Page 7 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 48/2017
P. 7
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 48/2017
HOUBAŘSKÉ OKÉNKO
s Petrem Hamplem
Pravidelně nepravidelně v houbařské sezoně
ZIMNÍ HOUBAŘSKÁ KRÁLOVNA NAŠICH LESŮ.
„VÁNOČNÍ HOUBA“ – PENÍZOVKA SAMETONOHÁ.
…. Rostou? Docela věřím, že tuto otázku skalní houbaři dostávají od
těch méně skalních v zimních měsících poměrně zřídka.
V houbařsky nadprůměrně bohatém létě roku 2017 jsem v závěru se-
zony odpovídal:
„Prosím tě, zeptej se mě na něco jiného. Já teď v lese hledám místa,
kde houby nerostou…“ .
Jenž oni ti skalní houbaři dobře vědí, že houby rostou celoročně, tudíž i
o Vánocích, v lednu i v únoru. Že existují houby, jejichž přirozené vege-
tační období je třeba od listopadu do březnových dnů.
Všichni houbaři vědí, že když běžná hřibovitá houba, (například hřib,
nebo podhříbek) v listopadu zmrzne, pak jej nálezce „odlomí“ od pod-
rostu a přinese domů, on se jaksi zhroutí (lidově „zesračkovatí“). Je to
dáno strukturou buněk letních a podzimních hub - voda v jejich buň-
kách se chová stejně, jako voda v lahvi – roztrhá svůj obal… Některé
prameny dokonce nedoporučují konzumaci, (až před ní varují) zmrzlých
hub. Mno.. - to bych ale nesměl znát spoustu houbařů, kteří mají do-
statečně velký mrazák a ukládají do něho pouze očištěné syrové houby
v mikrotenovém sáčku. Konzumují je přes zimu již řadu let a stále pra-
videlně dýchají. Nechci zde nikoho přesvědčovat pro, ani proti, ale po-
kud čerstvé houby očistím, pokrájím a mírně osolené vydusím, pak
zmenší svůj objem cca o dvě třetiny, zabírají v mrazáku úměrně méně
místa, jejich vůně nezasáhne nanukový dort v sousedství a přede-
vším „ nezfekálovatí“. Protože jsou „předdušené“, jejich kuchyňská
úprava nevyžaduje tolik času, jako zpracování hub čerstvých…
Houby, jejichž vegetační období spadá do zimních měsíců, jsou od
pána Boha vybaveny jinak. Jejich buňky jsou patrně podstatně pruž-
nější a ani zimní mrazy jim nevadí.
Typickým zástupcem je nejen v našich krajích penízovka sameto-
nohá.
Klobouk má medově, až do oranžova zbarvený, 3 až 5 cm široký,
lepkavý, lupeny husté, bělavé a tenké, válcovitý útlý třeň, zabalený
do hustého hnědého kožíšku. Noha je sametová, až tmavě hnědá (u
starších plodnic). Za mrazů zmrzne na kost, ale to jí nijak nevadí, po
rozmrznutí pokračuje v růstu. Podobnou vlastnost má i hlíva ústřičná
a ucho Jidášovo (bolcovitka bezová).
Nespornou výhodou penízovky sametonohé je skutečnost, že v době jejího růstu neroste žádná jiná zaměnitelná jedo-
vatá dvojnice.
Je to typicky gulášová houba, i když její kuchyňské zpracování je všestranné.
Podívejte se na několik připojených fotografií, něco si „vygůglujte“, ale hlavně v nastalém zimním období, když teploty
vyhoupnou na cca +6 °C jukněte do lesa, jestli některý z kolem procházejících pařezů, nebo stromů neskýtá uvedenou
laskominu….
Petr Hampl
7
HOUBAŘSKÉ OKÉNKO
s Petrem Hamplem
Pravidelně nepravidelně v houbařské sezoně
ZIMNÍ HOUBAŘSKÁ KRÁLOVNA NAŠICH LESŮ.
„VÁNOČNÍ HOUBA“ – PENÍZOVKA SAMETONOHÁ.
…. Rostou? Docela věřím, že tuto otázku skalní houbaři dostávají od
těch méně skalních v zimních měsících poměrně zřídka.
V houbařsky nadprůměrně bohatém létě roku 2017 jsem v závěru se-
zony odpovídal:
„Prosím tě, zeptej se mě na něco jiného. Já teď v lese hledám místa,
kde houby nerostou…“ .
Jenž oni ti skalní houbaři dobře vědí, že houby rostou celoročně, tudíž i
o Vánocích, v lednu i v únoru. Že existují houby, jejichž přirozené vege-
tační období je třeba od listopadu do březnových dnů.
Všichni houbaři vědí, že když běžná hřibovitá houba, (například hřib,
nebo podhříbek) v listopadu zmrzne, pak jej nálezce „odlomí“ od pod-
rostu a přinese domů, on se jaksi zhroutí (lidově „zesračkovatí“). Je to
dáno strukturou buněk letních a podzimních hub - voda v jejich buň-
kách se chová stejně, jako voda v lahvi – roztrhá svůj obal… Některé
prameny dokonce nedoporučují konzumaci, (až před ní varují) zmrzlých
hub. Mno.. - to bych ale nesměl znát spoustu houbařů, kteří mají do-
statečně velký mrazák a ukládají do něho pouze očištěné syrové houby
v mikrotenovém sáčku. Konzumují je přes zimu již řadu let a stále pra-
videlně dýchají. Nechci zde nikoho přesvědčovat pro, ani proti, ale po-
kud čerstvé houby očistím, pokrájím a mírně osolené vydusím, pak
zmenší svůj objem cca o dvě třetiny, zabírají v mrazáku úměrně méně
místa, jejich vůně nezasáhne nanukový dort v sousedství a přede-
vším „ nezfekálovatí“. Protože jsou „předdušené“, jejich kuchyňská
úprava nevyžaduje tolik času, jako zpracování hub čerstvých…
Houby, jejichž vegetační období spadá do zimních měsíců, jsou od
pána Boha vybaveny jinak. Jejich buňky jsou patrně podstatně pruž-
nější a ani zimní mrazy jim nevadí.
Typickým zástupcem je nejen v našich krajích penízovka sameto-
nohá.
Klobouk má medově, až do oranžova zbarvený, 3 až 5 cm široký,
lepkavý, lupeny husté, bělavé a tenké, válcovitý útlý třeň, zabalený
do hustého hnědého kožíšku. Noha je sametová, až tmavě hnědá (u
starších plodnic). Za mrazů zmrzne na kost, ale to jí nijak nevadí, po
rozmrznutí pokračuje v růstu. Podobnou vlastnost má i hlíva ústřičná
a ucho Jidášovo (bolcovitka bezová).
Nespornou výhodou penízovky sametonohé je skutečnost, že v době jejího růstu neroste žádná jiná zaměnitelná jedo-
vatá dvojnice.
Je to typicky gulášová houba, i když její kuchyňské zpracování je všestranné.
Podívejte se na několik připojených fotografií, něco si „vygůglujte“, ale hlavně v nastalém zimním období, když teploty
vyhoupnou na cca +6 °C jukněte do lesa, jestli některý z kolem procházejících pařezů, nebo stromů neskýtá uvedenou
laskominu….
Petr Hampl
7
