Page 14 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 40/2015
P. 14
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
JABLKA
Přestože jablko není nejrozšířenějším ovocným druhem, je právem považováno
za krále ovoce, protože nachází široké kulinářské a terapeutické uplatnění a dá
se kombinovat téměř se všemi druhy jídel.
Ve složení jablka vynikají jen sacharidy, kterých je ve 100 g dužiny 13 %.
Tvoří je především fruktóza (ovocný cukr) a v menší míře glukóza a
sacharóza. Jablko dále obsahuje velmi málo proteinů a tuků, z
vitaminů jen vitamin C a E a z minerálů malé množství draslíku a
železa. Tělu dodává celkově 59 kcal na 100 g.
Sacharid pektin se ve střevech nevstřebává, ale tvoří větší část nerozpustné
rostlinné vlákniny, které se v jablku nachází (2,7 g/100 g). Díky tomu, že je tato
látka obsažena ve slupce jen v malém množství, je možné jablko oloupat, aniž
by se nějak výrazně snížil jeho léčebný účinek. Pektin ve střevech zachycuje vodu a různé odpadní látky a
podporuje vylučování toxinů se stolicí.
Obsah organických kyselin se pohybuje podle odrůdy od 1 do 1,5 %. Převládá kyselina jablečná, ale přítomná je i
kyselina citronová, jantarová, mléčná a salicylová. Stejně jako u citrusových plodů mají tyto organické kyseliny
alkalizující (antacidní) účinek v krvi a tkáních. Obnovují také střevní flóru a brání kvašení ve střevech.
Jablko je po kdouli nejbohatším ovocem na taniny, látky, které mají stahující a protizánětlivé účinky.
Pektin v jablkách vstřebává a likviduje toxiny vytvořené bakteriemi zapříčiňujícími gastroenteritidu a kolitidu.
Taniny vysušují střevní sliznici a zmírňují její zánět a organické kyseliny ničí mikroby a obnovují normální
bakteriální flóru ve střevech. Při průjmu je možné jíst stravu složenou jen z jablek, a to buď pečených, vařených
nebo ve formě jablečné přesnídávky.
Jablka přímo ovlivňují peristaltiku střev a upravují jejich funkci, a to jak při průjmu, tak při zácpě.
Jedno nebo dvě jablka k snídani nalačno pomohou překonat střevní hypotonii, která je nejčastější příčinou zácpy.
Konzumace jablek pomáhá při léčení chronického kožního ekzému, který je způsobený nevyloučenými
odpadními látkami metabolismu.
Díky vysokému obsahu flavonoidů, hlavně kvercetinu, jablka zabraňují ukládání cholesterolu v cévách a
jejich následnému zužování. Též snižují přilnavost krevních destiček, čímž pomáhají předcházet tvoření krevních
sraženin. Pravidelnou konzumací jablek lze rovněž předcházet zužování koronárních arterií, a tedy i infarktu
myokardu.
Jablka pohlcují střevní toxiny, čímž ulehčují čištění krve a pokožky. Přinášejí též úlevu při zácpě a podporují čištění
jater, jejichž špatná průchodnost může zapříčinit mnoho kožních onemocnění.
Jablka usnadňují vylučování iontů sodíku, které způsobují kontrakci arterií, zvyšování objemu krve a zadržování
tekutiny v tkáních. Kromě toho nahrazují ionty sodíku ionty draslíku, což normalizuje krevní tlak a zlepšuje srdeční
činnost.
Jablka pomáhají v prevenci karcinomu tlustého střeva.
Před konzumací se doporučuje jablka oloupat, protože slupka může obsahovat pesticidy a je těžko stravitelná.
Jejím odstraněním nedochází k výrazné ztrátě živin, sníží se jen nepatrně obsah pektinu a vitaminů.
Jaké látky obsahuje jablko?
1. vodu (až 84%)
2. vlákninu, díky které má blahodárný účinek na náš metabolizmus
3. velké množství pektinu, který na sebe váže škodliviny z těla a
odvádí z nich von nenasycené tuky
4. vitamín C
5. minerály: draslík, vápník, hořčík
6. množství antioxidantů, které snižují riziko onemocnění rakovinou
7. vysoký obsah fruktózy
14
JABLKA
Přestože jablko není nejrozšířenějším ovocným druhem, je právem považováno
za krále ovoce, protože nachází široké kulinářské a terapeutické uplatnění a dá
se kombinovat téměř se všemi druhy jídel.
Ve složení jablka vynikají jen sacharidy, kterých je ve 100 g dužiny 13 %.
Tvoří je především fruktóza (ovocný cukr) a v menší míře glukóza a
sacharóza. Jablko dále obsahuje velmi málo proteinů a tuků, z
vitaminů jen vitamin C a E a z minerálů malé množství draslíku a
železa. Tělu dodává celkově 59 kcal na 100 g.
Sacharid pektin se ve střevech nevstřebává, ale tvoří větší část nerozpustné
rostlinné vlákniny, které se v jablku nachází (2,7 g/100 g). Díky tomu, že je tato
látka obsažena ve slupce jen v malém množství, je možné jablko oloupat, aniž
by se nějak výrazně snížil jeho léčebný účinek. Pektin ve střevech zachycuje vodu a různé odpadní látky a
podporuje vylučování toxinů se stolicí.
Obsah organických kyselin se pohybuje podle odrůdy od 1 do 1,5 %. Převládá kyselina jablečná, ale přítomná je i
kyselina citronová, jantarová, mléčná a salicylová. Stejně jako u citrusových plodů mají tyto organické kyseliny
alkalizující (antacidní) účinek v krvi a tkáních. Obnovují také střevní flóru a brání kvašení ve střevech.
Jablko je po kdouli nejbohatším ovocem na taniny, látky, které mají stahující a protizánětlivé účinky.
Pektin v jablkách vstřebává a likviduje toxiny vytvořené bakteriemi zapříčiňujícími gastroenteritidu a kolitidu.
Taniny vysušují střevní sliznici a zmírňují její zánět a organické kyseliny ničí mikroby a obnovují normální
bakteriální flóru ve střevech. Při průjmu je možné jíst stravu složenou jen z jablek, a to buď pečených, vařených
nebo ve formě jablečné přesnídávky.
Jablka přímo ovlivňují peristaltiku střev a upravují jejich funkci, a to jak při průjmu, tak při zácpě.
Jedno nebo dvě jablka k snídani nalačno pomohou překonat střevní hypotonii, která je nejčastější příčinou zácpy.
Konzumace jablek pomáhá při léčení chronického kožního ekzému, který je způsobený nevyloučenými
odpadními látkami metabolismu.
Díky vysokému obsahu flavonoidů, hlavně kvercetinu, jablka zabraňují ukládání cholesterolu v cévách a
jejich následnému zužování. Též snižují přilnavost krevních destiček, čímž pomáhají předcházet tvoření krevních
sraženin. Pravidelnou konzumací jablek lze rovněž předcházet zužování koronárních arterií, a tedy i infarktu
myokardu.
Jablka pohlcují střevní toxiny, čímž ulehčují čištění krve a pokožky. Přinášejí též úlevu při zácpě a podporují čištění
jater, jejichž špatná průchodnost může zapříčinit mnoho kožních onemocnění.
Jablka usnadňují vylučování iontů sodíku, které způsobují kontrakci arterií, zvyšování objemu krve a zadržování
tekutiny v tkáních. Kromě toho nahrazují ionty sodíku ionty draslíku, což normalizuje krevní tlak a zlepšuje srdeční
činnost.
Jablka pomáhají v prevenci karcinomu tlustého střeva.
Před konzumací se doporučuje jablka oloupat, protože slupka může obsahovat pesticidy a je těžko stravitelná.
Jejím odstraněním nedochází k výrazné ztrátě živin, sníží se jen nepatrně obsah pektinu a vitaminů.
Jaké látky obsahuje jablko?
1. vodu (až 84%)
2. vlákninu, díky které má blahodárný účinek na náš metabolizmus
3. velké množství pektinu, který na sebe váže škodliviny z těla a
odvádí z nich von nenasycené tuky
4. vitamín C
5. minerály: draslík, vápník, hořčík
6. množství antioxidantů, které snižují riziko onemocnění rakovinou
7. vysoký obsah fruktózy
14
