Page 13 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 05/2016
P. 13
LOUŽNICKÉ TRADICE
MASOPUST
V roce 2016 připadá termín masopustu od 6.1. do 10.2.2016
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je
podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní
půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo
přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš
dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často
protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal
"mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely
vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní
představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek
neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti
"maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly
všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především
pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a
veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se
objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd,
někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční
maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček),
skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s
jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech,
bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o
půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů,
protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol
toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o
masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě
ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem
to však nijak neubíralo na dobré
náladě. Kolem 18. století se začaly
pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv.
reduty. Zpočátku byly přístupné jen
vyšším vrstvám, později všem
zájemcům. První reduta v Praze se
konala v roce 1752.
Kdy se vlastně slaví masopust,
kterému se na Moravě říká fašank,
fašinek nebo ostatky? Docela dlouho:
Období začíná po svátku Tří králů, tedy
7. ledna. Stanovení termínu závěrečného dne − masopustního úterý před Popeleční středou − je tak trochu
matematicko-astronomická úloha.
Popeleční středa totiž nemá své pravidelné datum. V každém případě zahajuje čtyřicetidenní postní období před
Velikonocemi. Jejich termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku − první neděle po něm je velikonoční.
13
MASOPUST
V roce 2016 připadá termín masopustu od 6.1. do 10.2.2016
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je
podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní
půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo
přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš
dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často
protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal
"mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely
vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní
představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek
neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti
"maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly
všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především
pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a
veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se
objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd,
někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční
maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček),
skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s
jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech,
bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o
půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů,
protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol
toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o
masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě
ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem
to však nijak neubíralo na dobré
náladě. Kolem 18. století se začaly
pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv.
reduty. Zpočátku byly přístupné jen
vyšším vrstvám, později všem
zájemcům. První reduta v Praze se
konala v roce 1752.
Kdy se vlastně slaví masopust,
kterému se na Moravě říká fašank,
fašinek nebo ostatky? Docela dlouho:
Období začíná po svátku Tří králů, tedy
7. ledna. Stanovení termínu závěrečného dne − masopustního úterý před Popeleční středou − je tak trochu
matematicko-astronomická úloha.
Popeleční středa totiž nemá své pravidelné datum. V každém případě zahajuje čtyřicetidenní postní období před
Velikonocemi. Jejich termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku − první neděle po něm je velikonoční.
13
