Page 9 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 33/2018
P. 9
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 33/2018
LIBERECKÝ KRAJ – Letošní léto je pro hasiče extrémně náročné. Hořelo
už i na Ještědu nebo na Kristýně.
Horké a suché počasí dává letos v létě hasičům pořádně zabrat. K ohňům
vyjíždějí dvakrát častěji než loni, přičemž více než polovina z nich vypukla
v přírodě. Od začátku prázdnin evidují už 233 požárů, nejhorší situace je
na Českolipsku, kde jen v přírodě hořelo téměř šedesátkrát. Lesní požáry
přitom patří k těm náročnějším. „Obtížně se likvidují, protože k nim
zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít
hasičskou techniku, a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se
velkou rychlostí,“ vysvětlil plukovník krajských hasičů Josef Málek, který
například velel zásahu na Ještědu, kde hořelo minulý týden v pondělí a
hasiči si museli povolat na pomoc i letadlo a vrtulník.
Podle velitele jsou zásahy v přírodě obtížné i kvůli nevyzpytatelnému chování ohně, který se může šířit i v podzemí a je
pak velmi těžké odhadnout, kde se znovu vynoří. „Zásahy v lese jsou proto časově velmi náročné a vyžadují povolání
většího množství jednotek i značné množství vody, kterou je třeba často velmi komplikovaně k místu požáru dostat,“
doplnil Málek. Kromě toho jsou v tomto počasí zásahy pro hasiče náročné i po fyzické stránce. „Když k tomu přičteme i
váhu výstroje a ochranných prostředků, které musí mít hasič na sobě, můžeme říct, že jde opravdu o extrémně
náročnou práci. Jen pro představu, plná výstroj hasiče váží přibližně dvacet kilogramů a dýchací přístroj jedenáct
kilogramů,“ upozornila krajská mluvčí hasičů Pavlína Bílková. „Takže nepřeháním, když řeknu, že se ti zasahující
opravdu zapotí,“ dodala mluvčí. Mnohdy hořelo na několika místech najednou. Například v době, kdy více než stovka
hasičů likvidovala oheň na Ještědu, ve stejné době zachvátily plameny travní porost v Hrádku nad Nisou v rekreačním
areálu Kristýna. Oheň se začal rychle šířit směrem k lesu, na pomoc proto vyrazila jednotka z polské Vratislavi, která na
místo přijela s šesti cisternami, a díky dobré spolupráci v rámci Trojzemí vyjeli na Kristýnu i hasiči z nedaleké saské
Žitavy. „S Polskem i Německem spolupracujeme často, ale ještě nikdy jsme nezasahovali všichni tři dohromady,“
poznamenala Bílková.
Jak to vypadá, náročné období pro hasiče nekončí. Předpověď počasí je v tomto ohledu neúprosná. Podle Českého
hydrometeorologického ústavu má být tento týden opět jasno s teplotami kolem třiceti stupňů.
LIBERECKÝ KRAJ – Za totality bylo dobře. A v srpnu 68 nás napadli
Ukrajinci. To jsou v kostce dvě prohlášení, kterými komunisté pobouřili
část veřejnosti. Ta první má kořeny dokonce právě tady na severu, v
Libereckém kraji, když se začátkem srpna objevil na Facebooku krajské
KSČM tento text: „Začátkem 80. let byla krásná doba. Pivo stálo 2,50,
hranice byly zavřené a Havel též.“ Na „krásnou“ dobu mimo jiné ve
čtvrtek zavzpomínali političtí vězni a členové Svazu bojovníků za svobodu
při příležitosti setkání s libereckým hejtmanem. „Mou sestru chtěli vyhodit
z práce v Jablonexu jen proto, že bratranec utekl na západ. A to se psal
rok 1984. Přitom sestře bylo v roce 1948, kdy došlo k převratu, jen půl
roku,“ řekl František Radkovič z pobočky Českého svazu bojovníků za
svobodu v Jablonci nad Nisou.
I na zavřené hranice měl vzpomínku. Právě na nich skončil rozstřílený jeho známý. Přežil, ale vězení za to, že chtěl žít
jinde než za ostnatým drátem, ho neminulo. „Je to pohrdání a urážka nás, politických vězňů. A nejen nás, ale i
ostatních lidí České republiky. KSČM je stranou, která měla být při vzniku republiky zrušena a postavena mimo zákon.
Bohužel, kvůli tehdejšímu vedení státu se tak nestalo. Výsledkem je současné myšlení většiny členů komunistické
strany. Komunista prostě zůstane komunistou, na tom se nic nezmění,“ vyjádřil se předseda liberecké pobočky
Konfederace politických vězňů Jaroslav Hofman. On sám strávil za mřížemi několik let. Patřil mezi 205 tisíc politických
vězňů, kteří mezi lety 1948 až 1989 skončili v komunistických kriminálech. „A netrpěli jen oni, ale celé jejich rodiny,
včetně dětí,“ dodal Lubomír Vejražka. Publicista, který se osudům „muklů“ čili mužů určených k likvidaci dlouhodobě
věnuje. „Tento 'pivní' kec považuji, stejně jako zmatečné prohlášení šéfa KSČM o tom, že v srpnu 1968 byla většina
invazních armád ukrajinských, za doklad toho, že komunisté jsou nepoučitelní a že minulost se má stále pravdivě
připomínat. Podobné řeči se totiž zarývají do podvědomí lidí a podsouvají nám, že za neomezené vlády KSČ to až tak
zlé nebylo,“ dodal publicista. Za nepřijatelné označil oslavování nesvobody i hejtman Martin Půta. „Podobné výroky, byť
byly později relativizovány, jsou pro mě důkazem, že KSČM má dvě tváře. Jednu, kterou tak ráda ukazuje veřejnosti, a
druhou, kde mluví sami mezi sebou. A nedělám si žádné iluze, že tam došlo k nějaké velké změně v názorech,“ uvedl
hejtman. Stejně kriticky se vyjádřil i k nedávnému výroku předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o tom, že za invazi v roce
1968 může vlastně nikoliv sovětské politbyro, ale Ukrajina. „Pan předseda Filip tady jen ukazuje, že dlouhodobě
pracuje ve prospěch jiné země, než je Česká republika. Za mě je potřeba zmínit, že invaze do Československa byla
především dohodou komunistů různých národností, včetně těch našich, kteří zvacím dopisem vytvořili zdání legitimity
příchodu armád,“ dodal hejtman.
9
LIBERECKÝ KRAJ – Letošní léto je pro hasiče extrémně náročné. Hořelo
už i na Ještědu nebo na Kristýně.
Horké a suché počasí dává letos v létě hasičům pořádně zabrat. K ohňům
vyjíždějí dvakrát častěji než loni, přičemž více než polovina z nich vypukla
v přírodě. Od začátku prázdnin evidují už 233 požárů, nejhorší situace je
na Českolipsku, kde jen v přírodě hořelo téměř šedesátkrát. Lesní požáry
přitom patří k těm náročnějším. „Obtížně se likvidují, protože k nim
zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít
hasičskou techniku, a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se
velkou rychlostí,“ vysvětlil plukovník krajských hasičů Josef Málek, který
například velel zásahu na Ještědu, kde hořelo minulý týden v pondělí a
hasiči si museli povolat na pomoc i letadlo a vrtulník.
Podle velitele jsou zásahy v přírodě obtížné i kvůli nevyzpytatelnému chování ohně, který se může šířit i v podzemí a je
pak velmi těžké odhadnout, kde se znovu vynoří. „Zásahy v lese jsou proto časově velmi náročné a vyžadují povolání
většího množství jednotek i značné množství vody, kterou je třeba často velmi komplikovaně k místu požáru dostat,“
doplnil Málek. Kromě toho jsou v tomto počasí zásahy pro hasiče náročné i po fyzické stránce. „Když k tomu přičteme i
váhu výstroje a ochranných prostředků, které musí mít hasič na sobě, můžeme říct, že jde opravdu o extrémně
náročnou práci. Jen pro představu, plná výstroj hasiče váží přibližně dvacet kilogramů a dýchací přístroj jedenáct
kilogramů,“ upozornila krajská mluvčí hasičů Pavlína Bílková. „Takže nepřeháním, když řeknu, že se ti zasahující
opravdu zapotí,“ dodala mluvčí. Mnohdy hořelo na několika místech najednou. Například v době, kdy více než stovka
hasičů likvidovala oheň na Ještědu, ve stejné době zachvátily plameny travní porost v Hrádku nad Nisou v rekreačním
areálu Kristýna. Oheň se začal rychle šířit směrem k lesu, na pomoc proto vyrazila jednotka z polské Vratislavi, která na
místo přijela s šesti cisternami, a díky dobré spolupráci v rámci Trojzemí vyjeli na Kristýnu i hasiči z nedaleké saské
Žitavy. „S Polskem i Německem spolupracujeme často, ale ještě nikdy jsme nezasahovali všichni tři dohromady,“
poznamenala Bílková.
Jak to vypadá, náročné období pro hasiče nekončí. Předpověď počasí je v tomto ohledu neúprosná. Podle Českého
hydrometeorologického ústavu má být tento týden opět jasno s teplotami kolem třiceti stupňů.
LIBERECKÝ KRAJ – Za totality bylo dobře. A v srpnu 68 nás napadli
Ukrajinci. To jsou v kostce dvě prohlášení, kterými komunisté pobouřili
část veřejnosti. Ta první má kořeny dokonce právě tady na severu, v
Libereckém kraji, když se začátkem srpna objevil na Facebooku krajské
KSČM tento text: „Začátkem 80. let byla krásná doba. Pivo stálo 2,50,
hranice byly zavřené a Havel též.“ Na „krásnou“ dobu mimo jiné ve
čtvrtek zavzpomínali političtí vězni a členové Svazu bojovníků za svobodu
při příležitosti setkání s libereckým hejtmanem. „Mou sestru chtěli vyhodit
z práce v Jablonexu jen proto, že bratranec utekl na západ. A to se psal
rok 1984. Přitom sestře bylo v roce 1948, kdy došlo k převratu, jen půl
roku,“ řekl František Radkovič z pobočky Českého svazu bojovníků za
svobodu v Jablonci nad Nisou.
I na zavřené hranice měl vzpomínku. Právě na nich skončil rozstřílený jeho známý. Přežil, ale vězení za to, že chtěl žít
jinde než za ostnatým drátem, ho neminulo. „Je to pohrdání a urážka nás, politických vězňů. A nejen nás, ale i
ostatních lidí České republiky. KSČM je stranou, která měla být při vzniku republiky zrušena a postavena mimo zákon.
Bohužel, kvůli tehdejšímu vedení státu se tak nestalo. Výsledkem je současné myšlení většiny členů komunistické
strany. Komunista prostě zůstane komunistou, na tom se nic nezmění,“ vyjádřil se předseda liberecké pobočky
Konfederace politických vězňů Jaroslav Hofman. On sám strávil za mřížemi několik let. Patřil mezi 205 tisíc politických
vězňů, kteří mezi lety 1948 až 1989 skončili v komunistických kriminálech. „A netrpěli jen oni, ale celé jejich rodiny,
včetně dětí,“ dodal Lubomír Vejražka. Publicista, který se osudům „muklů“ čili mužů určených k likvidaci dlouhodobě
věnuje. „Tento 'pivní' kec považuji, stejně jako zmatečné prohlášení šéfa KSČM o tom, že v srpnu 1968 byla většina
invazních armád ukrajinských, za doklad toho, že komunisté jsou nepoučitelní a že minulost se má stále pravdivě
připomínat. Podobné řeči se totiž zarývají do podvědomí lidí a podsouvají nám, že za neomezené vlády KSČ to až tak
zlé nebylo,“ dodal publicista. Za nepřijatelné označil oslavování nesvobody i hejtman Martin Půta. „Podobné výroky, byť
byly později relativizovány, jsou pro mě důkazem, že KSČM má dvě tváře. Jednu, kterou tak ráda ukazuje veřejnosti, a
druhou, kde mluví sami mezi sebou. A nedělám si žádné iluze, že tam došlo k nějaké velké změně v názorech,“ uvedl
hejtman. Stejně kriticky se vyjádřil i k nedávnému výroku předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o tom, že za invazi v roce
1968 může vlastně nikoliv sovětské politbyro, ale Ukrajina. „Pan předseda Filip tady jen ukazuje, že dlouhodobě
pracuje ve prospěch jiné země, než je Česká republika. Za mě je potřeba zmínit, že invaze do Československa byla
především dohodou komunistů různých národností, včetně těch našich, kteří zvacím dopisem vytvořili zdání legitimity
příchodu armád,“ dodal hejtman.
9
