 80 – 85 krejcarů
Košile bílá sváteční 1 zlatý
Po létech 1880 v nastalé sklářské výrobě, broušení kroužků a skleněných perlí na drátech, zanikly až na nepatrné
vyjimky mlýny klapačky přestavěly se na brusírny.
V sklářské konjuktuře dělníkům se vedlo dobře a rychle zapomínali na doby zlé, pro rolníky též se zlepšili poměry,
byli spokojenější, namáhali se docíliti větší úrody, nářadí a potřeby se zlepšovali.
Však ku získání větší úrodnosti půdy, bylo potřeba hnojení.
Hnoje chlévského nebylo dostatečně, proto dováželi si někteří rolníci hnůj z továren a měst.
Málo která obec však byla spojena silnicí s městem a po obyčejné cestě nebylo možné s povozy přejížděti, tuto
výhodu měli jenom někteří rolníci. V těchto dobách vyvstali nové buditele pro rozkvět zemědělství, byly to učitelé.
Pořádali veřejné přednášky, vynikal především učitel Mat. Jirout ze Smrčí. Svými přednáškami, které konal
v obcích v Zásadě, v Držkově a jinde, poukazoval na hnojení půdy chemickými prášky, propagoval založení
hospodářských družstev a podobně.
Z počátku s nedůvěrou hleděli naši rolníci na nový způsob hnojení, činili pokusy, když se osvědčily, nastal velký
postup zemědělství u nás.
Zde končí zápisky Kamila Hnídka z dob minulého století až do rozhraní XX. století.
Foto: pohled od Liškova statku na zvoničku a driketu
Pokračování příště……
15
Z Loužnické kroniky:
Ceny dobytka:
Vůl k tahu schopný 600 kg živé váhy 130 zlatých
Kráva 400 kg živé váhy 85 – 90 zlatých
Ceny obleků a prádla:
Oblek sváteční 10 – 11 zlatých
Košile pracovní 80 – 85 krejcarů
Košile bílá sváteční 1 zlatý
Po létech 1880 v nastalé sklářské výrobě, broušení kroužků a skleněných perlí na drátech, zanikly až na nepatrné
vyjimky mlýny klapačky přestavěly se na brusírny.
V sklářské konjuktuře dělníkům se vedlo dobře a rychle zapomínali na doby zlé, pro rolníky též se zlepšili poměry,
byli spokojenější, namáhali se docíliti větší úrody, nářadí a potřeby se zlepšovali.
Však ku získání větší úrodnosti půdy, bylo potřeba hnojení.
Hnoje chlévského nebylo dostatečně, proto dováželi si někteří rolníci hnůj z továren a měst.
Málo která obec však byla spojena silnicí s městem a po obyčejné cestě nebylo možné s povozy přejížděti, tuto
výhodu měli jenom někteří rolníci. V těchto dobách vyvstali nové buditele pro rozkvět zemědělství, byly to učitelé.
Pořádali veřejné přednášky, vynikal především učitel Mat. Jirout ze Smrčí. Svými přednáškami, které konal
v obcích v Zásadě, v Držkově a jinde, poukazoval na hnojení půdy chemickými prášky, propagoval založení
hospodářských družstev a podobně.
Z počátku s nedůvěrou hleděli naši rolníci na nový způsob hnojení, činili pokusy, když se osvědčily, nastal velký
postup zemědělství u nás.
Zde končí zápisky Kamila Hnídka z dob minulého století až do rozhraní XX. století.
Foto: pohled od Liškova statku na zvoničku a driketu
Pokračování příště……
15
