Page 18 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 04/2017
P. 18
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 04/2017
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
KLÍČKY
Konzumace různých klíčků již není nic nového, jsou k dostání i ve velkých
supermarketech přímo připravené k použití do salátů a jiných pokrmů.
Nemusíme ani vlastnit nakličovaní soupravu misek a můžeme si snadno připravit
klíčky, předklíčit obiloviny nebo předpěstovat malé rostlinky sami.
Luštěniny
Klíčit lze hrách, fazolky, čočku, cizrnu a jiné další luštěniny, které tímto
probuzením získají veliké množství výživných látek. Například fazolky mungo,
které pouze na talíři zalijeme vodou, nám poskytnou za pár dní klíčky dlouhé asi
2–3 cm, které spolu s probuzeným zrníčkem chutnají jako mladý hrášek. Vodu
na talíři musíme denně vyměňovat, aby nám nezačaly zrníčka kvasit. Tyto
chutné klíčky, ale tělo ochlazují a tak jsou vhodné do teplejších dnů do salátů
anebo jako příloha k teplým pokrmům. Ideální je nechat u luštěnin zrno bobtnat a klíčit jen krátce, aby mělo malé
klíčky asi do velikosti 1 mm. Takto připravené se dá zpracovávat vařením na kaše, polévky, pomazánky a pod.
Přínosem klíčení luštěnin je, že se částečně rozštěpí bílkoviny i škroby a také látky, působící v těle nadýmání.
Všeobecně se zlepší i jejich stravitelnost.
Obiloviny
Nabobtnat až předkličovat můžeme i různé obiloviny, ze kterých pak vaříme vydatné kaše jako např. Kaše z
naklíčené špaldy či pudingy nebo je přímo uvaříme jako přílohu k zelenině. Když si necháte předklíčit pšenici
špaldu nebo žito na vaření kaší, postupujte velice obdobně jako při klíčení luštěnin. Zrníčka na talíři zalijte vodou
a nechte je první den celé ponořené. Další den je vodou již jenom promývejte a přikryjte sítkem, přes které
položte utěrku, aby neosychaly. Promýt stačí 2–3 × denně a za dva dny budou připravena k vaření.
Zrníčka mají již malé klíčky a stane-li se, že to s klíčením přeženete a již se začínají objevovat i tenké kořínky, nic
se neděje, takové zrno je stále možné ještě na kaši použít. Vodu při klíčení vyléváme též z toho důvodu, že se do
ní uvolňuje kyselina fytová, která tělu odebírá minerální látky.
Naopak zrníčka vzbuzená klíčením zvýší obsah vitamínů, stavebních látek a enzymů a jsou velice výživná. Dalším
šetrným zpracováním si velkou část nutričních hodnot v sobě zrno podrží a tělu jsou daleko více prospěšnější
pokrmy připravené z předklíčených obilovin než třeba rohlíky či klasický chléb.
Předpěstování řeřichy
I když nevlastníme žádnou zahrádku, můžeme si přímo doma na okně předpěstovat zelenou nať řeřichy, která je
velice chutná a použijeme ji tam, kde bychom jinak dali čerstvou pažitku. Ta se v tento čas sice již v obchodech
objevuje, ale její použití je omezeno tím, že roste pomalu, a když ji ořežeme, tak další sklizeň je v nedohlednu.
Nepotřebujeme ani žádnou zeminu a navíc postupným vyséváním s časovou prodlevou získáme čerstvou řeřichu
na stůl téměř denně. Na podnos, misku či na talíř nalijte vlažnou odstátou vodu a do ní rozložte rovnoměrně
obyčejnou vatu, neboli buničinu. Na zvlhčený vatový podklad nasypte hustě zrníčka řeřichy a celé i s podnosem
vložte do igelitového sáčku, který nechejte mírně pootevřen.
Misku umístíme zatím jen na teplé místo. Již druhý den můžeme vidět, jak zrníčka nabrala vodu a začínají klíčit.
Dokud se neobjeví větší klíčky, ponecháme misku v pootevřeném igelitovém sáčku, kde je zajištěna stálejší
teplota bez výkyvů způsobených například větráním. Při klíčení se zrnka většinou již druhý den nejdříve obalí
rosolem, ale pak po uchycení kořínku v buničině se z klíčku začne vztyčovat tenká rostlinka. V okamžiku, jak se
nám objevují klíčky, sejmeme z misky igelit a klíčící řeřichu umístíme i s podnosem na okno. Každý den doléváme
na buničinu vodu a to nejlépe tak, že ji lijeme jenom na okraje a nakláněním misky necháme zatéci po celém dně.
Nalití proudu vody na mladé rostlinky shora by nám tyto tenké a křehké výhonky mohlo zohýbat. Asi tak po 10-ti
dnech je řeřicha pěkně vzrostlá, rozvinutá a připravena ke sklizni. Nůžkami postupně malé „políčko“ sklidíme.
Řeřicha setá (zahradní) obsahuje množství minerálů jako hořčík, draslík, železo a vápník, ale nejvíce si
ji budeme cenit pro její obsah vitamínu C. Též tělu dodává účinné antioxidanty, posiluje celkově
imunitu a je prospěšná při detoxikaci našim ledvinám a močovým cestám. Pravidelnou konzumací
řeřichy svému tělu prospějeme a odměnou nám bude lepší zvládání jarní únavy.
Při procesu klíčení vytváří semínko velké množství energie potřebné k vývoji nové rostliny, vzrůstá
množství vitaminů B i C, železa, hořčíku a jiných minerálů, vznikají aminokyseliny a mastné
kyseliny.
Jak klíčit najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=MDYWKUiYvDI
18
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
KLÍČKY
Konzumace různých klíčků již není nic nového, jsou k dostání i ve velkých
supermarketech přímo připravené k použití do salátů a jiných pokrmů.
Nemusíme ani vlastnit nakličovaní soupravu misek a můžeme si snadno připravit
klíčky, předklíčit obiloviny nebo předpěstovat malé rostlinky sami.
Luštěniny
Klíčit lze hrách, fazolky, čočku, cizrnu a jiné další luštěniny, které tímto
probuzením získají veliké množství výživných látek. Například fazolky mungo,
které pouze na talíři zalijeme vodou, nám poskytnou za pár dní klíčky dlouhé asi
2–3 cm, které spolu s probuzeným zrníčkem chutnají jako mladý hrášek. Vodu
na talíři musíme denně vyměňovat, aby nám nezačaly zrníčka kvasit. Tyto
chutné klíčky, ale tělo ochlazují a tak jsou vhodné do teplejších dnů do salátů
anebo jako příloha k teplým pokrmům. Ideální je nechat u luštěnin zrno bobtnat a klíčit jen krátce, aby mělo malé
klíčky asi do velikosti 1 mm. Takto připravené se dá zpracovávat vařením na kaše, polévky, pomazánky a pod.
Přínosem klíčení luštěnin je, že se částečně rozštěpí bílkoviny i škroby a také látky, působící v těle nadýmání.
Všeobecně se zlepší i jejich stravitelnost.
Obiloviny
Nabobtnat až předkličovat můžeme i různé obiloviny, ze kterých pak vaříme vydatné kaše jako např. Kaše z
naklíčené špaldy či pudingy nebo je přímo uvaříme jako přílohu k zelenině. Když si necháte předklíčit pšenici
špaldu nebo žito na vaření kaší, postupujte velice obdobně jako při klíčení luštěnin. Zrníčka na talíři zalijte vodou
a nechte je první den celé ponořené. Další den je vodou již jenom promývejte a přikryjte sítkem, přes které
položte utěrku, aby neosychaly. Promýt stačí 2–3 × denně a za dva dny budou připravena k vaření.
Zrníčka mají již malé klíčky a stane-li se, že to s klíčením přeženete a již se začínají objevovat i tenké kořínky, nic
se neděje, takové zrno je stále možné ještě na kaši použít. Vodu při klíčení vyléváme též z toho důvodu, že se do
ní uvolňuje kyselina fytová, která tělu odebírá minerální látky.
Naopak zrníčka vzbuzená klíčením zvýší obsah vitamínů, stavebních látek a enzymů a jsou velice výživná. Dalším
šetrným zpracováním si velkou část nutričních hodnot v sobě zrno podrží a tělu jsou daleko více prospěšnější
pokrmy připravené z předklíčených obilovin než třeba rohlíky či klasický chléb.
Předpěstování řeřichy
I když nevlastníme žádnou zahrádku, můžeme si přímo doma na okně předpěstovat zelenou nať řeřichy, která je
velice chutná a použijeme ji tam, kde bychom jinak dali čerstvou pažitku. Ta se v tento čas sice již v obchodech
objevuje, ale její použití je omezeno tím, že roste pomalu, a když ji ořežeme, tak další sklizeň je v nedohlednu.
Nepotřebujeme ani žádnou zeminu a navíc postupným vyséváním s časovou prodlevou získáme čerstvou řeřichu
na stůl téměř denně. Na podnos, misku či na talíř nalijte vlažnou odstátou vodu a do ní rozložte rovnoměrně
obyčejnou vatu, neboli buničinu. Na zvlhčený vatový podklad nasypte hustě zrníčka řeřichy a celé i s podnosem
vložte do igelitového sáčku, který nechejte mírně pootevřen.
Misku umístíme zatím jen na teplé místo. Již druhý den můžeme vidět, jak zrníčka nabrala vodu a začínají klíčit.
Dokud se neobjeví větší klíčky, ponecháme misku v pootevřeném igelitovém sáčku, kde je zajištěna stálejší
teplota bez výkyvů způsobených například větráním. Při klíčení se zrnka většinou již druhý den nejdříve obalí
rosolem, ale pak po uchycení kořínku v buničině se z klíčku začne vztyčovat tenká rostlinka. V okamžiku, jak se
nám objevují klíčky, sejmeme z misky igelit a klíčící řeřichu umístíme i s podnosem na okno. Každý den doléváme
na buničinu vodu a to nejlépe tak, že ji lijeme jenom na okraje a nakláněním misky necháme zatéci po celém dně.
Nalití proudu vody na mladé rostlinky shora by nám tyto tenké a křehké výhonky mohlo zohýbat. Asi tak po 10-ti
dnech je řeřicha pěkně vzrostlá, rozvinutá a připravena ke sklizni. Nůžkami postupně malé „políčko“ sklidíme.
Řeřicha setá (zahradní) obsahuje množství minerálů jako hořčík, draslík, železo a vápník, ale nejvíce si
ji budeme cenit pro její obsah vitamínu C. Též tělu dodává účinné antioxidanty, posiluje celkově
imunitu a je prospěšná při detoxikaci našim ledvinám a močovým cestám. Pravidelnou konzumací
řeřichy svému tělu prospějeme a odměnou nám bude lepší zvládání jarní únavy.
Při procesu klíčení vytváří semínko velké množství energie potřebné k vývoji nové rostliny, vzrůstá
množství vitaminů B i C, železa, hořčíku a jiných minerálů, vznikají aminokyseliny a mastné
kyseliny.
Jak klíčit najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=MDYWKUiYvDI
18
