Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 12/2015
P. 12
LOUŽNICKÉ TRADICE
VELIKONOCE 2015
ČTVRTEK - 2. 4. 2015 - ZELENÝ ČTVRTEK - Na Zelený čtvrtek se jedla zelená strava (špenát, salát,
zelí, kopřivy), aby byl člověk celý rok zdráv. V kostele zazní naposledy zvony, které „odlétající do Říma“ a umlknou
až do Bílé soboty. Existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi,
aby se ho držely. Hlas zvonů nahrazují o
Velikonocích nejrůznější řehtačky.
od čtvrtka se chodí klapat a v sobotu se obejde
ves s klapáním a poté se začne zpívat tato
básnička a vybírá se od klapání.
Píseň dětí, které zpívali písničku a klapaly
kalapačkami:
Jidáši zrádce, cos to učinil,
žes svého pána,
židům prozradil.
Židi nevěrní, jako psi černí,
kopali jámu,
Ježiši Pánu,
aby ho jali,
ukřižovali.
Na velký pátek,
do hrobu dali.
A na bílou sobotu zase ukřižovali.
Páni a paní dejte něco od klapání.
PÁTEK - 3. 4. 2015 - VELKÝ PÁTEK - Nejtišší den v roce. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu
pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký
každoročně pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje
smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště
protestantů. Podle lidové víry je Velký pátek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících.
Proto je časem velké účinnosti obyčejů, věšteb a modliteb, dnem osudovým. Zvláště pro člověka toho dne
narozeného. Zemřít na Velký pátek je ale dobré. Zvláštní moc Velkého pátku je v paměti 19. A 20. Století spojena
s třemi časovými mezníky. Je to doba čtení nebo zpěvu pašijí v kostele, odpolední třetí hodina Ježíšovy smrti na
kříži, nejzávažnější je ráno před východem Slunce. Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád
zákazů, z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení více obřadních dní v roce. „Na Velký pátek nepohneš
zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš,
nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“ Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi
například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království. V Rakousku mají nárok na den volna pouze
evangelíci, starokatolíci a metodisté.
SOBOTA - 4. 4. 2015 - BÍLÁ SOBOTA - Ve srovnání s biblickou zvěstí o Ježíšově narození nebo utrpení
Panny Marie nad smrtí syna, které mají v lidové kultuře svoje reflexe slovesné a výtvarné, zůstává pro nás lidové
pojetí Kristova mrtvých vstání spíše skryté. Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a
návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany,
aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Bílá sobota představuje hudební
umění venkovských kantorů, muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu
Vzkříšení. Znamená konec půstu, pečení velikonočních beránků a mazanců, poslední hrkání chlapců s
koledováním, toleruje výstřelky mládeže a chodníčky zamilovaných. Posvátný čas kostelního zvonění na Bílou
sobotu byl dalším a většinou posledním vyvoleným časem pro konání blahonosných obyčejů pašijových dní: za
čistotu domova a hojnost (tlučení do prahů, zvonění klíči i mincemi), za sílu (zvedání těžkých břemen), za zdraví a
krásu. Umývání v pramenité vodě, která byla novou vodou výhradně na Bílou sobotu během prvního zvonění.
Zvláštní pozornost patřila v tomto ovocným stromům: Za jejich „probuzení“ k příští úrodě se postřikovaly vodou,
někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným těstem mazance nebo jiného obřadního
pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli. Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty
dospělých a obnova křesťanského slibu věřících. Pro věřícího mohou být rituálem společného vstání s Kristem,
projevem spoluúčasti člověka na velikonočním znovuzrození.
12
VELIKONOCE 2015
ČTVRTEK - 2. 4. 2015 - ZELENÝ ČTVRTEK - Na Zelený čtvrtek se jedla zelená strava (špenát, salát,
zelí, kopřivy), aby byl člověk celý rok zdráv. V kostele zazní naposledy zvony, které „odlétající do Říma“ a umlknou
až do Bílé soboty. Existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi,
aby se ho držely. Hlas zvonů nahrazují o
Velikonocích nejrůznější řehtačky.
od čtvrtka se chodí klapat a v sobotu se obejde
ves s klapáním a poté se začne zpívat tato
básnička a vybírá se od klapání.
Píseň dětí, které zpívali písničku a klapaly
kalapačkami:
Jidáši zrádce, cos to učinil,
žes svého pána,
židům prozradil.
Židi nevěrní, jako psi černí,
kopali jámu,
Ježiši Pánu,
aby ho jali,
ukřižovali.
Na velký pátek,
do hrobu dali.
A na bílou sobotu zase ukřižovali.
Páni a paní dejte něco od klapání.
PÁTEK - 3. 4. 2015 - VELKÝ PÁTEK - Nejtišší den v roce. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu
pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký
každoročně pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje
smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště
protestantů. Podle lidové víry je Velký pátek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících.
Proto je časem velké účinnosti obyčejů, věšteb a modliteb, dnem osudovým. Zvláště pro člověka toho dne
narozeného. Zemřít na Velký pátek je ale dobré. Zvláštní moc Velkého pátku je v paměti 19. A 20. Století spojena
s třemi časovými mezníky. Je to doba čtení nebo zpěvu pašijí v kostele, odpolední třetí hodina Ježíšovy smrti na
kříži, nejzávažnější je ráno před východem Slunce. Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád
zákazů, z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení více obřadních dní v roce. „Na Velký pátek nepohneš
zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš,
nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“ Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi
například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království. V Rakousku mají nárok na den volna pouze
evangelíci, starokatolíci a metodisté.
SOBOTA - 4. 4. 2015 - BÍLÁ SOBOTA - Ve srovnání s biblickou zvěstí o Ježíšově narození nebo utrpení
Panny Marie nad smrtí syna, které mají v lidové kultuře svoje reflexe slovesné a výtvarné, zůstává pro nás lidové
pojetí Kristova mrtvých vstání spíše skryté. Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a
návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany,
aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Bílá sobota představuje hudební
umění venkovských kantorů, muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu
Vzkříšení. Znamená konec půstu, pečení velikonočních beránků a mazanců, poslední hrkání chlapců s
koledováním, toleruje výstřelky mládeže a chodníčky zamilovaných. Posvátný čas kostelního zvonění na Bílou
sobotu byl dalším a většinou posledním vyvoleným časem pro konání blahonosných obyčejů pašijových dní: za
čistotu domova a hojnost (tlučení do prahů, zvonění klíči i mincemi), za sílu (zvedání těžkých břemen), za zdraví a
krásu. Umývání v pramenité vodě, která byla novou vodou výhradně na Bílou sobotu během prvního zvonění.
Zvláštní pozornost patřila v tomto ovocným stromům: Za jejich „probuzení“ k příští úrodě se postřikovaly vodou,
někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným těstem mazance nebo jiného obřadního
pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli. Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty
dospělých a obnova křesťanského slibu věřících. Pro věřícího mohou být rituálem společného vstání s Kristem,
projevem spoluúčasti člověka na velikonočním znovuzrození.
12
